Otevíráte jeden z 31 nejčtenějších článků letošního roku k 31. narozeninám HN. Využijte výhodného předplatné se slevou 31 procent. 

V únoru vláda protlačila sněmovnou rekordní půlbilionový schodek. A ministryně financí Alena Schillerová (ANO) slibovala, že stát bude šetřit, mimo jiné i na platech státních úředníků. Odměny, které za loňský rok rozdala svým náměstkům a ředitelům odborů, tomu ale příliš neodpovídají. Celkem mezi čtyřiačtyřicet takto vysoce postavených úředníků rozdělilo ministerstvo financí přes jedenáct a půl milionu korun. Dva z náměstků si za minulý rok k platu přičetli navíc 715 tisíc korun, další čtyři přes čtyři sta tisíc. Vyplývá to z anonymizovaných dat, která redakce HN získala od ministerstva financí prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím.

"Takové odměny státním zaměstnancům v době, kdy zhruba sedmina ekonomiky musela v boji proti pandemii zavřít své provozovny a minimálně další sedmina byla nepřímo preventivními zásahy státu dost výrazně omezena, jsou za hranou slušného a ohleduplného přístupu. Takto si stát, ministerstvo financí, představuje sdílení nákladů boje s covidem-19? Solidarita státu se souženou společností je nulová," kritizuje výši odměn hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Ta na konci loňského roku opustila Výbor pro rozpočtové prognózy, který posuzuje, jak moc jsou reálné odhady ministerstva financí o vývoji ekonomiky. Horská kritizovala návrh rozpočtu i to, že ministerstvo vůbec nereflektovalo rady odborníků.

Podobně kritická je také bývalá náměstkyně ministerstva financí Simona Hornochová, která na ministerstvu působila před šesti lety za úřadování současného premiéra Andreje Babiše (ANO). "Privátní sféra je také v této době pod obrovským tlakem, lidé jsou rádi, že mají práci, a rozdávat si v této době takové astronomické odměny mi přijde neskutečné," říká Hornochová. HN mluvily i s dalšími bývalými náměstky, podle nich byla obvyklá roční odměna kolem čtvrt milionu korun. Maximální výše, kterou několik z nich uvedlo, byla půl milionu. Tu třeba před pěti lety dostal náměstek Lukáš Wagenknecht od někdejšího ministra financí Andreje Babiše.

Plat náměstka se pohybuje kolem sto padesáti tisíc korun, základ je dle tabulek šedesát tisíc korun, k němu se přidává osobní ohodnocení a příplatek za vedení. Každý náměstek si tak přijde na jiné peníze, na ministerstvu financí ale tradičně bývají vyšší mzdy i odměny než jinde. Celkem na úřadu působí sedm náměstků a státní tajemník, který má ale postavení náměstka pro řízení sekce. Tabulku s konkrétními částkami ministerstvo redakci zaslalo v anonymizované formě. Nelze tedy dané částky přiřadit ke konkrétním jménům.

Ministerstvo financí vysvětluje odměny pro své úředníky vynikajícími výsledky v odborně náročných oblastech. Odměňovaní prý uspořili státu desítky miliard korun při mezinárodních arbitrážích i u vnitrostátních soudů. "Odměny byly uděleny rovněž za mimořádné pracovní nasazení v období šíření onemocnění covid-19, z celkového počtu 73 všech vládních zákonů zmírňujících dopady krize vyvolané novým koronavirem jich ministerstvo financí zpracovalo jednu třetinu," obhajuje odměny tiskový mluvčí ministerstva Michal Žurovec.

Jenže ani tato argumentace kritiky o rekordních odměnách nepřesvědčila. "Oni to mají kvůli tlaku veřejnosti mentálně složitější, ale je to také o způsobu práce. Odborníci jim nabízejí pomoc, nechtějí do toho nikoho pustit, až v situaci, kdy jim teče do bot. Takže si tu situaci výrazně komplikují sami," říká Hornochová. Podle oslovených odborníků by stát měl v době rekordního schodku spíše šetřit než vydávat na odměnách rekordní sumy. Navíc v době, kdy ministryně financí Schillerová oznámila, že peníze vydrží Česku do června, pokud se ani pak nerozjede ekonomika, bude muset jít žádat sněmovnu o další zvýšení již tak rekordního deficitu.

Zatímco odměny na ministerstvu jsou již rozdány, zdravotníci na ty své ještě čekají. Na podzim dostali za jarní vlnu 75 tisíc korun hrubého, v dubnu měli dostat stejnou částku za druhou vlnu, peníze ale podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (ANO) přijdou až v květnu. "Porovnejme si tyto odměny s odměnami těch, kteří zachraňovali životy a na nichž ležela největší tíha boje s covidem," dodává Horská. HN nemají k dispozici odměny ze všech resortů, ale třeba na ministerstvu životního prostředí byly odměny úředníků na srovnatelných pozicích celkově poloviční. Nejvýše ohodnocený náměstek dostal k platu navíc 300 tisíc korun. Údajně za splnění mimořádných a zvlášť významných úkolů. O jaké mimořádné úkoly se jednalo, už ministerstvo neuvedlo. Nižší odměny byly i na ministerstvu zdravotnictví. Podle informací iRozhlasu za první pololetí loňského roku dostali náměstci maximální odměnu 256 tisíc korun. V minulosti byl za obří odměny kritizován ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), který nechal jednomu svému náměstkovi vyplatit odměnu 582 tisíc korun.