Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzval čínské úřady k okamžitému propuštění 53 prodemokratických aktivistů zadržených ve středu v Hongkongu kvůli podezření z porušení čínského zákona o národní bezpečnosti. Šéf americké diplomacie pohrozil sankcemi čínským úřadům a činitelům. Mezi zatčenými byl jeden americký obhájce lidských práv, který byl propuštěn na kauci.

"Spojené státy míní uvalit sankce a restrikce na každou osobu či instituci, která je zapojená do tohoto útoku na hongkongský lid," uvedl Pompeo. Podle šéfa americké diplomacie vlna zatýkání ukazuje, že čínská komunistická strana "opovrhuje svým vlastním lidem a právním státem". K propuštění aktivistů vyzvali také zástupci Evropské unie či britský ministr zahraničí Dominic Raab.

Někdejší britská kolonie Hongkong se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu. Mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing na dnešní tiskové konferenci varovala, že Spojené státy "zaplatí vysokou cenu za to, že se vměšují do vnitřních záležitostí Číny".

Podle agentury Reuters byla slova mluvčí reakcí na Pompeovu výzvu k propuštění aktivistů a také na jeho oznámení, že velvyslankyně USA při OSN Kelly Craftová navštíví Tchaj-wan. Návštěva by se měla uskutečnit ještě předtím, než v úřadu 20. ledna vystřídá prezidenta Donalda Trumpa jeho nástupce Joe Biden. Čína považuje Tchaj-wan za svou nedílnou součást a dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.

Mezi obviněnými v Hongkongu je i zřejmě nejznámější tamní aktivista Joshua Wong, který byl odsouzen a je ve vězení kvůli účasti na protivládních demonstracích v roce 2019. "Vydržte a přilejte olej do ohně," řekl svým příznivcům na konci listopadu. Včera Wong na Facebooku napsal, že je vyšetřován pro podezření z porušení zákona o národní bezpečnosti. Občané Hongkongu, kteří jsou na základě této legislativy zatčeni, mohou být souzeni v pevninské Číně.

Mezi středečními zadrženými byl i americký právník a obhájce lidských práv John Clancey, kterého již čínské úřady propustily na kauci, rovněž i většina zatčených aktivistů má být takto propuštěna. Mnohým z nich ale úřady zabavily cestovní pasy.

Středeční vlna zatýkání byla dosud největším zásahem úřadů proti demokratické opozici na základě sporného zákona o národní bezpečnosti. Aktivisté byli zadrženi kvůli účasti v nezávisle organizovaném neoficiálním hlasování v červenci 2020, při kterém měli být vybráni demokratičtí kandidáti pro parlamentní volby. Podle šéfa hongkongské policie měli obvinění v plánu získat většinu křesel v parlamentu, paralyzovat vládu a donutit propekingskou správkyni Hongkongu Carrie Lamovou k rezignaci.

Přestože Čína dlouhodobě čelí tlaku mezinárodního společenství kvůli své politice v Hongkongu, ale třeba i Sin -ťiangu, kde dochází k útlaku menšiny Ujgurů, změna přístupu Číny alespoň navenek pozorovatelná není. Spojené státy proto v listopadu zavedly novou vlnu přísných sankcí na řadu vládnoucích hongkongských představitelů včetně správkyně Carrie Lamové. K 7. prosinci Spojené státy sankce rozšířily na další městské představitele. "Ačkoli jsou to silné sankce, které si řada zemí vůči Číně dovolit nemůže, je očividné, že Peking nemá v úmyslu ve svém chování v Hongkongu změnit kurz," řekl pro HN Filip Šebok, odborník z Asociace pro mezinárodní otázky.

Související