Alibismus, bezradnost, centralismus, demagogie. Největší hříchy Andreje Babiše od A do Z

Tohle v české politice ještě nebylo. Andrej Babiš začal posílat ministru zdravotnictví Janu Blatnému vytýkací dopisy. Vytýká mu všechno možné, ale v jádru samozřejmě jde o snahu vytvořit pocit, že odvolá Blatného kvůli něčemu jinému, než kvůli čemu ho ve skutečnosti odvolá. Tedy na pokyn Miloše Zemana, který do Česka tlačí neschválenou vakcínu Sputnik, čemuž Blatný v ojedinělém záchvatu statečnosti brání. Když už ale premiér inovativně zavádí do řízení vlády vytýkací dopisy, můžeme mu adresovat také jeden. Hříchy, kvůli kterým by si sám zasloužil odejít, lze seřadit pěkně podle abecedy.  

Alibismus. Všechno, co se povede, je v Babišově podání jeho zásluha, za všechno, co se pokazí, může někdo jiný. Aktuálně Evropská unie, Kalousek, Piráti a Blatný. Alibismus není dobrá kvalifikace k vládnutí.

Bezradnost. Premiér se v epidemii nedokázal poučit z chyb. Proto jsme nyní nejhorší na světě. Jde o absolutní manažerské selhání, abychom použili slovník, který Babiš používá ve vytýkacích dopisech Blatnému.

Centralismus. Přestože Babiš neví o boji s pandemií nic, neustále expertům mluví do jejich práce a mění jimi navrhovaná opatření. Připomíná osobu, která neví, co chce, a nedá pokoj, dokud to nedostane. 

Demagogie. Premiérův pokus přesvědčit lidi, že vinu za katastrofu má opozice, vstoupí do učebnic politologie jako nová úroveň demagogie. Maně si lze vybavit cimrmanovskou hlášku: „Kdo způsobil, že náčelník vydával tak zvrácené rozkazy?!“