Nic tak nevystihuje smutnou realitu českého strojírenství jako pohled na brněnské výstaviště. Zatímco uplynulých 61 let se podzim nesl ve znamení Mezinárodního strojírenského veletrhu, letos udělala vystavovatelům a návštěvníkům čáru přes rozpočet pandemie covidu-19. "Firmy se obávaly zmaření svých investic do veletrhu v případě nových omezení či zákazu konání ze strany státu. Dalšími důvody, pro které tradiční vystavovatelé účast jen zvažovali nebo se nakonec rozhodli nezúčastnit, jsou špatná firemní ekonomická situace a zákazy účasti od zahraničních mateřských firem z důvodů ekonomických nebo bezpečnostních," říká Jaroslav Bílek, tiskový mluvčí Veletrhů Brno. Namísto toho se z výstaviště stala provizorní záložní nemocnice, která má v případě přetížení standardních nemocničních kapacit nabídnout až 500 lůžek pro pacienty s covidem-19.

Maximalizace úspor

Řada analytiků přitom ještě na počátku pandemie předpovídala návrat některých strojírenských odvětví z Číny zpět do Evropy. To ovšem byla situace před celosvětovým rozšířením viru a před jarním lockdownem Česka i většiny států starého kontinentu. Česká průmyslová produkce se tak jen v červnu meziročně propadla o 11,9 procenta, čísla za podzimní vlnu se budou ještě upřesňovat. Kromě poklesu poptávky vznikaly výrobcům problémy kvůli omezeným možnostem cestování nebo předávání hotových strojů u zákazníka. Zhoršily se i podmínky servisních zásahů a svou roli sehrálo také přerušení mezilidských kontaktů. Krize ve strojírenství tím dostala nový a dříve neznámý rozměr.

Mnohé firmy se už proto začaly připravovat, jak toto období přečkají. "Kvůli menším prodejům se zvýšil tlak na cenu výrobků. Maximalizujeme proto úspory, ale nepropouštíme zaměstnance, protože už nyní máme na rok 2021 podepsaný velký objem zakázek a věříme v další oživení poptávky. Spousta inovačního úsilí je proto věnována interním procesům ve firmě za účelem snižování nákladů i při poklesu sériovosti," uvedl Petr Heinrich, technicko-výrobní manažer Kovosvitu MAS.

Počet lidí bude klesat

Právě urychlené zavádění inovací bude podle oslovených firem a expertů zásadním dědictvím koronavirové pandemie. Čím dál více se pak bude projevovat i stárnutí populace a odchody zkušených zaměstnanců do důchodu. "Výrobní firma budoucnosti, tzv. chytrá továrna s automatizovanou výrobou řízenou umělou inteligencí, samozřejmě potřebuje pracovní sílu vysoce kvalifikovanou v samotném oboru, schopné vývojáře a konstruktéry. A nelze opomenout ani týmové pracovníky v marketingu, specialisty v oboru IT, finančnictví, obchodu a moderních metod řízení. Celkový počet lidí, kteří do budoucna najdou uplatnění ve strojírenství, však podle mého názoru už příliš neporoste a možná bude i klesat," říká Oldřich Paclík ze Svazu strojírenské technologie.

Zároveň se domnívá, že důraz na digitalizaci a znalost informatiky je cestou, jak strojírenství přiláká nové pracovníky z řad mladých lidí a udrží si svou konkurenceschopnost. "Značnou úlohu zde bude hrát kvalita školství, zejména výuky technických oborů, opírajících se o exaktní a přírodovědné znalosti a úzké sepětí s praxí. To se ostatně týká i výchovy odborníků, schopných tvůrčím způsobem přistupovat k tvorbě alternativních ekonomických i obchodních modelů. Hlavní předností volného trhu nepochybně zůstane prostor pro uplatnění podnikatelské intuice a osobní iniciativy jednotlivce, na které především spočívá úspěšnost podniku," podotýká Paclík.

Home office jen pro někoho

Změny se projeví například na delegování práce. "Home office lze ve strojírenské firmě využít v určitých profesích, které jsou spojeny s administrativou. Využívat ho mohou někteří pracovníci obchodního úseku nebo personalisté. Máme dokonce zkušenost, že část konstrukce a technologie lze také řešit formou home office. Samozřejmě dělníky a profese spojené přímo s výrobou nelze nechat doma," vyjmenovává Petr Heinrich.

Před českými firmami se pak objevuje ještě jedna, zatím spíše přehlížená výzva. "Narůstající konkurence z oblastí mimo Evropskou unii se projevuje nejenom vlastním produktem, ale také doprovodnými službami a výrazným marketingem k podpoře prodeje finálních výrobků. Výzvou bude vybudovat cílený marketing v době sociálních sítí a obecně rychlého sdílení informací k posílení prodejů," dodává Heinrich.

Článek byl publikován v komerční příloze HN České strojírenství.

Související