Efektivita je neoddělitelnou součástí ekonomie. Například s principem maximalizace výsledku za vynaložení minimálních prostředků se setkáme prakticky v každé ekonomické učebnici. Tím se efektivita stává rozhodujícím kritériem v plánování. Nicméně abychom mohli dobře plánovat, je třeba mít konkrétní představu o budoucnosti. Zde přichází na řadu ekonomické modely. A jelikož je realita velmi komplexní, může se jevit jako intuitivní snažit se ji zachytit komplexními modely.

Minulý rok přinesl pandemii, a uvalil tak svět do nezvykle vysoké míry nejistoty. Tím komplexním modelům značně zavařil a poukázal také, že sázet v plánování výhradně na efektivitu může vyjít draho. Začněme s modely. Čím komplexnější jsou, tím více předpokladů zahrnují. Pokud vše běží víceméně ve vyšlápnutých kolejích, dokážou přijít s docela přesným výsledkem. Nicméně může dorazit nečekaný šok (například pandemie), předpoklady modelu se zhroutí a jeho výsledek skončí daleko od skutečnosti.

Jednodušší modely naopak staví na menším množství předpokladů. Za běžných okolností tak sice postrádají přesnost, ovšem v nejistých časech nemusí být tolik mimo. Ne nadarmo J. M. Keynes řekl, že je lepší mít zhruba pravdu než se s precizností mýlit. Mnoho ekonomů tak během pandemie sahalo i po jednoduchých indiciích, jako například změnách ve spotřebě elektřiny či objemu karetních transakcí jakožto ukazatelů pro stav ekonomiky. Ukázalo se, že lepší než žádná prognóza je mít připravené varianty vývoje.

A nakonec tu máme onu striktní ekonomickou efektivitu. Jaký problém může vzniknout, když si ji stanovíme za hlavní cíl, pandemie názorně ukázala na křehkost globálních dodavatelských řetězců. Spoléhat se na dodavatele z Číny může být z hlediska efektivity smysluplné − dostaneme to, co chceme, za nejnižší možné náklady. Pokud ale dodávkové řetězce zkolabují, vyplatí se mít za cíl také odolnost. Co by mnozí zpětně dali za to, kdyby jejich základní zdravotnický materiál byl méně závislý na čínských dodavatelích nebo kdyby bývali měli větší množství zásob. Efektivita není všechno ani v ekonomii. Je třeba hledat kompromis a část efektivity obětovat pro vyšší odolnost. Bylo by totiž iluzorní předpokládat, že další šok nás již nepotká.