Souostroví Severní Mariany by asi většina Čechů nedokázala najít na mapě a totéž zřejmě platí obráceně ve vztahu k Česku pro obyvatele tohoto tichomořského daňového ráje. Jenže právě tam v lobby přepychového hotelu Imperial Palace na ostrově Saipan poletují ve vzduchu dva křišťáloví draci, kteří spolu bojují o gigantickou kouli. Celá pečlivě nasvícená instalace měří na délku 60 metrů a váží 40 tun. Skládá se totiž z 2,5 milionu individuálně svítících krystalů, jejichž barvu lze měnit a vytvářet tak světelnou show. Jde o největší projekt, který kdy česká firma Lasvit vyrobila.

"Tento projekt nám zabral tři roky. To je na takovou velikost velmi krátká doba. Montéři, kteří na místě instalovali nejen samotné draky, ale i elektroniku, osvícení a programovali barevné scény, na tom strávili půl roku. Je to ale jeden z těch projektů, na které jsme velmi hrdí," říká jednatel společnosti Lasvit Aleš Stýblo.

Krása skla. Mezi produkty firmy Lasvit jsou jimi i obrovští křišťáloví draci pro Saipan.
Krása skla. Mezi produkty firmy Lasvit jsou jimi i obrovští křišťáloví draci pro Saipan.
Foto: Lasvit

Právě taková zakázková díla tvoří gros firmy s obratem přibližně 50 milionů dolarů, tedy 1,1 miliardy korun. Podle Stýbla je to 90 procent, zbytek připadá na prodej luxusního osvětlení, skleniček nebo dekorací. Lasvitu se tedy objektivně daří po 13 letech existence dobře, a to natolik, že si přednedávnem nechal pečlivou rekonstrukcí historických roubených budov v centru Nového Boru a dostavbou další části s unikátním skleněným pláštěm vytvořit své sídlo. Jenže jak se z regionálního hráče, který ještě k tomu podniká v odvětví, jež před lety postihl úbytek práce a masové propouštění, stane globální společnost s miliardovým obratem?

Lasvit

Designovou a sklářskou společnost v roce 2007 založili Leon Jakimič a Aleš Stýblo. Zaměřuje se na zakázkovou výrobu, která tvoří drtivou většinu jejího miliardového obratu. Od roku 2017 má svou sklárnu v Lindavě, vlastní také manufaktury na kompletaci skleněných plastik a svítidel v okolí Nového Boru. Zde má také jedno ze svých sídel. To si zvolila proto, aby byla co nejblíž sklářskému regionu. Odtud pak proudí výrobky i instalace do celého světa přes vlastní distribuční kanály.

"My jsme se spíš z globální pozice dostali do regionu," vysvětluje Stýblo. "Začali jsme nejdříve působit v Hongkongu, kde jsme já a spoluzakladatel Leon Jakimič řadu let působili. Začínali jsme s jedním projektovým manažerem a jedním designérem bez zázemí v Česku. Takto jsme firmu budovali od nuly a postupně rozšiřovali a rovnou pracovali na zakázkách po celém světě. Přitom jsme neměli vlastní obchodní zastoupení. Teď ho ale máme, což je v našem oboru důležité. Získávat zakázky přes prostředníky není ideální, chtěli jsme jít vlastní cestou, a tak jsme od začátku hodně cestovali," popisuje začátky jednatel.

Hongkong, New York, Nový Bor

Lasvit má nyní své pobočky v New Yorku, Moskvě, Londýně, Hongkongu nebo Singapuru. Zaměstnává přes 380 lidí, má vlastní kovovýrobu v České Lípě či Mladé Boleslavi. V roce 2017 koupil sklárnu Ajeto v Lindavě. Marketing i část designérského týmu jsou v Praze, další sídlo firmy je v Novém Boru.

"Máme velkou podporu od města díky tomu, že se nám podařilo podpořit tento region, ať už co se týče zaměstnanosti nebo oživení Nového Boru. Byla doba, kdy se sklářům vůbec nedařilo, přišlo velké propouštění. My jsme ale přinesli nový impulz," dodává Stýblo, když prochází sídlem, které už získalo několik architektonických ocenění.

Pozornost na sebe budova strhává nejen pečlivou rekonstrukcí dobových objektů, ale i přístavbou nových. Nejde jen o černý dům, ve kterém si technici zkouší instalace nebo je ukazují svým klientům. Vidět je hlavně moderní budova se skleněným pláštěm, který typickým tvarem navazuje na okolní domy, ale zároveň dává jasně najevo, čím se společnost zabývá.

Domov. Mezi roubenkami Nového Boru vyrostlo skleněné sídlo Lasvitu.
Domov. Mezi roubenkami Nového Boru vyrostlo skleněné sídlo Lasvitu.
Foto: Lasvit

Lasvit tedy nepochází z Nového Boru, ale místo pro jedno ze svých sídel si vybral záměrně, jakkoliv je sem silniční spojení z druhé centrály v Praze nepříliš ideální. Už tu na návštěvě prý byli klienti, kteří se divili, že firma nemá k dispozici heliport. Jenže volba Nového Boru byla intuitivní.

"Na začátku jsme působili kousek za Prahou v Milovicích. Naši projektoví manažeři jezdili stále do severních Čech. Já i Leon jsme původně z Liberecka, a tak jsme začali hledat prostory v tomto regionu. A přišli jsme k této unikátní stavbě, která patřila kraji. Šlo původně o sklářskou školu, ale už se nevyužívala. Viděli jsme to jako skvělou příležitost, jak propojit tradici s DNA Lasvitu," popisuje jednatel důvody pro přesun části firmy právě do Nového Boru.

Tradice v moderním pojetí

Propojení starého s novým Lasvit vystihuje. Oba jednatelé před založením firmy pracovali pro českou sklářskou společnost Preciosa. Měli ale představu, že by bylo možné posunout hranice toho, co lze ze skla vytvořit. "Proto jsme přizvali do firmy Maxima Velčovského, který se stal kreativním ředitelem a hodně nás tím posunul," doplňuje Stýblo.

Vzhledem k tomu, že má zhruba 250 instalací ročně a aktuálně rozdělanou asi tisícovku projektů, spoléhá se Lasvit nejen na svůj tým designérů, ale spolupracuje i s ostatními designovými studii či odděleními. Dobrým příkladem je největší česká automobilka Škoda Auto. Když před lety hledal její tehdejší designér Jozef Kabaň nový střih pro modelovou řadu aut, oslovil Lasvit. Firma pro Škodu připravila křišťálové elementy do kabiny i exteriéru. Pracovala na konceptech, které se pak vystavily na světových autosalonech. Jejím dílem byly například světlomety, jež podle Kabaňových slov mají svými tvary oslavovat um českých sklářů.

Spojení se Škodou Auto pomohlo také k tomu, že se Lasvit dostal k výrobě trofejí pro slavný cyklistický závod Tour de France. Firma připravila také sošku Brit Awards, cenu Český lev nebo Thálie, jejíž podobu navrhl výtvarník Bořek Šípek.

Trofej pro vítěze Tour de France 2020
Trofej pro vítěze Tour de France 2020
Foto: archiv značky Lasvit

Sklo pro bohaté

Výroba skleniček, lamp nebo dekorací pro prodej ve vlastních obchodech v Praze a New Yorku je záležitostí posledních let. Jenže podobně jako v případě velkých instalací pro luxusní hotely, kasina, vily nebo jachty není vzhledem k cenám určena pro běžné spotřebitele.

"Nikdy nebudeme dělat masivní objem výroby v desetitisících a statisících kusech. Vše je ruční výroba a tak to bude i nadále," vysvětluje Stýblo. Lasvit je podle něj unikátní kombinací tradičního sklářského umění s velkými instalacemi, které firma vytváří.

"Děláme kinetické nebo dynamicky nasvícené instalace. Jde o takovou mozaiku několika řemesel dohromady. Téměř každý den expedujeme nějaký větší projekt, který musíme od začátku navrhnout, provést pečlivou konstrukční dokumentaci, nechat vyrobit sklo, zabalit a pak lodí nebo letadlem poslat na místo. Máme 45 montérů, kteří pak vše nainstalují," popisuje Stýblo logistiku Lasvitu.

I když jsou draci na Saipanu zatím její největší instalací, má za sebou firma podobně velkých děl celou řadu. "Velmi zajímavý je například jeden z prvních dynamicky nasvícených projektů, který nám otevřel cestu na Saipan. Jde o instalaci pro dubajskou operu, která přesahuje přes tři patra. Nedávno jsme zase dokončili skleněné kyvadlo pro nemocnici v Abú Dhabí, jež umí nakreslit hrotem do písku obrazec, který zvolíte v aplikaci na tabletu," říká Stýblo.

Podle něj jsou podobné objekty pro klienty také reklamou, která přitahuje pozornost. Třeba pařížský hotel The Peninsula Paris má v lobby padající skleněné lístky, s nimiž se lidé rádi fotografují a sdílejí je na sociálních sítích. Hotel už si proto objednal u Lasvitu jednotlivé lístky jako dárky pro své hosty.

Koronavirová krize zatím do chodu firmy podle Stýbla příliš nezasáhla. Zabývá se totiž zakázkami v luxusním segmentu, navíc na nich pracuje dlouho. Aktuálně jsou tak rozdělané projekty, které se domlouvaly třeba loni nebo na začátku letošního roku. Lasvit se nebojí ani své globální velikosti. Přes aktuální problémy s cestováním chce objevovat další trhy. Třeba v Jižní Americe nebo v Africe. I tam se tak zřejmě v blízké budoucnosti objeví díla, která budou pocházet z rukou sklářů z Nového Boru.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Firmy a živnostníci.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru