Premiér Andrej Babiš nedávno zcela nečekaně rozvířil vzdělávací debatu "bleskem z čistého nebe" – návrhem na dobrovolné nahrazení maturitní zkoušky "úřední maturitou". Argumentem mu je vlastní zkušenost: "Zaměstnával jsem 35 tisíc lidí a nikdy jsem se na maturitu neptal," nechal se slyšet ve svém pořadu Čau lidi.

Odpovědí mu je téměř jednohlasně nesouhlasná reakce učitelské veřejnosti, jakož i ministerstva školství. "My jsme garanty toho stupně vzdělání, těch kompetencí a upřímně: pokud bych se měl pod něco podobného podepsat, budu s tím mít velký problém," zmiňme za všechny reakci předsedy Unie školských asociací ČR – CZESHA a ředitele střední chemické školy Jiřího Zajíčka.

Myslím, že protikladnost obou pohledů shrnuje základní problém, který s maturitou máme. A tím je, že není vůbec jasné, co od maturity chceme. Na první pohled je tato otázka nesmyslná – "Maturita, to je přece zakončení středoškolského vzdělávání, důkaz, že student něco umí," řeknete si. Ale zkusme se nad tím zamyslet podrobně – je tato představa dost určitá? A pokud ji rozvedeme do detailu, který umožní její realizaci – sdílejí stejnou představu o cíli maturity všichni?

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se