Investování do akcií v roce 2021. Jak s akciemi zahýbala pandemie? Bylo to období hojnosti, nebo se akcie propadaly? Pravidelně se také hovoří o tom, že investice do akcií nepatří mezi ty nejstabilnější a často kolísají. Je tedy vhodné jít touto cestou investování? A jaké výsledky mají investiční produkty založené na akciích? O těchto tématech a výzvách pro investory, kteří chtějí objevit kouzlo investování do akcií, hovoří Jaroslav Vybíral, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management, a jeho kolega, portfolio manažer Pavel Kopeček.

Současná doba je poměrně nejistá. Jak v takovém prostředí vybírat správné tituly do portfolia?

J. V.: V našich fondech ČSOB Akciový a ČSOB Bohatství se díváme na dlouhodobá témata, která se nás bezprostředně dotýkají. Není překvapením, že velkou část investic směřujeme do technologických společností. Výraznější prorůstání technologických novinek a inovací do našeho každodenního života je neoddiskutovatelné a podíl technologických firem ve světových indexech nepřekvapivě roste. Naše životy ovlivňují sociální sítě, chytrá zařízení od hodinek po celé domácnosti a dostupnost wi‑fi stojí na předních místech potřeb nejmladších generací. Častěji sáhneme po platební kartě nebo mobilu než po bankovkách a mincích. Nejde však jen o technologie, ke svým investorům si hledají cestu také trendy, které už na západních trzích nelze přehlížet. Jde o alternativní energie a zodpovědné investování. V našem regionu jsou společensky zodpovědné investice sice zatím v plenkách, rozhodně ale není rozumné tento trend z investičního pohledu podceňovat.

Nejsou však aktuálně akcie příliš vysoko? Není čas dívat se spíše po bezpečnějších aktivech a stáhnout se třeba do depozit?

J. V.: Z krátkodobého pohledu jsou akcie oceněné poměrně férově vzhledem k velmi nízkým sazbám velkých centrálních bank. A to se bavíme prakticky o všech centrálních bankách, Fedu, ECB, Bank of Japan, Bank of England nebo o Švýcarské centrální bance. Úvahy o možné bublině na trzích rizikových aktiv jsou opodstatněné pouze v některých segmentech, kde se opravdu dějí podivné věci. Není to však nic, co by nás mělo odvést od pravidelného a dlouhodobého investování. Velmi záleží na tom, možná více než kdy jindy, ze kterých titulů sestavíme své portfolio. A to je přesně role správců majetku, provést klienty současným prostředím směrem ke kýženému cíli. Vzhledem k tomu, že se pandemická krize nepříjemně protahuje a v dohledné době nebudou mít světové centrální banky pádné důvody pro zvyšování úrokových sazeb, očekáváme, že prostředí favorizující riziková aktiva, jako jsou akcie, nemovitosti a firemní dluhopisy, bude pokračovat i v roce 2021. Česká národní banka mluví o možném zvyšování sazeb, zřejmě má takto ambici být jednou z prvních centrálních bank na světě utahujících měnovou politiku. Pochopitelně to však není věc, která by zahýbala s celosvětovou filozofií levných peněz.

Jak se mám tedy jako akciový investor chovat? Musím spekulovat a časovat trh, abych uspěl?

J. V.: Je pravda, že tento předsudek je často s investováním spjatý. Ve skutečnosti není investování do akcií nijak složité. Tkví v jednoduchých pravidlech, která je ale pro mnoho jedinců velmi těžké dodržovat. Zásadními faktory jsou totiž pravidelnost, čas a trpělivost. Historické údaje dávají za pravdu akciím. Například americké akcie za posledních 30 let nabídly zhodnocení dosahující téměř 2000 procent (10 procent ročně). Na podobné průměrné roční zhodnocení se dostaneme i při pohledu na stoletý horizont.

To nejdůležitější pro každého investora, nejen v roce 2021

Investice nám ukázaly, že dokážou obstát v každé době. Příležitosti jsou zde vždy a jejich hledání je hlavním smyslem tzv. aktivní správy, kterou děláme ve většině podílových fondů. Hledáme ty nejvhodnější firmy z jednotlivých sektorů a regionů, hledáme budoucí vítěze.

Panika i euforie, to jsou akciové trhy, rozhodující je být zainvestován a nesnažit se tzv. časovat trh. Neustálé čekání s investicí na klíčové momenty většinou nakonec vede v promrhané investiční příležitosti.

Pokud chceme dosáhnout rozumných výnosů při únosné míře rizika, nesmíme se bát investic do akcií.

Výsledkem fondu ČSOB Akciový za rok 2020 byl výnos v podobě 8,4 procenta. To je nejen cesta směrem k překonání inflace, která v Česku po většinu minulého roku přesahovala 3 procenta, ale také cesta k dlouhodobému výnosu.

Investování je dnes dostupné opravdu pro každého. Nejjednodušší cestou, jak se s ním seznámit, může být pravidelná investice, kdy i s drobnými částkami využíváte obrovského potenciálu a příběhu známých firem.

Nejaktuálnější témata spojená s investováním naleznou investoři na LinkedInu ČSOB Investice pro každého.

Akciové trhy nabízejí pravidelné střídání období růstů a poklesů. Nicméně délka těchto období si není rovna. Akcie dlouhodobě rostou a tím i pravidelně překonávají dříve dosažená maxima. Poměr mezi obdobími růstů a poklesů se historicky pohybuje cca 75 : 25. Investor je tak díky akciím častěji mezi vítězi než poraženými. Tudíž pravidelné novinové titulky typu „akcie prolomily dosavadní historická maxima“ nejsou ničím neobvyklé. Tou nejdůležitější „pojistkou“ pro investování do akcií je nicméně čas. Akcie potřebují delší investiční horizont, minimálně 7 až 10 let. Kratší investování je tak spíše spekulací, která může, ale také nemusí být úspěšná. Další detaily pak můžete vidět na obrázku vpravo.

Akciím se tedy dlouhodobě daří. To ale přece neznamená, že se vyhneme velkým poklesům. Pokud nechci riskovat, nemá smysl mít peníze raději na spořicím účtu?

J. V.: Správně vás napadá, že akcie nejsou tím nejstabilnějším investičním přístavem, ale i tady mi dovolte pár důkazů, proč investování do akcií dává smysl. Když investujete do akcií, měli byste být připraveni na kolísavost, vždyť velké propady máme v paměti z nedávné doby. Ceny akcií se během jara 2020 propadly o třetinu a šlo o nejrychlejší propad v historii. Nebyl nejhlubší, ale extrémně rychlý a zároveň velmi krátký. Od té doby se totiž akcie odrazily strmě vzhůru, například fond ČSOB Akciový je od tržního dna v březnu 2020 výše zhruba o 60 procent. Lékem na uvedenou situaci je pravidelnost investic a trpělivost při poklesech. Není vhodné s investicí čekat až na samotné tržní dno, nikdo totiž neví, kdy přesně nastane a jak dlouho bude mimořádná nákupní příležitost trvat.

Pak je tu vaše otázka na spořicí účty a odpověď je opět poměrně jednoduchá. I když se rozhodneme s penězi nic nedělat a mít je raději ve stabilním bezpečí, přesto o ně přicházíme a riskujeme dlouhodobě propad jejich hodnoty. Hovořím samozřejmě o inflaci, která je opravdu silným hráčem ve světě peněz. I přes svou zdánlivou neviditelnost přináší fatální dopad na naše úspory. Představme si, že se vaše úspory ztenčí o třetinu. Pro mě osobně to není jen dramatická představa, ale především tvrdá realita. Přesně to se české inflaci podařilo za posledních 15 let. V praxi to znamená, že na co by vám v roce 2005 stačilo 100 tisíc korun, na to byste v roce 2020 potřebovali 133 tisíc korun. Tempo růstu inflace neboli zdražování ceny produktů a služeb nabralo v minulém roce výraznou rychlost, kdy inflace po většinu roku přesahovala tři procenta. Člověk si řekne, dvě tři procenta ročně, to nic není, ale pokud se podíváme třeba na dvacetiletý horizont, pak hovoříme o ztrátě kupní síly v desítkách procent.

Takže investování do akcií není jen snahou získat výnos, ale z velké části jde také o udržení hodnoty vlastních úspor?

J. V.: Ano. Motivem k investování samozřejmě není jen snaha porazit inflaci, ale také získat více zdrojů, klidně řekněme nahromadit více bohatství. Pokud investujeme do akcií, dostává se nám dlouhodobě výrazně větší odměny, která nechává inflaci daleko za sebou.

Dejme tomu, že jste mě přesvědčil, že investování do akcií dává smysl. Mám si tedy sednout k počítači a hledat zajímavé akciové tituly?

J. V.: I to je možnost, ale jen pokud máte dostatek zkušeností, znalostí i času. Taková cesta rozhodně není pro každého. V opačném případě je zde jednodušší způsob prostřednictvím podílových fondů, kdy investování necháváte na týmu zkušených odborníků, kteří vyhledávají příležitosti za vás. Příkladem může být fond ČSOB Akciový, v němž můžete najít kolem stovky akcií atraktivních firem s dlouhodobým investičním potenciálem. Při pohledu na vývoj tohoto fondu (viz graf výše) můžete vidět poměrně pravidelné kolísání hodnoty. Nicméně trpěliví investoři mohou ocenit výnos, který za posledních 10 let přesahuje 90 procent. A to se potom skutečně bavíme o pokrytí inflace plus získání dodatečného výnosu.

Jakou investiční strategii jste zvolili pro řízení fondu ČSOB Akciový?

P. K.: Investiční strategie se během posledních let různě ladila. Poslední změnu, kterou jsme udělali před zhruba dvěma lety, bylo její větší přiblížení drobným investorům. Soustředili jsme se na velké firmy ze západní Evropy a USA, velmi často globální značky, s nimiž se můžete setkat také u nás. Díky tomu se naši investoři mohou lépe ztotožnit s příběhem, který za jejich investicí stojí. Pochopení vztahu mezi tím, co dělám, jak žiji a za co utrácím peníze, a mou investicí pomáhá překonat prvotní nedůvěru k akciovému trhu, která u některých skupin lidí v České republice panuje. Co se týká tradičních metrik, jako je hodnotové nebo růstové investování, mnoho globálních firem odpovídá růstovému profilu, který je podporován mimořádně nízkými úrokovými sazbami. Zjednodušeně řečeno investujeme do kvalitních firem za rozumné ceny.

Mohl byste ještě detailněji přiblížit strategii výběru jednotlivých titulů do fondu?

P. K.: Přístup, který jsme zvolili pro výběr jednotlivých titulů do portfolia, má několik pilířů. Především jde o výběr kvalitních firem, tj. společností, které operují se silným volným tokem hotovosti a drží nízké zadlužení. Nízký dluh, ačkoli jsou jeho současné náklady historicky nízké, vede k široké paletě růstových příležitostí, možnosti zvýšené výplaty akcionářům a v neposlední řadě slouží jako polštář pro nenadálé situace, jakou bylo propuknutí pandemie. Za druhé bych zmínil sílu a odolnost obchodního modelu. Důležité je vybírat společnosti, které dosahují nadprůměrné ziskovosti, růstu tržeb a dostatečného peněžního toku k jeho udržení. Velmi častým znakem může být tržní oligopol, kde jsou přirozeně vysoké bariéry vstupu do odvětví, nebo jedinečná technologická výhoda podpořená patentem. Ne vždy musí jít jen o finančně nebo technologicky náročný produkt, někdy je vysokou bariérou důvěra nebo vybudovaná značka, jejíž hodnota sama o sobě může převyšovat hodnotu celých firem. A pokud se daná firma nachází v silném trendu, lze úspěšně usuzovat na relativně dlouhou udržitelnost zjištěných faktorů. Proto je důležité vidět za každou investicí příběh a dobře mu porozumět.

Ing. Jaroslav Vybíral

hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management

Ing. Jaroslav Vybíral, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management

Jaroslav Vybíral má více než čtrnáctileté zkušenosti v investičním odvětví. Je zodpovědný za tvorbu a komunikaci investiční strategie společnosti ČSOB Asset Management. Věnuje se detailnímu pohledu na lokální trhy a jejich propojení s globálním děním. Vystudoval VŠE v Praze, obor statistika a pojišťovnictví, absolvoval studijní pobyt Erasmus na Université catholique de Louvain v Belgii. Pracovní zkušenosti získal v PwC ve finančním auditu. Poté zamířil do ČSOB AM, kde se nejprve věnoval analýze tureckého akciového trhu v rámci správy akciových fondů ze skupiny KBC a ČSOB, později své zaměření rozšířil na region CEE.

Které zajímavé společnosti můžeme vidět v portfoliu fondu?

P. K.: Čím dál silněji vnímám nástup 5G sítí a rozvoj internetu věcí, který se týká nejen domácností, ale i firem. Celý polovodičový sektor bude těžit z poptávky po obrovském množství dat a pravděpodobně se bude několik let potýkat s nedostatečnými kapacitami, které nedávno zasáhly automobilový průmysl a nejen jej. V centru dění budou firmy zabývající se stavbou těchto sítí, jako například švédská společnost Ericsson, dále producenti čipů Qualcomm nebo Micron Technology a také výrobci zařízení na výrobu čipů, jako je americký Lam Research a nizozemský ASML Holding. Uvedené berte pouze jako příklady, společností bude samozřejmě mnohem více.

