Senát narazil s návrhem, podle kterého by firmy s nesrovnalostmi v evidenci skutečných majitelů nesměly až do jejich odstranění dostávat dotace. Sněmovna včera zpřísnění podmínek ve vládním návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů zamítla. Horní komora navíc chtěla, aby zadavatelé výběrových řízení ověřovali při nejasnostech údaje o skutečných majitelích uchazečů. Předlohu v původní sněmovní verzi nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Ministerstva spravedlnosti, financí a pro místní rozvoj se podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) postavila k senátním úpravám neutrálně. Před poslanci ale Benešová podpořila sněmovní verzi. Je podle ministryně "právně čistší" a nezachází nad rámec požadavků evropských směrnic.

Senátní verzi podporovala protikorupční iniciativa Rekonstrukce státu, podle níž zákon mohl být pojistkou proti tomu, aby veřejné peníze mohly mířit k firmám s anonymními vlastníky. Sněmovní verzi zákona budou moci firmy snadno obcházet, protože nezavádí dostatečnou kontrolu údajů v evidenci, uvedla iniciativa v tiskové zprávě.

Zákon vzbudil pozornost zejména kvůli ustanovení, které mohlo podle části opozice pomoci premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů. Pasáž se týkala svěřenských fondů. Sněmovna toto ustanovení z vládního návrhu zákona už dříve vyškrtla.

Babiš by byl podle některých výkladů vládního ustanovení považován za vlastníka svěřenských fondů, do nichž vložil holding Agrofert, ale nikoliv za vlastníka holdingu. Pomoci mu to mohlo podle kritiků v situaci, kdy se podezřením z jeho střetu zájmů zabývají orgány EU.

Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.

Předloha reaguje na to, že současný režim evidence skutečných majitelů neodpovídá požadavkům evropské směrnice na zveřejňování některých údajů o nich. Chybí také mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů v evidenci i efektivní sankce za nesplnění povinností, stojí v důvodové zprávě.

Návrh zákona vymezuje obecněji a přesněji pojem skutečného majitele. Stanoví, které právnické osoby ho s ohledem na svůj charakter mít nemohou. Povinnost zapisovat skutečného majitele nemá smysl například u společenství vlastníků bytových a nebytových jednotek, honebního společenstva, u příspěvkových organizací a u obchodních korporací výlučně ovládaných státem, píše se ve zdůvodnění.

Předloha by také měla snížit byrokracii tím, že ve zcela zřejmých případech budou skuteční vlastníci zapisováni automaticky z veřejných rejstříků. Typickým příkladem je podle materiálu jediný společník společnosti s ručením omezeným.

Související