První dávky vakcíny Comirnaty společností Pfizer a BioNTech proti covidu-19 v sobotu dorazily do vakcinačních center v páteřních pražských a brněnských nemocnicích. Nejdříve ji obdrží zdravotníci a senioři. Jak ale už dříve oznámil premiér Andrej Babiš, mezi prvními by se rád nechal naočkovat i on sám. Druhou dávku vakcín by Česko mělo obdržet ještě do konce tohoto roku, další pak budou podle ministra zdravotnictví Jana Blatného chodit po Novém roce v přibližně týdenních intervalech. Postupně pak budou dostupné i pro veřejnost.

Jak vůbec očkování funguje a co se po jeho aplikaci děje v našem těle? Na nejčastější otázky okolo očkování a vakcíny proti nemoci covid-19 odpovídá následující text. 

Jak reaguje náš imunitní systém na nemoci?

Lidské tělo disponuje řadou fyzických bariér, kterými se brání proti patogenům, tedy organismům způsobujícím onemocnění. Jsou jimi kůže, ale také chloupky v nose nebo řasy. Pokud ale patogen tyto bariéry překoná a pronikne do těla, zaktivuje se náš imunitní systém, který na patogen zaútočí a snaží se ho zničit.

Patogen může být bakterie, virus, parazit nebo houba. Každý se skládá z několika částí, které se u každého patogenu a jím způsobované nemoci liší (koronavirus SARS-CoV-2 je tedy patogenem způsobujícím nemoc známou jako covid-19). Jednou z částí patogenu je antigen, na který reaguje náš imunitní systém tvorbou protilátek.

V našich tělech se nachází tisíce různých protilátek, každá ale umí rozpoznat jen jeden konkrétní antigen. Lze si to představit jako souboje policistů a zločinců - máme v těle řadu policistů, ale každý má specializaci jen na jeden typ padouchů. Když je lidské tělo vystaveno určitému antigenu poprvé, tedy objeví se v něm předtím nepoznaný zločinec, imunitní systém neumí okamžitě zareagovat, protože ho ještě nezná. Chvíli mu trvá, než vytvoří vhodné protilátky, tedy vytrénuje své policisty k tomu, aby uměli zakročit proti tomuto novému typu zločince. A dokud se mu to nepodaří, tělo může onemocnět.

Jakmile ale tělo vytvoří potřebné protilátky, může s novým patogenem bojovat efektivněji. Spolu s protilátkami reagujícími na tento konkrétní antigen si také vytvoří paměťové buňky, které po překonání nemoci nezmizí a zůstanou připravené do budoucna, pro případ, že by se tělo s daným patogenem znovu setkalo.

Proč na covid-19 nestačí jen náš imunitní systém a je potřeba očkování?

Po infikování covidem-19 si část lidí imunitu na toto onemocnění vytvořila, trvala však většinou jen několik týdnů. Známé jsou ale i případy, kdy si tělo nakaženého po prodělání nemoci žádné protilátky nevytvořilo. Výzkum toho, jak silná přirozeně vytvořená imunita u tohoto onemocnění skutečně je a jak dlouho je aktivní, není dostatečný. Stejně tak není jisté, zda v případě tvorby imunity hraje roli, jaké příznaky daný člověk měl nebo zda si nemoc prodělal asymptomaticky (bezpříznakově). Podle dat WHO si dlouhodobou imunitu vytvořilo méně než 10 procent doposud studovaných jedinců po celém světě. 

Nicméně odolnost vůči koronavirům obecně se s časem snižuje. Na princip promořování proto nelze spoléhat a je potřeba si pomoci očkováním.

Jak funguje očkování?

Vakcíny zpravidla obsahují oslabené nebo neaktivní části patogenů, které vyburcují imunitní systém k tvorbě protilátek. Nově vyvíjené vakcíny, jako je například právě ta společností Pfizer a BioNTech, obsahují v podstatě jen pouhou simulaci antigenu, ale ne antigeny samotné. Riziko propuknutí onemocnění, proti kterému je očkování určené, se tak minimalizuje.

V čem je vakcína Pfizer/BioNTech inovativní?

Vakcína nazývaná Comirnaty je první schválenou vakcínou na světě, která používá technologii využívající mRNA (messenger ribonucleic acid), což je ribonukleová kyselina. Jedná se vlastně o takového sourozence DNA, který slouží jako předloha, podle níž si buňka vytváří proteiny. DNA tedy obsahuje geny, které jsou přepisovány do mRNA a až podle mRNA si umí buňka vytvořit kýžený produkt (kterým je protein).

Tato inovativní vakcína tedy obsahuje mRNA (předlohu) pro tvorbu jednoho konkrétního proteinu (antigenu - antigen je protein) viru SARS-CoV-2. Když se tato mRNA vakcínou dostane do těla, dostane se i do našich buněk, které podle ní tento virový protein vyrobí. Vyrobený protein, který je vlastně virovým antigenem, potom buňky vystaví na svém povrchu. Díky tomuto vystavení s proteinem přijdou do styku naše imunitní buňky, které vyvolají imunitní odpověď a uloží si tento antigen do své paměti.

Když poté naše tělo přijde do styku s opravdovým proteinem (antigenem) viru SARS-CoV-2, už je s ním seznámeno a náš imunitní systém může efektivně a rychle virus zničit. To vše díky tomu, že již v minulosti potkalo jeho antigen vystavený na našich vlastních buňkách.

Vědci tuto technologii testují už roky. Její zdokonalení popohnala aktuální potřeba vakcíny proti covidu-19. Na tomto principu fungují také vakcíny od společnosti Moderna, Curevac a Imperial College. 

Jak probíhá očkování vakcínou Pfizer/BioNTech?

Vpich se provádí do deltového svalu v horní části paže. Vakcína se podává ve dvou dávkách v rozmezí minimálně 21 dní. Aplikace více dávek s rozestupem zvyšuje účinnost vakcíny, jelikož se imunitní systém aktivuje postupně. Pokud by člověk dostal jen jednu dávku, účinnost vakcíny by se snížila a vytvořená imunita by byla slabší a měla kratší životnost.

Co se stane po aplikaci?

Vakcína má podobu tekutiny, která obsahuje miniaturní přírodní olejovité částice, které se nazývají lipidové nanočástice. Tyto nanočástice fungují jako obaly pro molekuly mRNA. Mají totiž stejnou strukturu jako membrány buněk a tento obal tak molekulám mRNA umožňuje proniknout dovnitř.

Lipidy (tuky) také pomáhají stabilizovat mRNA, která je velmi křehká. To je také důvod, proč musí být vakcíny obsahující mRNA skladované v extrémně nízkých teplotách (u vakcíny Comirnaty je to -70 stupňů Celsia).

Jakmile je mRNA v buňce, buňka obdrží informaci o proteinu a začne ho produkovat. Imunitní systém tento protein rozpozná jako něco cizího, tím se vyprovokuje tvorba protilátek a dojde také k aktivaci buněčné imunity.

Jaké jsou vedlejší účinky tohoto očkování?

Vakcína Pfizer/BioNTech vyvolává imunitní reakci, která se projevuje bolestí a začervenáním paže, bolestí hlavy, v některých případech i horečkou, únavou a zimnicí. Tyto projevy jsou sice nepříjemné, ale ne nebezpečné a jsou u všech očkování naprosto běžné. Dávají také smysl, když si uvědomíme, co se v té době s naším tělem děje. Vakcína se snaží oklamat tělo, aby si myslelo, že je nakažené danou nemocí. Tyto symptomy, i kdyby šlo jen o bolest v místě vpichu, jsou jasným projevem toho, že se jí to podařilo, tělo na ni reaguje a zahájilo proces tvorby imunity.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvádí, že se nežádoucí účinky během klinického hodnocení vyskytovaly u přibližně 1 osoby z 10 očkovaných, obvykle v mírné nebo středně závažné podobě a po několika dnech odezněly.

Mám se nechat očkovat, pokud mi není dobře?

Vakcínu Comirnaty by neměli dostat lidé, kteří mají momentálně závažnou infekci nebo akutní horečky. U mírných infekcí a teplot nízkého stupně by ale neměl nastat problém. Případná rizika je nejvhodnější probrat s lékařem.

Můžou se touto vakcínou očkovat děti?

Vakcína Comirnaty se v současné době nedoporučuje pro děti do 16 let. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) se se společností Pfizer/BioNTech dohodla na plánu klinického hodnocení vakcíny u dětí v pozdější fázi.

Po jaké době se bude nutné přeočkovat?

To v současné době není jisté. Odborníci ale očekávají, že bude nutné očkování obnovit přibližně po jednom roce. Skutečná doba ochrany poskytovaná vakcínou se ale stále vyhodnocuje v klinických studiích.

Musím pořád dodržovat hygienická opatření (tedy nosit roušku, používat dezinfekci apod.), i pokud se nechám očkovat?

Ano. Ačkoli je očkování momentálně nejlepším řešením současné zdravotnické krize, není dokonalé. Vědci totiž stále nevědí, zda očkovaní lidé, kteří budou viru SARS-CoV-2 vystaveni, nemohou tuto nemoc dále přenášet. Roušky bychom proto měli sundat až v momentě, kdy obdrží očkování většina populace - nejčastěji se hovoří o 70 procentech lidí.