Tuzemský trh je pro řadu českých strojírenských podniků příliš těsný. Většina strojů proto míří na západ i na východ od hranic. V posledních několika letech strojírenský export narůstal a dařilo se mu. Loni zazněly první varovné předpovědi stagnace. Nikdo ovšem nepředpokládal, že ekonomikou zacloumá koronavirová krize.

Zatímco některé druhy byznysu bylo snadné překlopit na on-line platformy nebo zaměstnancům dopřát práci z domova, u průmyslových podniků se takové scénáře realizují obtížně, pokud nejsou zcela nemožné. Nejde jen o výrobu samotnou. Jaro a podzim tradičně patří veletrhům a zahraničním podnikatelským misím, na nichž podniky prezentují své výrobky a hledají nové příležitosti. Osvědčené marketingové nástroje tak prakticky ze dne na den přestaly fungovat a podniky musely čelit neočekávané výzvě.

On-line veletrhy i předávání strojů

Situace zasáhla i do rozběhnutých zakázek. Design a výroba strojů totiž trvají měsíce, ne-li roky, pak přichází na řadu několikatýdenní montáž. "Máme značné problémy posílat naše montéry na stavby strojů. Ani zákazníci nemohou cestovat k nám na přejímky. Do toho ještě vstupuje okolo jednoho tisíce vyrobených a dodaných strojů za posledních 10 let, které samozřejmě jednou za čas potřebují servisní zásah. Takže v našem případě je největším nepřítelem podnikání omezené cestování," vysvětluje situaci Miloš Holakovský, šéf podniku TOS Varnsdorf.

Kvůli pandemii se nekonaly ani mezinárodní veletrhy, které jsou klíčovým marketingovým nástrojem strojírenských firem. Některé z nich se přesunuly nebo proběhly v pozměněné podobě − virtuálně. Podniky tak zůstaly bez možnosti potkat se tváří v tvář se svými stávajícími i potenciálními zákazníky. "České strojírenské firmy se úspěšně prezentovaly začátkem listopadu na ITM Industry Europe v Poznani, ale je pravda, že některé veletrhy byly odloženy na příští rok, podobně jako Mezinárodní strojírenský veletrh u nás. Stejně jako v každodenním mezilidském a pracovním styku, tak i v tomto případě jsme zaznamenali, že dochází k přenosu části aktivit do on-line prostředí," říká Karina Kubelková, hlavní analytička Hospodářské komory ČR.

Komunikaci se zákazníky on-line si vyzkoušeli i v TOS Varnsdorf. "Veletrhy se neuskutečnily, proto jsme se přihlásili na akci Strojírenský veletrh virtuálně, která probíhala celý týden. Vím, že s touto formou se teprve začíná, a jak vystavovatelé, tak návštěvníci si na ni musí zvykat, přesto nás velice zklamala návštěvnost. Byla to ovšem první vlaštovka a doufám, že si k této formě výstav obě strany najdou cestu," dodává Miloš Holakovský.

Právě jeho společnost začala aktivně hledat cesty, jak si v situaci pomoci. Podnikovou videokonferenční místnost proto vybavili moderní technikou a nyní zde probíhá veškerá komunikace se zákazníky, obchodníky i dceřinými společnostmi. "Přejímky strojů jsme začali řešit pomocí konferenčních videohovorů. Zákazník nemusí nikam cestovat a my mu přichystáme stejný komfort, jako by byl přímo u stroje. Tento způsob přejímek má velký ohlas i u samotných zákazníků. Ani oni neztrácí čas cestováním a z pohodlí své kanceláře si prohlédnou a zkontrolují objednaný stroj. V tomto období nám při stavbách strojů u zákazníků pomáhají i naše dceřiné společnosti ve Spojených státech, v Rusku a Číně," konstatuje Miloš Holakovský.

Hledá se virtuální řešení

Situaci, do níž se české strojírenské podniky dostaly, si uvědomilo i ministerstvo průmyslu a obchodu, které s agenturami CzechInvest a CzechTrade připravilo soutěž na řešení digitální prezentace firem Digital Promotion 4.0. Ze soutěže mají vzejít nástroje pro propagaci českých výrobců a exportérů. Vzniknout by měla i platforma, která by mohla sloužit jako komplexní nástroj pro představení celého českého průmyslu.

"S ohledem na čas a reálnou použitelnost technologie nehledáme myšlenku či nápad, ale hotová a funkční řešení. Výsledky soutěže nám pomohou zmapovat používané technologie, ukázat možnosti současných řešení a díky tomu zaměřit pozornost správným směrem s cílem podpořit tuzemské firmy," vysvětluje princip soutěže, která by měla znát svého vítěze v polovině prosince, generální ředitel CzechInvestu Patrik Reichl.

Firmy mezitím přicházejí s vlastními řešeními, třeba využíváním zmíněných telekonferencí, on-line mítinků nebo jiných virtuálních nástrojů. Jak ale upozorňuje Karina Kubelková, útlum podnikatelské aktivity je všudypřítomný, což se promítá i do zájmu o větší investice, včetně nákupu strojů. "Firmy trápí spíše vývoj poptávky po jejich zboží a celková podnikatelská a investiční nálada než omezené možnosti prezentování výrobků nebo služeb," říká.

Podle podnikatelů by v tomto mohla pomoci vláda. "Měla by klást důraz na podporu investic. Dobrým nástrojem může být investiční násobitel v případě, že český dodavatel dodá 50 až 70 procent dodávky. Pokud firma chce takto investovat 10 milionů korun, ze svého zaplatí 7,5 milionu a 2,5 milionu korun dodá stát. U odpisování hmotného a nehmotného majetku by se měla zvýšit hranice, zkrátit čas a snížit počet odpisových skupin. Malé a střední firmy by měly získat podporu na posun svých výrobních programů k finálnímu produktu a vyšší přidané hodnotě," navrhuje jedno z možných řešení Evžen Reitschläger z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Článek byl publikován v komerční příloze HN České strojírenství.

Související