Prodej rumunských větrný parků i horší ekonomika uhelných elektráren vedly k prudkému propadu čistého zisku energetické společnosti ČEZ. Firma kvůli nim musela vytvořit vyšší opravné položky a za rok 2020 tak oproti předloňským 14,5 miliardám vydělala jen 5,5 miliardy korun. Tržby skupiny stouply meziročně o čtyři procenta na 213,7 miliardy.

Akcionáři se ale bát nemusí. Zisk očištěný o mimořádné vlivy, ze kterého se vyplácí dividendy, naopak vzrostl o 21 procent na 22,8 miliardy. Firma navíc uvedla, že část peněz z prodeje rumunských aktiv, jejichž hodnota se odhaduje až na třicet miliard korun, by mohl být použit také na výplatu dividend akcionářům. Generální ředitel společnosti Daniel Beneš uvedl, že prodej rumunských aktiv ČEZ, včetně úhrady ceny, bude dokončen 31. března. Prodej v Bulharsku plánuje firma uzavřít do poloviny roku.

Provozní zisk ČEZ před odpisy (EBITDA) za rok 2020 oproti předchozímu roku stoupl o osm procent na 64,8 miliardy korun. Důvodem byl podle skupiny hlavně růst cen elektřiny díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu. Negativní dopady pandemie nemoci covid-19 skupina vyčíslila zhruba na tři miliardy korun. Podařilo se je podle ČEZ plně nahradit především vyššími zisky z obchodování a poklesem nákladů.

Provozní výnosy jsou díky meziročnímu nárůstu 213,7 miliardy podle dat na webu ČEZ nejvyšší od roku 2013. Také čistý zisk po očištění o mimořádné vlivy je nejvyšší za několik let. Vyšší než loni byl naposledy v roce 2015. Loňské výsledky ČEZ nepřekvapily, trhy na oznámení reagují vlažně, uvedli analytici. Výhled na letošní rok vnímají spíše negativně.

Výroba elektřiny v roce 2020 vzrostla skupině ČEZ u takzvané nové energetiky, tedy u obnovitelných zdrojů, a to o čtyři procenta. Přispěly k tomu podle ČEZ lepší povětrnostní podmínky v zahraničí. Naopak u tradičních zdrojů výroba meziročně o šest procent klesla. U výroby elektřiny z uhlí pokles dosáhl 16 procent, zejména kvůli růstu cen emisních povolenek a útlumu uhelných elektráren. Loni ke 30. červnu například ukončila provoz po 53 letech od dostavby hnědouhelná elektrárna Prunéřov I. na Chomutovsku.

"Evropa stále rychleji směřuje k bezemisní energetice. Skupina ČEZ udělala v tomto další významný krok, snížila emisní intenzitu o deset procent a v roce 2021 očekáváme další pokles o více než 12 procent," sdělil v úterý předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ loni meziročně poklesla o 3,3 procenta. Za poklesem podle skupiny stála epidemie covidu-19. Kvůli epidemii stát loni opakovaně omezil obchod, služby nebo cestování a řada zaměstnanců firem začala pracovat z domova. Spotřeba u velkých podniků v roce 2020 podle ČEZ klesla dokonce o 7,5 procenta, zatímco spotřeba domácností naopak o 5,4 procenta vzrostla.

Letos ČEZ očekává čistý zisk asi 17 až 20 miliard. "Meziročně dojde jednak nárůstu realizačních cen vyrobené elektřiny díky růstu cen na velkoobchodním trhu, dále předpokládáme vyšší výrobu v jaderných elektrárnách a věříme ve stabilizaci segmentu Prodej po negativních dopadech covidu-19 na firemní zákazníky," popsal v úterý situaci člen představenstva a ředitel divize finance ČEZ Martin Novák. "Výsledný zisk roku 2021 bude ovlivněn termíny vypořádání prodejů aktiv v Rumunsku, v Bulharsku a v Polsku," doplnil.