Velmi zajímavým příběhem je také změna ve způsobu sledování filmů a seriálů, kterou přináší streaming. Ačkoli je současnou jedničkou na trhu Netflix, v našich portfoliích preferujeme Walt Disney, který se dle našeho názoru stane budoucím lídrem. Podobnou rošádu čekáme také v automobilovém průmyslu u výroby elektroaut, kde Teslu velmi brzy vystřídá Volkswagen. Technologická výhoda Tesly se pomalu stává minulostí, zatímco Volkswagen v kombinaci s kvalitou provedení bude schopen nabídnout lepší zážitek z jízdy pro masy. Ostatně technologičtí titáni Apple, Google, Microsoft a Amazon ještě také neřekli své poslední slovo a jejich pronikání do dalších oblastí trhu, mimo jiné i toho automobilového, bude zajímavé sledovat také letos.

Lze najít dobré příležitosti také mimo technologický sektor a nové technologie?

P. K.: Je pravda, že nové technologie prostupují řadou dalších odvětví a investice do inovací nebyla nikdy chybou, pokud jste správně odhadli směr, kterým se inovace budou pohybovat. Mnoho inovací se odehrává ve zdravotnictví, komunikačních službách, ale i v průmyslu nebo spotřebních sektorech. Ze všech těchto sektorů se snažíme do portfolia vybírat inovativní společnosti. Ovšem i zdánlivě neinovativní sektory mohou hodně ze současných trendů získat. Vysoká poptávka po datech, ale i řada investic do ekologických projektů včetně elektrorevoluce je spojena s vysokou materiálovou náročností. V portfoliu proto můžeme nalézt také klasickou těžební společnost, jakou je například Rio Tinto, jejíž nové projekty se týkají mimo jiné i lithia.

Byl jste nucen nějakou myšlenku opustit?

P. K.: Poslední změny v portfoliu, které jsem udělal, nebyly motivovány ani tak tím, že by nějaký příběh nezafungoval, ale spíše jsem dospěl k realizaci zisků u některých příběhů, jejichž síla je nyní slabší. Například jsem „uprodával“ akcie Visa a Mastercard. Bezhotovostní platby jsou obrovské téma a v portfoliu jsme obě společnosti měli celkem silně zastoupené po relativně dlouhou dobu. Ještě pár let před pandemií tvořil podíl bezhotovostních plateb celosvětově zhruba jen 20 procent a nám přišlo evidentní, že nebude dlouho trvat a tento poměr bude obrácený ve prospěch bezhotovostních transakcí. Pandemie tento přerod urychlila a pro investory zvýraznila. Ačkoli podíl bezhotovostních plateb ještě nedosáhl očekávané úrovně, podle nás se tu už skrývá mnohem méně pozitivních překvapení, zatímco rizika alternativ narůstají, což se pojí s nižším relativním oceněním.

Ing. Pavel Kopeček, CFA

portfolio manažer ČSOB Asset Management

Ing. Pavel Kopeček, CFA portfolio manažer ČSOB Asset Management

Pavel Kopeček má více než 15 let zkušeností v oblasti investic a finančních trhů. V ČSOB Asset Management působí jako portfolio manažer od roku 2007. Předtím byl makléřem ve skupině Fio. V současnosti má na starosti akciové investice ve smíšeném fondu ČSOB Bohatství a správu akciových fondů ČSOB. Je držitelem titulu inženýra ekonomie z Vysoké školy ekonomické v Praze a držitelem certifikátu CFA.

Existují některé oblasti trhu, kterým se aktuálně cíleně vyhýbáte?

P. K.: Ano, stejně jako některé trendy přináší nové příležitosti, tak lze najít i oblasti, které naopak budou čelit uvadající poptávce. Zjednodušeně firmy, které nebudou schopny přizpůsobit se, interně nazýváme dinosaury. Historie nabízí spoustu příkladů silných společností se zdánlivě neotřesitelným modelem, jež zaspaly změny v preferencích spotřebitelů, a dnes se ony i jejich akcie nacházejí v propadlišti dějin. Dnes může jít například o firmy, které zachytily pozdě nárůst e‑commerce a příliš závisely na kamenných pobočkách. V mediální oblasti mohou být vystaveni tlaku poskytovatelé tradiční televizní zábavy ve světle rostoucího podílu streamingu a pak tu máme některé velké ropné společnosti, které tvrdohlavě popírají poptávku po obnovitelných zdrojích.

