Když před více než pěti lety propukla velká migrační krize, přestali mít Češi rádi Angelu Merkelovou. Obliba německé kancléřky v Česku spadla z dřívějších více než 70 procent hluboko pod 30 procent. Ve veřejném mínění převážil dojem, že chtěla Česku nadiktovat přijímání uprchlíků. A to poté, co v roce 2015 podpořila návrh na povinné uprchlické kvóty, když do Německa přišly přes Maďarsko stovky tisíc běženců. Znalci Německa i dění v Evropské unii se ale shodují na tom, že kancléřka se prakticky vždy snaží vyjednat kompromis, s nímž by mohly souhlasit úplně všechny unijní země. Letos ale Merkelová v čele Německa po 16 letech skončí a je otázkou, jestli bude takový přístup mít i její nástupce − je téměř jisté, že jím bude muž. Spolu s Helmutem Kohlem tak bude Merkelová nejdéle vládnoucím politikem v poválečné historii země.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.