Cena bitcoinu v poslední době dosáhla rekordních hodnot a zprávy o jejím vývoji − prudkém růstu i korekcích − plní stránky novin. Ačkoliv je bitcoin držen především jako investice, stále častěji je využíván k platbám za zboží a služby. Je možné, že se bitcoin stane obecně přijímaným prostředkem směny? Přestože to není vyloučeno, existují důvody, proč je to nepravděpodobné.

Dávno před vznikem kryptoměn ekonomové Milton Friedman a Anna Schwartzová identifikovali důvody, proč je přechod na soukromé peníze obtížný. Byli skeptičtí i přesto, že věřili, že soukromé peníze by mohly fungovat lépe než peníze státní. Co bylo příčinou jejich skepse? Hlavní překážky pro přechod k soukromým penězům jsou dvě. Zaprvé, z historie víme, že lidé mají silné preference pro jediný prostředek směny. Zadruhé, byť peníze vznikly bez zásahu státu, prakticky ve všech společnostech nad nimi moc převzal.

První překážka znamená, že je nepravděpodobné, aby bitcoin dlouhodobě obíhal vedle státních peněz jako rovnocenné platidlo. Bitcoin by tedy musel státní peníze nahradit. Tento scénář však naráží na druhou překážku, neboť předpokládá, že by se stát přestal v oblasti peněz angažovat. Aby se bitcoin stal obecně přijímaným prostředkem směny, musely by se podmínky změnit natolik, aby přestaly dominovat ekonomické a politické mechanismy, které v minulosti vedly k ustavení jednoho státem poskytovaného prostředku směny.

Podle často uvažovaného scénáře se státní peníze kvůli inflaci stanou neatraktivní a lidé přejdou na bitcoin. Tento scénář však předpokládá, že vlády budou na jednu stranu natolik ignorovat preference veřejnosti, že dopustí vysokou inflaci, a na druhou stranu budou tyto preference respektovat do té míry, že trvalému přechodu na bitcoin nebudou bránit.

Ačkoliv budoucí vysoké míry inflace nelze vyloučit, jsou v rozvinutých zemích nepravděpodobné. Jednak je díky současným politickým a finančním institucím obtížnější inflaci způsobit a jednak vlády mohou inflací získat méně než v minulosti.

Jelikož lidé mohou charakter monetární politiky lépe ovlivnit hlasováním ve volbách, na "hlasování nohama" úprkem k bitcoinu nemusí vůbec dojít, jakkoliv je jednoduché. Navíc, jak poukazují Friedman a Schwartzová, lidé jsou ochotni tolerovat vysoké míry inflace, než na alternativní prostředky směny přistoupí, a to i tehdy, když jsou tyto alternativy dobře dostupné. I kdyby však k vysokým inflacím došlo, není zřejmé, že by se právě bitcoin stal první alternativní volbou. Jeho výrazná volatilita z něj dělá nepraktický prostředek směny.

Pravděpodobnějším scénářem je, že státní peníze budou tím atraktivnější, čím bude bitcoin populárnější. Jedním důvodem je, že popularita bitcoinu zvyšuje poptávku po jeho regulaci. Větší míra regulace však znamená menší přitažlivost bitcoinu pro ty, kteří v něm vidí alternativu státních peněz. Dalším důvodem je, že současný finanční systém bude na základě zkušeností s bitcoinem inovovat a stane se tak atraktivnější. Jednou z uvažovaných možností je, že by centrální banky emitovaly vlastní digitální měnu. Bez ohledu na to, jestli k tomuto kroku přistoupí, není svět, ve kterém by bitcoin byl obecně přejímaným prostředkem směny, na obzoru.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru