Horší havárii než tu ve Fukušimě zažily jaderné elektrárny jen jednou, v Černobylu. Za tu japonskou ale mohla přírodní katastrofa. Elektrárna bez problému přežila obrovské zemětřesení, následná záplavová vlna však odřízla reaktory od elektřiny. "A jaderná elektrárna bez proudu je ve velkých problémech," říká v rozhovoru pro HN šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. I u odstavených reaktorů stále dochází k jaderným reakcím a následnému přehřívání. A je zaděláno na katastrofu.

HN: Co znamenala fukušimská katastrofa pro jadernou energetiku?

Pro tu v Evropě a zejména u našich sousedů to znamenalo velké zpomalení, ne-li přímo konec využívání jaderných elektráren. Německo zastaví svou poslední provozovanou elektrárnu na konci příštího roku. Jak se říká, že i katastrofy přináší užitek, tak havárie také přinesla zvýšení bezpečnosti provozovaných elektráren. Ta pravděpodobnost, že dojde k tavení paliva a úniku radiace do okolí, je nyní extrémně nízká. Fukušima ale také přinesla uvědomění si toho, že nikdy nebude nulová.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Komentáře ke článku

Mil We 11.03.2021 15:03
Pane Ptacku, mate pravdu. Poukazuje to vsak vice na problem nakladani s penezi nez na problem jaderne energetiky jako takove. Prikladem muze byt Svedsko ci Finsko, coz je bohuzel obecne vzato "jina kultura". Ano, spolecnost se musi rozhodnout, zda prinosy elektriny z jadra prevazuji nad problemy. A to je ten nejvetsi problem:)
Pavel Ptáček 11.03.2021 14:12
Problémem jaderné energetiky (pomineme-li pořizovací cenu) není dnes ani tak bezpečnost samotné elektrárny, jako problém likvidace vyhořelého paliva. Z lidského pohledu jde o věčný odpad (desetitísícíce let), o který se do určité míry bude nutno stále starat (zpočátku hodně draho). Jistě si lze ukládat z výnosu vyrobené elektřiny část stranou na budoucí likvidaci, ale podívejme se na zkušenost, kam se poděly peníze na rekultivace po těžbě nebo na ekologické zátěže.
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru