Skoronový svět - končí rok slz, začíná rok fénixe

Byť jsme experty ve vyrábění anti-věcí náš antí-život se podobá mravenčímu pachtění, které si však snažíme rozumově zdůvodnit. Umíme bojovat se rzí antikorozním nátěrem, ale v našem světě je stále méně místa pro anti-nenávist, anti-politikaření, anti-závist, anti-hamižnost, anti-udavačství. To se nedá koupit ve spreji, to si totiž musíme rozumově (někdo možná emotivně) vyřešit každý v nás, k tomu jsme dostali ono rácio. Doporučuji tedy z dotovaných koblih, modrých pečených křepelek, žlutých hostií, červených třešní, do oranžova vypečeně propečených chlebů, švýcarské přímo volené bílé čokolády, či pirátsky ukořistěných veganských halal závitků, přejít na racio-nální stravu (jo, bolí to). Jinak budeme jen rasami se stále slabšími rozumovými schopnostmi, jak by cynicky poznamenal největší z mravenců K-ant. Vid je slovesný druh. Co-vid bude snad druhem dokonavým...

Vždy když se něco v přírodě či společnosti objeví, je dobrým zvykem k tomu hledat něco, co by tento jev, či skutečnost pokud možno vymazalo ze světa. Proti pocení máme antiperspiranty, vědci hledají antihmotu (údajně nejvzácnější věc na světě), proti narušitelům klidného spánku máme antikoncepci, proti depresi – světe div se, antidepresiva, proti alergiím antihistaminika, proti infekcím antibiotika, proti fašistům a nacistům vystupuje Antifa (zajímavé, že ještě nevznikla Antimigranta), opozice se zaklíná heslem anti-Babiš, rozdáváme anticeny, proti vyskakujícím oknům máme antivirus a proti těm, co skáčou z oken anti-konfliktní tým. A samozřejmě k těm největším antihrdinům dnešní doby patří Anticovid, jež odstraní Covid z jakéhokoliv povrchu, jen ne z toho zemského. Snad jen Antika nebrojí proti známé české zpěvačce. Při pohledu na mravence, jež okusovali zbytky jablka, které děti nedojedly, mě napadlo, zda i mravenci by byli schopni takového ant(i)vývoje. Mravenec se poví anglicky ant (zvláštní, že prostředek proti mravencům v domácnosti se nejmenuje Antiant, ale má často hloupé názvy jako Biolit či prostě sprej proti mravencům). Byl by i mravenec na jablku schopen uctívat jablečné božstvo a stal se z něj I-Ant ? (přesmyčkou anti). Často mraveniště máme tendenci přirovnávat k lidskému světu. V dokonale organizovaném světě, kde každý ví, co má dělat a jaké je jeho úloha (ne nemluvím o Severní Koreji), přesto nenajdeme jiná neúplná jablka, než ta nakousaná ze stromu, nejsou zde sochy význačných mravenců, nevolí se nejlépe zpívající či vypadající mravenec, každá larva či kus jehličí má stejný brand a že by existovalo dvoukomorové speciální mraveniště o 281 mravencích, jež by určovalo ostatním jak se hýbat či nehýbat, jsem nikdy neslyšel. Jsou putující mravenci migr-ant-i, stejně jako lidé? My, lidé jsme totiž dostali rozum (logos, racio)....

Dobrý den, hlavně 1,8 mil na celém světě kde umře odhadem tak 100mil za rok teda rozhodně neodpovídá těm nákladům, které to stálo (země a lidé se zadlužili možna i na desítky let - pochybuji že náš stát je schopný vytvořit přebytky ve 100kách miliard za rok). Navíc i tento rok přibylo na již tak přelidněném světě 10ky miliónu lidí, takže se stále celková populace zvyšuje (což tedy jestli někoho trápí globální oteplování je největší problém). Shrnu to tak, že kdyby se nemoc nechala prohnat, bez jakýchkoliv omezení, tak by sice poumírali reálně globálně tak 10ky miliónu lidí (pesimisticky nízké stovky), ale planetě a lidstvu by to z dlouhodobého pohledu jenom pomohlo.

Tomáš Sedláček má často originální myšlení; bohužel ne v tomto článku. Zřejmě spěchal a psal na zakázku. Mýlí se v základních postulátech. Současné rozšíření covidu 19 není pandemie (natož největší pandemie v dějinách), ještě před dvaceti lety by to tak tak naplňovalo definici epidemie. Též údaj 1,8 mil. mrtvých je mimořádně nefér číslo; jeho pravdivost je stejná asi jako výrok, že existuje množina přirozených čísel. A konečně, plete se i v předpokladech pro rok (roky) Fénixe. Znovuvzkříšení nemůže nastat nyní, na to je brzy. Je třeba ještě „několik“ let s covidem či něčím jiným, aby mohla nastat obnova.

Pohlazení po duši. Krásný článek. Děkuji. :-)