Zavést častější testování na koronavirus ve firmách by bylo podle zástupců podniků extrémně finančně a logisticky náročné. Rozhodnutí, zda přijmout návrh ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), aby firmy povinně testovaly zaměstnance dvakrát týdně, dnes vláda odložila, chce ho ale udělat ještě v tomto týdnu. Havlíček odklad na tiskové konferenci vysvětlil tím, že o návrhu chce dál jednat s oborovými svazy, jelikož se jedná o velmi složitou logistickou akci. Dosavadní povinnost provádět test jedenkrát za týden, která platila pro společnosti s více než 50 zaměstnanci, se nyní vztahuje na firmy už od 10 zaměstnanců výš. 

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy jsou o dalším postupu kolem častějšího testování s Havlíčkovým resortem ochotni se bavit. "Měli bychom vyhodnotit to, co se děje teď, a pak jednat. Myslíme si, že je skoro zbytečné udělat takové rychlé rozhodnutí. Chceme jednat o podmínkách," prohlásil dnes viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj s tím, že by bylo vhodné si jako první vyhodnotit současná čísla.

Svaz si totiž v uplynulých čtrnácti dnech udělal průzkum mezi svými členy. Do průzkumu se zapojilo 150 členských firem, v nichž prošlo testy 114 tisíc zaměstnanců. Více než polovina z nich jsou velké firmy s více než 250 zaměstnanci. Podle dat zveřejněných svazem průmyslu testují podniky převážně dvěma způsoby: 45 procent firem využívá služeb závodních lékařů či mají domluvené zdravotnické zařízení, 47 procent jich jde cestou nákupu samotestovacích sad. Zbytek používá veřejná testovací místa. Návrh ministra Havlíčka na častější testování by však znamenal pro řadu těchto firem výrazné zvýšení nákladů.

Stát v současné době totiž na jednu samotestovací sadu přispívá 60 korun. Firmy ale často nakupují sady výrazně dražší. Ať už kvůli snaze mít co nejkvalitnější testy, tak i kvůli tomu, že ceny testů prostě zatím příliš neklesají. Například opoziční ODS upozorňuje, že cena jednoho testu se pohybuje od 120 do 270 korun.

Související

"Svaz průmyslu doporučuje firmám, aby při výběru samovyšetřovacích testů nehleděly jen na jejich cenu. Data z průzkumu potvrzují, že se firmy tímto doporučením řídí. Dvě pětiny firem za samovyšetřovací testy platí přes 100 korun za kus, což je výrazně více, než kolik na testování dostávají od státu," říká Rafaj. Podle Rafaje navíc 35 procent svazem oslovených firem zaznamenalo potíže s dodacími lhůtami testů. Téměř čtvrtina společností pak uvedla, že měla problém sehnat testy od společností, kterým k distribuci udělilo výjimku ministerstvo zdravotnictví, přičemž 11 procent firem testy nakoupilo od neautorizovaných distributorů, a nemají tak nárok na příspěvek od státu.

Podle Rafaje je současný státní příspěvek pro nákup samotestů příliš nízký. "My jsme požadovali, aby dotace na testy byla vyšší. Je to obrovská zátěž, kterou firmy nesou, a ty náklady budou narůstat," upozorňuje.

Vláda však s vyšší podporou nepočítá. Podle ministra Havlíčka cena testů postupně klesá pod sto korun. Podobně se před několika dny vyjádřil také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Vyšší státní dotace by podle Blatného vedla pouze ke zdražení testů. Podle Havlíčka navíc nehrozí ani nedostatek testů. "Každý den chodí dva miliony testů a máme teď indikovaných asi čtyřicet milionů, které přijdou v následujících dnech," uvedl Havlíček v neděli v pořadu Partie televize Prima. Povolení na prodej testů má v současné době okolo 200 různých firem.

"Zatím se nepotvrzuje, že když se sem vozí miliony testů, tak že by jejich cena poklesla," tvrdí nicméně Rafaj.

Dobrý nebo zlý průmysl?

Povinné testování ve firmách odstartovalo na začátku března. Jde o jedno z opatření, které má zabránit případnému vypnutí průmyslu, kdyby se pandemii nedařilo dál zvládnout. Řada velkých firem ostatně testovala své zaměstnance ještě před nařízením vlády. Z průzkumu Svazu průmyslu a obchodu mezi firmami vyplynulo, že ze 114 tisíc testovaných zaměstnanců mělo za poslední dva týdny pozitivní test jen 882 lidí, což je 0,77 procenta otestovaných. Ministr zdravotnictví Blatný minulý týden uváděl, že množství pozitivních případů ve firmách se pohybuje okolo 1 až 2 procent.

Například Třinecké železárny provedly přes 6 200 testů, pozitivních bylo 37, což je zhruba 0,6 procenta. "Testování potvrdilo, že nákaza se ve firmách nešíří. Výsledky testování našich zaměstnanců jsou nad očekávání dobré, jak jsme předpokládali, a dokazují, že lidé se chovají zodpovědně," komentoval výsledky personální ředitel Třineckých železáren Ivo Žižka.

Firmy se podle Rafaje snaží, aby jejich zaměstnanci byli zdraví a v bezpečí. "Data jasně ukazují, že firmy boj s epidemií zvládají. V průmyslu šíření nemoci odpovídá celorepublikovému průměru. A ve firmách, kde už testují dlouho, je tento podíl výrazně nižší. Práce ve firmách je bezpečná," říká Rafaj s tím, že řada podniků zavedla v nejvyšší možné míře home office.

HN ale zároveň již minulý týden upozornily, že podle nejnovějšího průzkumu společnosti PAQ Research každý sedmý zaměstnanec má zkušenosti s tím, že jejich zaměstnavatel či nadřízení ho vyzvali k porušování pravidel v trasování a testování. "Tedy buď říkali lidem, ať svoje kontakty nehlásí hygieně, nebo nemocným říkali, ať zůstanou doma, ale netestují se, či chtěli, aby do práce chodili lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženým nebo mají lehké symptomy," popsal sociolog a jeden z autorů studie Daniel Prokop.

Související