Myslíte si, že pandemie může zanechat na některých odvětvích trvalé následky?

P. K.: Covid poukázal na potřeby diverzifikace prodejních kanálů. Jak jsem už zmínil, pandemie nahrála těm, od koho si šlo koupit zboží a služby on‑line. Samozřejmě třeba takové společenské obleky se on‑line špatně kupují, navíc po nich vlivem rozšíření práce z domova a nahrazením služebních cest on‑line konferencemi zásadně klesla poptávka. Koneckonců i někteří vrcholní představitelé našeho státu v pandemii vyměnili oblek za svetr. Uspěly jen firmy, které měly zákazníky zvyklé na objednávky on‑line a sklady a logistiku zařízenou na časté odesílání a vracení zboží. Ačkoli věříme, že jednou pandemie odezní nebo se díky očkování přestaneme covidu obávat, vrátí se do těchto segmentů jen část poptávky. Lidé opět začnou jezdit na konference, ale budou si více vybírat, které navštíví osobně, a velká část jich už on‑line zůstane trvale. Podobně lze sice očekávat poměrně rychlý návrat turistů do hotelových komplexů, ale s návratem obchodních schůzek na předpandemickou úroveň bych byl opatrný. Méně dostupná obchodní centra kýženého oživení také dosáhnout nemusejí.

Je něco specifického, co vás od investice do konkrétní společnosti odradí?

P. K.: Když člověk hodnotí své portfolio a porovnává ho s širokým trhem, často zjistí, že mnohem důležitější pro jeho relativní výkonnost bylo nakonec to, co neměl, než to, co vlastnil. Přece jen ve fondu spravujeme prostředky drobných střadatelů, a řídit rizika je proto nutnost. Abychom se vyhnuli excesům a skrytým rizikům, nastavili jsme si určitá výstražná znamení. Jedním z nich může být přílišná závislost podniku na jednom produktu nebo jednom dominantním odběrateli, který může zničehonic změnit svého dodavatele. To jsou rizika, která trh ne vždy správně oceňuje a jimž se snažíme aktivně vyhýbat. Vysoký dluh je dalším výstražným znamením, velmi často bývá doprovodným signálem takzvaných hodnotových pastí. Hodnotová past je firma, která vypadá na první pohled levně, ale nakonec levnou zůstane dlouhodobě a svým investorům přinese podprůměrné zhodnocení. Dalším výstražným znamením jsou pochybnosti o kvalitě vedení firmy, ne‑li přímo pochybnosti o pravdivosti účetních výkazů. A v neposlední řadě je důležité vyhnout se zmíněným dinosaurům.

Vidíte i přes všechna rizika letošní rok optimisticky?

P. K.: Nyní, na začátku roku 2021, vidíme, že světlo na konci tunelu už svítí, úplně na dosah ruky ale ještě není. Rozjezd očkování drhne v mnoha zemích, komplikací mohou být nové mutace viru a návrat do běžného fungování bude pozvolný. Připomeňme, že navzdory pandemii a katastrofálním predikcím ekonomů a analytiků akciové trhy zaznamenaly za celý rok 2020 pozitivní výkonnost, v některých případech dokonce dvoucifernou. Částečně pomohly udržet trhy nad vodou stimulační programy centrálních bank a vlád, na druhou stranu velkým dílem přispěla i neskutečně silná schopnost lidí a firem rychle se adaptovat na nové podmínky. I přes pokračující pandemii tak analytici čekají ekonomické oživení a dvouciferné nárůsty ziskovosti firem. Případný růst výnosů z dluhopisů sám o sobě také nemusí znamenat riziko pro celý trh. Některé společnosti se obchodují za vysoké násobky (například cena proti zisku) díky očekávanému vysokému růstu zisků v delší budoucnosti, často jde až o vizionářské společnosti; ty mohou být zranitelnější a takovým se vyhýbáme. V jejich případě může dojít k určité korekci, přecenění na nový normál, protože náklad obětované příležitosti bude významnější. Těžko se ale budete zbavovat firem, jejichž růst čekáte kolem 15–20 procent ročně, už v příštích letech. I jen roční zaostání takovou firmu relativně zlevní ve světle vyšších zisků velmi výrazně.