Přihlásit se ke sčítání lidu, odevzdat na dálku daňové přiznání nebo ověřovat digitálně svoji totožnost se soukromými firmami, jako jsou dodavatelé energií. To všechno od 1. ledna 2021 umožňuje bankovní identita, která představuje další prostupování digitalizace do života běžných občanů.

Bankovní identita nabízí v on‑line prostředí skutečně širokou škálu možností, jak ověřovat totožnost, což je ale ve světě bankovnictví běžné již řadu let, shodli se účastníci debaty Hospodářských novin věnované právě tomuto tématu. Nejedná se přitom o nic nového, řada států, třeba ve Skandinávii, již tento nástroj využívá i více než deset let. Například v Norsku se za rok vůči státu uskuteční v průměru 120 milionů transakcí, při nichž je využita bankovní identita, aniž by Norové museli chodit na úřad, protože je provedou on‑line. Podle Vladimíra Dzurilly, vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci, by do půl roku mohlo v Česku bankovní identitu využívat až 5,5 milionu lidí. V současné době ji lze již v některých oblastech využívat ve styku s úřady, ale do léta by měla umožňovat také kontakt se soukromými firmami, jako jsou pojišťovny, dodavatelé energií, telefonní operátoři či internetové obchody.

Od počátku roku do uzávěrky HN tuto moderní funkcionalitu u nás již "rozeběhly" dvě velké banky – Česká spořitelna a ČSOB. "Co se týče České spořitelny, bankovní identitu ke komunikaci se státem již může využívat kolem 1,6 milionu našich klientů. Od ledna, kdy jsme ji spustili, si ji vyzkoušelo přes 40 tisíc unikátních uživatelů," uvedl Martin Medek, ředitel otevřeného bankovnictví České spořitelny.

Debatující se shodli, že ověřování totožnosti pomocí bankovní identity v komunikaci se státem je sice důležité, ale skutečný život a fungování jí "vdechnou" až služby třetích stran. A právě proto, aby byl přístup pojišťoven, operátorů a dalších podniků co nejhladší, vznikla akciová společnost Bankovní identita. Její úlohou je propojit komerční subjekty s jednotlivými bankami pomocí jedné jediné platformy.

"Každá banka by musela poskytovat svoji verzi individuálně a za jiných podmínek – smluvních, technických i obchodních. To by se logicky odráželo i ve využití bankovní identity dalšími firmami, protože ty by musely mít řešení pro každou zapojenou banku. Jsme tedy jakýmsi agregátorem služeb jednotlivých bank, na které napojíme firmy prostřednictvím jednoho univerzálního řešení," uvedl další účastník debaty Filip Haering, šéf představenstva Bankovní identita. Podle jeho slov v současné době probíhají intenzivní přípravy na straně bank, nicméně fáze jejich připravenosti se liší. "Aby mohly banky do ekosystému vstoupit, potřebuje mít každá povolení ministerstva vnitra, aby se stala kvalifikovaným poskytovatelem elektronické identity. A další podmínkou je ověření, že údaje, které v bance o klientech máme, jsou dle základních registrů správné. Aby se například nestalo, že klient, který má propadlý občanský průkaz, jím bude vykonávat nějaké služby," přiblížil proces příprav Medek. Aby byla platforma pro lidi opravdu přínosem, musí v ní figurovat třetí strany. "Snažíme se zapojit co nejvíce firem, které přinesou maximum služeb pro občany, protože ve výsledku to budou oni, kdo budou bankovní identitu využívat a komu zjednoduší život," dodal Haering.

Všichni hosté debaty vnímají, že tlak na digitalizaci nejen bankovnictví, ale i správy běžných věcí je v posledních letech obrovský. Čím více služeb, a to nejen státních, ale i komerčních bude k dispozici, tím lépe bude bankovní identita využívaná.

"Jako poskytovatelé koncové služby cítíme, že lidé nechtějí posílat například občanský průkaz či svoji fotku poštou, e‑mailem nebo je nahrávat někam do systému. Tlak klientů, aby mohli být jednoduše ověřeni na dálku, je obrovský. Navíc doba nástupu bankovní identity velmi nahrává, takže čekám její rychlý vzestup," poznamenal Miroslav Majer, zakladatel a generální ředitel on‑line poskytovatele hypoték Hypo na míru. Jeho firma patří ke zhruba osmdesátce firem, které podle Haeringa již projevily o využití služby Bankovní identity zájem a rozběhly přípravy.

Cena za zapojení prostřednictvím univerzální platformy BankID, již budou firmy využívat, bude záležet na rozsahu transakcí a počtu klientů, kteří ověření totožnosti touto cestou využijí. Samotná aktivace BankID přijde na jednorázovou částku 30 tisíc korun. Bankovní identita a. s. pak bude jednotlivým bankám platit za poskytnutí konkrétních identit.

Diskutující se rovněž shodli, že lidé, kteří se rozhodnou bankovní identitu využívat, se nemusí obávat, že by se někdo dostal k jejich osobním údajům. Celý systém přirovnali k jakémusi virtuálnímu domu, jehož odemykání probíhá stejně jako přihlašování k internetovému bankovnictví nebo potvrzování on‑line platby. Tedy například pomocí SMS kódu, elektronického klíče či otisku prstu.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru