Hospodářská krize vyvolaná nemocí covid-19 vloni dopadla i na banky. Obor počítá zhruba se 40procentním propadem zisků. Nikoli však proto, že by bankám tak výrazně klesla ziskovost, ale proto, že si vytvořily povinné opravné položky ve výši několika miliard korun. Těmi se kryjí proti případu, kdyby se firmy a domácnosti kvůli zhoršené ekonomické situaci dostaly do problémů se splácením svých vypůjčených peněz.

"Doufejme, že tyto opravné položky nebudeme muset vůbec použít," řekl Jan Sadil, člen představenstva a vrchní ředitel odpovědný za retail v ČSOB. Jeho slova zazněla na debatě, která se na půdě Hospodářských novin pořádala v rámci projektu Nejlepší banka. Dalšími účastníky byli generální ředitel a předseda představenstva Monety Money Bank Tomáš Spurný a hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný.

Podíl nesplácených úvěrů roste pomalu

Podle posledních statistik České národní banky z listopadu loňského roku činí podíl nesplácených firemních úvěrů na celkovém portfoliu 3,83 procenta, u domácností pak 4,76 procenta. V obou případech jde o meziroční nárůst zhruba o sedm desetin procentního bodu, což většina odborníků na finančním trhu nehodnotí jako nikterak dramatický nárůst. Podle Slaného by si tuzemské banky měly poradit i s mnohem vyššími hodnotami nesplácených úvěrů. "Bankovní systém je podle mého názoru v historicky nejlepší kondici, finanční domy díky předešlým létům ekonomického rozvoje pracují s dostatečnými finančními rezervami, což je velký rozdíl od poslední hospodářské krize z roku 2008," řekl.

254 miliard korun

byl objem hypotečních úvěrů, který české banky loni poskytly podle statistik Fincentrum Hypoindexu. Meziročně šlo o nárůst o 40 procent a nový rekord. Ten předchozí z roku 2016 byl o 28,2 miliardy nižší.

Firemní úvěry v selhání podle něj nerostou i díky tomu, že navzdory krizi neklesá poptávka. "Tržby za zboží jsou oproti minulému roku v podstatě na svém, což je zázrak," uvedl Slaný. Zdůvodnil to tím, že krize výrazným způsobem zasáhla jen některá odvětví ekonomiky, jako je cestovní ruch, hotelnictví či pohostinství. Ovšem například průmysl už je prý, co se produkce týče, nyní prakticky na stejných číslech jako před covidem. Otázkou stále zůstává, jak se bude situace vyvíjet v následujících měsících, až stát přestane napomáhat firmám dotačními programy pro podporu zaměstnanosti, jako je například Antivirus.

Rekordní rok hypoték

Naprosto výjimečná situace pak v rámci bankovnictví panovala na hypotečním trhu. Navzdory ekonomické krizi banky dle údajů Fincentrum Hypoindexu sjednaly za celý rok se svými klienty úvěry na bydlení v objemu 254 miliard korun. To je nejvíc v historii měření, které začalo v roce 2003. Podle generálního ředitele Monety Money Bank Tomáše Spurného byly obavy z budoucnosti spojeny s nejistým dopadem pandemie koronaviru na tuzemskou ekonomiku, jedním z hlavních důvodů, proč lidé ve velkém investovali do nemovitostí. "Oprávněně se lidé obávají inflace a znehodnocení peněz. Češi jsou navíc konzervativní investoři, a tím pádem kdo může, investuje do bytu pro své děti či vnoučata," řekl.

Zvýšenému zájmu o hypotéky napomohl výrazným způsobem ve druhé polovině roku také stát, když v září zrušil čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti. Lidé tak při pořizování vlastního bydlení mohli ušetřit několik stovek tisíc korun. Svou roli sehrál i fakt, že Česká národní banka pozměnila své doporučení ohledně limitu, který stanovuje poměr výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti. ČNB jej zvýšila na 90 procent, což lidem umožnilo pořizovat větší hypotéky a dofinancovávat je menší částkou ze svých našetřených peněz. V průběhu roku centrální banka navíc zrušila další dříve zavedené limity na poměr mezi celkovým dluhem žadatele a výší jeho čistého ročního příjmu a také na poměr měsíční splátky dluhu k čistému příjmu žadatele.

Související

"Nebyl to zdaleka jen český trh, kde se vloni sjednávaly hypotéky ve velkém. Velmi dobrý rok jsme zaznamenali i na ostatních trzích," uvedl Jan Sadil, člen představenstva zodpovědný za retailové bankovnictví v ČSOB, která patří do belgické finanční skupiny KBC. Ta působí kromě Česka také na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku nebo Irsku.

Ke koupi bytu motivovala lidi též stále klesající úroková sazba u hypotečních úvěrů, která podle Fincentrum Hypoindexu v prosinci činila v průměru 1,96 procenta a od ledna se propadla o 0,4 procentního bodu. To vede i k výrazně vyššímu refinancování − převedení hypotéky za výhodnějších podmínek k jiné bance −, a to i v době běžící fixace úrokové sazby. Za celý trh nyní platí, že je ze všech nově sjednaných úvěrů zhruba pětina těch, které vzniknou refinancováním starého úvěru. Dříve to byl zhruba každý desátý.

S tím ovšem souvisejí také poplatky, které si banky při případném předčasném splacení hypotečních úvěrů účtují. ČNB v březnu 2019 vydala doporučení, které finančním domům ukládá, že mohou svým klientům, již refinancují, v určitých případech účtovat pouze administrativní poplatek ve výši několika stovek korun. Zdaleka ne všechny peněžní ústavy se ale tímto stanoviskem regulátora řídí. "Některé velké banky jsou uličníky, kteří se snaží chránit svůj oligopolní podíl na trhu právě tímto způsobem," řekl Spurný a dodal, že Moneta doporučení centrálních bankéřů respektuje. Podle něj by měl mít klient vždy možnost rozhodnout se, zdali a kdy svoji hypotéku refinancuje. "Riziko vysokých nákladů, které s předčasným splacením úvěrů na bydlení hrozí, by měly vždy nést banky, protože to je jejich podstata," dodal.

S tím však Jan Sadil z ČSOB nesouhlasí. Banka sice podobně jako Moneta svým klientům účtuje při refinancování pouze administrativní poplatek v řádech stokorun, zároveň jí však podle něj vznikají s předčasným splacením daleko větší náklady. "Pokud banka dostane peníze od klienta dříve a neumí je umístit rozumným způsobem zpátky na trh, vzniká z toho velká ztráta. Takový klient podle mého názoru nedodržel smluvní kontrakt, a náklady by tak měly jít za ním," vysvětlil.

ČSOB, která je lídrem na trhu financování bydlení, předpokládá, že zájem o investice do nemovitostí přetrvá i v letošním roce. I tak ale ve své nedávné analýze odhaduje, že objem nově sjednaných hypotečních úvěrů poklesne zhruba o 10 procent na 225 miliard korun, a to za celý trh. Finanční dům zároveň letos očekává pozvolný růst úrokových sazeb a také stabilizaci cen nemovitostí, které vloni rostly asi o deset procent. "Nebude se to týkat plošně všech nemovitostí, ale trend rostoucích cen by měl v letošním roce přibrzdit," uvedl během nedávné on-line tiskové konference Jiří Feix, generální ředitel Hypoteční banky, která spadá do skupiny ČSOB.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru