Premiér Andrej Babiš nedávno zcela nečekaně rozvířil vzdělávací debatu "bleskem z čistého nebe" – návrhem na dobrovolné nahrazení maturitní zkoušky "úřední maturitou". Argumentem mu je vlastní zkušenost: "Zaměstnával jsem 35 tisíc lidí a nikdy jsem se na maturitu neptal," nechal se slyšet ve svém pořadu Čau lidi.
Odpovědí mu je téměř jednohlasně nesouhlasná reakce učitelské veřejnosti, jakož i ministerstva školství. "My jsme garanty toho stupně vzdělání, těch kompetencí a upřímně: pokud bych se měl pod něco podobného podepsat, budu s tím mít velký problém," zmiňme za všechny reakci předsedy Unie školských asociací ČR – CZESHA a ředitele střední chemické školy Jiřího Zajíčka.
Myslím, že protikladnost obou pohledů shrnuje základní problém, který s maturitou máme. A tím je, že není vůbec jasné, co od maturity chceme. Na první pohled je tato otázka nesmyslná – "Maturita, to je přece zakončení středoškolského vzdělávání, důkaz, že student něco umí," řeknete si. Ale zkusme se nad tím zamyslet podrobně – je tato představa dost určitá? A pokud ji rozvedeme do detailu, který umožní její realizaci – sdílejí stejnou představu o cíli maturity všichni?
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru