V boji s covidem se často upneme k jednomu svatému grálu, u kterého věříme, že nám problém vyřeší jednou provždy. Tak začněme tím, že ani stoprocentní nemocenská není zázračným řešením, které nás covidu zbaví. Jde ale o důležitý kus komplexního řešení.

Od začátku víme, že pro zkrocení epidemie se musíme držet tria TTI (kterému říkáme chytrá karanténa), tedy testovat, trasovat a izolovat. Musí fungovat všechny tři části zároveň, v dostatečném rozsahu a efektivně. My ale dostatečně netestujeme, netrasujeme ani neizolujeme. Proto jsme ve zvládání epidemie nejhorší na světě. Prosím, kdybychom byli zeměmi třetího světa, tak si to dokážeme vysvětlit. Ale nejsme. Patříme mezi nejvyspělejší ekonomiky světa. Takže místo výmluv musí přijít vyspělost v rozhodování, implementaci a komunikaci.

Podle dat z hygienických stanic je chytrá karanténa schopná ke každému jednomu nakaženému v průměru vytrasovat necelý jeden kontakt. V Plzeňském kraji se s tím nemažou, tam to je jen 0,5. Maximum je 1,4 na Zlínsku. To je ale pořád výrazně méně, než je odhad kontaktů, které průměrný člověk má po dobu více než 15 minut a bez roušky. V průměru pět až šest, pracující šest až sedm. Pokud chytrá karanténa není schopna vytrasovat a poslat do izolace 80 procent rizikových kontaktů nakaženého, tak prostě nefunguje.

Trasování a dopad na peněženku

Proč nefunguje? Protože lidé nechtějí být vytrasováni. Důvodů může být mnoho: na covid nevěří, nepatří do rizikové skupiny, takže to berou jako normální chřipku, kterou přece většina přechodí, nemají dostupné testy na pracovišti nebo v místě bydliště. Ale především nechtějí přijít o peníze.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se