Vláda odložila své rozhodnutí, dokdy by v Česku mělo skončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny. Materiál s doporučením Uhelné komise, aby se s uhlím skončilo v roce 2038, budou ještě připomínkovat jednotlivá ministerstva. Mezi členy vlády není shoda na termínu.

Pro dřívější odklon od uhlí v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Naopak podle druhého z předsedů, ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), by vláda neschválením navrženého harmonogramu popřela více než roční práci Uhelné komise.

17 let

by ještě mělo být možné podle závěrů Uhelné komise využívat uhlí pro výrobu tepla a elektřiny.

"Tento bod jsme po dohodě s ministrem Brabcem stáhli. I když se na dnešní tripartitě zástupci podniků i odborů jednoznačně a jednohlasně shodli, že má vláda přijmout závěry Uhelné komise, rozhodli jsme se, že materiál dáme ještě všem členům vlády k připomínkování. Nejsme pod časovým tlakem," vysvětlil Havlíček.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že kolem konce uhlí je řada otazníků, na které není dosud odpověď. "Chceme vědět, co bude s lidmi postiženými útlumem těžby uhlí a útlumem uhlí v energetice. Nevidíme ve výstupech Uhelné komise plán, jak jim pomoci," uvedl.

S tím počítá i Uhelná komise, která by právě harmonogram útlumu či ekonomické a sociální dopady spjaté s těžbou chtěla dopracovat. Podle materiálu, jímž se v pondělí měla zabývat vláda, by vše měla komise vypracovat do konce letošního roku. Petříček prosazuje, aby to bylo dříve než koncem roku.

Zároveň Petříček sdělil, že Česku chybí i jasná představa, jak využít evropské fondy. ČSSD podle něj chce znát také způsob zajištění energetické bezpečnosti země a nahrazení výpadku uhlí v teplárenství.

Podmínkami útlumu jsou podle usnesení Uhelné komise zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými a právě zajištění energetické bezpečnosti. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.

Vláda by podle komise také měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech. Orgán se zároveň v prosinci usnesl, že by do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun, které jim pomohou vypořádat se s koncem využívání uhlí.

Prosincové rozhodnutí, aby se s uhlím skončilo v roce 2038, označil už dříve ministr Havlíček za kompromis. Z 19 členů komise hlasovalo pro tento termín 15, dva byli proti a dva se zdrželi. S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologů v komisi − Jan Rovenský a Jiří Koželouh, kteří komisi následně opustili.

"Termín konce uhlí 2038 je příliš pozdě a mimo realitu z hlediska ochrany klimatu i ekonomického výhledu uhlí. Chtěl bych poděkovat všem členům vlády, kteří žádají zkrácení alespoň na rok 2033," uvedl v pondělí Koželouh. "Otázku, jestli má smysl prodlužovat předsmrtnou agónii uhelného průmyslu až do roku 2038, nebo zda je lepší naplánovat útlum uhlí v příštích deseti letech, tak zřejmě vláda rozsekne až za několik týdnů, či dokonce měsíců," doplnil mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny, asi 40 procent.