Když během velké finanční krize 2008 vymýšlely centrální banky, jak podpořit ekonomiku při nulových úrokových sazbách, přijaly postupně několik způsobů. Od nákupu tehdy méněcenných papírů od bank přes ovlivňování výše úrokových sazeb s delší dobou do splatnosti až po záporné úrokové sazby a několik dalších odvozených opatření. V souhrnu mělo jít o způsoby dodávek levných peněz do ekonomiky v situaci, kdy hrozilo, že se peněžní zásoba naopak smrští. V případě malých ekonomik, jako je například ČR, došlo i na devalvaci měny. Účinnost některých opatření je tématem debat doposud. Pro Evropany je podstatné, že se ECB za celou dekádu nedostala k tomu, aby zvýšila úrokové sazby.

Nebyla v tom sama. Japonská centrální banka zůstává ve svém ultra- a ještě víc ultrauvolněném módu už od devadesátých let. Naopak uvolnění měnové politiky, ruku v ruce s politikou fiskální, bylo v případě Spojených států po roce 2008 natolik dostatečné, že hospodářský cyklus postupně přinesl nutnost jejího utažení v podobě konce programů nákupu aktiv a od roku 2016 zvyšování úrokových sazeb. Vzpomínáte ještě na otevřený dopis významných ekonomů tehdejšímu šéfovi americké centrální banky? Ti již v listopadu 2010 žádali, ať ukončí tisk peněz, protože to nepovede ke kýženému zlepšení na trhu práce, zato poroste inflace a znehodnotí se dolar. Od té doby je kurz dolaru oproti váženému koši měn vyšší o 15 procent. Míra nezaměstnanosti v USA činila v listopadu 2010 téměř 10 procent a těsně před vypuknutím pandemie klesla k 3,5 procenta. Aktuálně se nachází na 6,3 procenta. Inflaci v USA se v minulých letech podařilo vrátit na dvouprocentní inflační cíl a s pandemií opět výrazně zpomalila, takže v průběhu roku 2020 bylo možné opět se bavit o riziku deflace. Aktuálně je na meziroční úrovni 1,4 %. Roztočení inflační spirály se nekonalo. Ve všech ukazatelích zmíněných v onom dopise nastal pravý opak. V případě ECB se podařilo od roku 2016 rozhýbat ekonomiku tak, že se dostala nad úroveň, které ekonomové říkají potenciální výstup. Inflace se nakrátko dostala blízko dvěma procentům, ale do roku 2019 opět brzdila a v průběhu roku 2020 dosahovala lehce záporných hodnot. Svět centrálních bank se opírá o chápání ekonomiky, která se v delším čase vrací k rovnovážným hodnotám, přičemž tím, co ji od těchto hodnot vychyluje, jsou různé šoky. A to, co může těmto šokům kontrovat, je hospodářská politika.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se