Novou službu, která má ambici stát se prvním masově využívaným a zároveň bezpečným řešením pro prokazování vlastní identity při on‑line komunikaci nejprve se státem a později i s komerčním sektorem, umožňuje od ledna roku 2021 svým klientům Česká spořitelna. "Naši klienti jsou většinou příjemně překvapeni, že takovou službu už mohou využívat, a oceňují, že si k ní nic dalšího už nemusí zařizovat," tvrdí Martin Medek, ředitel otevřeného bankovnictví České spořitelny.

HN: Bankovní identitu jste spustili začátkem ledna jako první domácí banka. Jaký byl start této novinky?

Bankovní identita není pro klienty nic, co by neznali. Jsou to přístupové údaje do jejich internetového bankovnictví. A aby člověk mohl používat bankovní identitu k identifikaci i u jiných firem nebo státu, musí být splněno několik podmínek. Zaprvé je logicky potřeba mít zřízené internetové bankovnictví. Zadruhé banka musí pro tuto službu získat akreditaci ministerstva vnitra a zatřetí každou identitu zaregistrovat v NIA, tedy Národním bodu pro identifikaci a autentizaci. Správnost osobních údajů je nutné ověřit ve Státním základním registru, a pokud se shodují s těmi, které nám klient poskytl, bankovní identitu může začít používat.

V tuto chvíli máme zaregistrovaných 1,6 milionu klientů. U zbývajících asi 300 tisíc registrace dosud neproběhla. Nejčastěji kvůli propadlé občance nebo staré domácí adrese. My je nyní kontaktujeme, aby si osobní údaje opravili a mohli službu také využívat.

Privilegium a časem standard

◾ ČR je jednou z nemnoha zemí, kde se z dostupného a občanům známého prostředku, jakým je bankovní identita, stal zákonem uznávaný prostředek pro on‑line ověřování totožnosti.
◾ Podle Martina Medka se z ní ale za pár let stane naprosto běžný prostředek pro přihlašování a ověřování identity v digitálním prostředí. Stovky firem toto řešení zavedou a využívat ho bude více než 70 procent populace. Postupně bude možné bankovní identitu obohacovat o další údaje, čímž lidé dostanou možnost využívat ji pro další potřeby a služby. Časem pak z názvu zmizí slovo "bankovní", bavit se budeme už jen o identitě "digitální". Bude to náš digitální odraz a my si budeme volit, komu a jaké údaje o sobě v digitálním světě prozradíme.

 

HN: Jaká je odezva u klientů?

Většinou se o této službě dozvědí až z e‑mailu, když je klientova identita připravená k používání v prostředí třetích stran. Pro mě bylo i potěšující, že během prvních dvou týdnů jsme dostali spoustu dotazů, jak to, že někdo službu ještě nemá, když jinému už funguje. Registrace klientů probíhala v několika vlnách.

HN: Kolik klientů novou službu už využilo?

Od začátku roku je to přes 40 tisíc unikátních klientů České spořitelny. To je více, než jsme čekali. Ještě jsme totiž nezačali s cílenou kampaní a propagací této služby. Ve spolupráci s odborem eGovernmentu ministerstva vnitra a Národní agenturou pro komunikační a informační technologie (NAKIT) si už vytipováváme situace, kdy služba už nyní může být lidem užitečná, a brzy spustíme komunikaci vůči konkrétním skupinám klientů.

HN: Například?

Díky bankovní identitě se jednoduše přihlásíte do Portálu občana. V něm například vidíte svoje doklady a jejich platnost. Nebo svoje záznamy v katastru nemovitostí. Když zůstanu u těch dokladů, tak třeba klienty, kteří mají řidičský průkaz, můžeme upozornit, ať si ověří dobu jeho platnosti anebo to, kolik mají trestných bodů v registru řidičů. A v průběhu tohoto roku půjde o řidičský průkaz on‑line i požádat. Další oblast je například sčítání lidu, které bude probíhat letos na jaře. Pokud chcete vyplnit dotazník pro sčítání on‑line, tak díky bankovní identitě nemusíte vytvářet nová hesla a registrace a dotazník můžete vyplnit, kdykoliv se vám to bude hodit. A také existují už více personalizované možnosti. Tak třeba klienti, kteří mají trvalé bydliště v Kraji Vysočina, mohou snadno přes Portál občana nahlédnout do své zdravotnické dokumentace v krajské nemocnici.

HN: Budete takto propagovat i možnost daňového přiznání na portálu Moje daně?

Ano, i na tento portál se můžete on‑line identifikovat bankovní identitou.

HN: Na jaké služby státu používají klienti bankovní identitu?

Na toto vám nedokážu odpovědět, protože ověření identity a samotné služby jsou striktně oddělené světy. My jen víme, že se klient ověřil vůči nějaké státní instituci, ale o jakou šlo konkrétně a co tam dělá, to v bance netušíme. K těmto datům nemáme přístup.

HN: Zaznamenáváte i dotazy na možnost zneužití bankovní identity v souvislosti s nárůstem phishingu? Obavy, že když mi někdo prolomí internetové bankovnictví, může zneužít i moji identitu?

Internetové bankovnictví je jedno z nejbezpečnějších digitálních prostředí. Je to i díky přísné regulaci bank a obrovským sumám, které banky v Česku do digitální ochrany peněz a osobních údajů klientů v posledních letech investují. Takže na tyto obavy říkáme: Když budete chtít bankovní identitu použít pro nějakou další elektronickou službu, tak my jen té třetí straně potvrdíme, že jste to skutečně vy, ale informace o vašem účtu nikomu jinému nedáme a ze zákona ani dát nesmíme. Mimochodem, nejsem si vědom, že by někdy v historii u nás došlo k úspěšnému hackerskému útoku na internetové bankovnictví, s výjimkou situací, kdy klienti podvodníkům "naletěli" a přístupové informace útočníkům nevědomě sami předali.

HN: Někteří lidé dávají najevo, že by uvítali, kdyby bankovní identita byla oddělena od jejich financí v internetovém bankovnictví a přihlašovali se do ní jinými hesly…

Proč jsme zvolili současné řešení? Je to vyvážení bezpečnosti a zachování uživatelského komfortu. Když to trochu přeženu, tak jsme na lopatu přilepili hrábě a můžete si vybrat, jestli s tímto nástrojem budete jen házet, jak to děláte doposud, nebo i hrabat. Je jen na vás, jestli bankovní identitu budete využívat pouze pro internetové bankovnictví, nebo i k přihlášení do služeb státního a soukromého sektoru.

HN: Mohou ji klienti odmítnout využívat jinak než pro internetové bankovnictví?

Samozřejmě, doposud to udělaly asi tři stovky klientů. Služba se dá vypínat v internetovém bankovnictví a lze ji samozřejmě i znovu zapnout.

HN: Zmínil jste se, že ve druhém pololetí očekáváte připojení komerčních subjektů. Půjde o pár firem, nebo spíše o větší vlnu?

Do konce letošního roku očekávám připojení zhruba 30 soukromých firem. Odvozuji to ze současné poptávky i ze zkušeností z jiných zemí jako Švédsko, Norsko, Belgie nebo Kanada, kde služba už mnoho let funguje. Největší zájem projevují firmy, které chtějí digitálně prodávat regulované služby a ověřují identitu klienta.

HN: Můžete být trochu konkrétnější?

Nejvyšší přidanou hodnotu vidíme pro celý finanční sektor. Asi je známé, že kvůli regulaci proti praní špinavých peněz musí nový klient projít ověřením. Přestože se finanční instituce snaží tento proces digitalizovat, tak ani v současnosti není úplně uživatelsky příjemný. Fotíte při tom občanku, druhý doklad, posíláte korunu z účtu v jiné bance a podobně, což často velké procento klientů odradí. Při využití bankovní identity toto všechno odpadá. Těch subjektů, které povinně podléhají identifikaci klienta a nabízejí digitální služby, je ale víc, třeba loterie.

HN: V jakých jiných situacích by to bylo pro klienty a firmy výhodné?

Například pro přístup do klientské zóny, do které klienti někdy nechodí jen proto, že zapomínají svoje hesla. Jsou to třeba dodavatelé energií, kteří v poslední době masivně investují do digitalizace, nebo telefonní operátoři, kteří už také klienty navykli, aby s nimi komunikovali digitálně. Mohou to ale být i různé e‑shopy či média. Když mi například Hospodářské noviny z nějakého důvodu odhlásí prémiové členství, musím dnes složitě hledat heslo, abych si ho mohl znovu zapnout.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.