Získat povolení na stavbu bytového domu trvá v Česku v průměru pět let, u dálnic dokonce 13 let. Na celém světě existuje už jen pár zemí, ve kterých se čeká déle. Už příští rok to má ale změnit nový stavební zákon z pera ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO). Návrh zákona poslala před měsícem vláda za pomoci hlasů komunistů a SPD do druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Dostálová chce, aby v účinnost vstoupil ideálně ještě v první polovině příštího roku.

Zákon je velmi ambiciózní. Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje, že na stavební povolení se díky němu bude čekat maximálně rok, a žadatel navíc nebude muset pro jeho vyřízení obíhat desítky úřadů. Vše zařídí podáním jediné žádosti. Podle některých odborníků, developerů a politiků je však tento slib jen těžko splnitelný. To zaznělo i na on-line konferenci HN Investments Forum 2020, pořádané začátkem prosince Hospodářskými novinami.

"Jsem rád za pokus udělat změnu a zrychlit povolování staveb. Nicméně současná podoba, jak je nový stavební zákon napsaný, tohoto cíle nedosáhne," myslí si například šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč.

Nový zákon

V platnost má vstoupit v roce 2021, stavby se podle něj ale začnou povolovat až v roce 2023. Je to mimo jiné proto, aby měli úředníci dostatek času se s novým systémem seznámit. Nový zákon slibuje zkrátit čekání na stavební povolení na maximálně jeden rok. Nejdéle se dnes na stavební povolení čeká u dálničních staveb a u velkých developerských projektů v Praze.

Stejně to vidí výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. Upozorňuje na to, že zákon sice slibuje vydání stavebního povolení do roka, roční lhůta však začne běžet až ve chvíli, kdy úřad uzná žádost o stavební povolení za úplnou. Především u velkých developerských projektů je přitom běžné, že úředníci developerovi jeho žádost i několikrát vracejí k dopracování, což povolovací proces protahuje o měsíce, či dokonce o roky. "Dlouhá doba povolování je dnes z velké části dána právě tím, že je třeba doplňovat žádosti," říká Vladyková.

Zákon ještě dozná změn

Přestože jsou politici i developeři skeptičtí, že se podaří povolovací řízení zkrátit na rok, nový zákon podle nich současnou situaci zlepší. "Pokud se zákon podaří prosadit v té podobě, ve které prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, věřím, že se podaří povolování staveb zrychlit," říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Jiří Nouza. Nejen on však počítá s tím, že zákon může ještě projít výraznou proměnou ve sněmovně. Jednotlivé partaje k němu chystají desítky pozměňovacích návrhů. Jeden komplexní vytváří také ministerstvo pro místní rozvoj.

Hlavní principy podle ministryně Dostálové však zůstanou zachovány. Nový zákon má zavést jedno řízení před jedním stavebním úřadem, určit pevně dané lhůty pro úředníky, integrovat pracovníky takzvaných dotčených orgánů přímo do stavebních úřadů a zavést opatření proti nečinnosti úředníků.

O zrychlení procesu usilovaly v posledních patnácti letech všechny české vlády. Šestadvacetkrát novelizovaly současný stavební zákon, avšak pokaždé neúspěšně. Získání potřebných razítek se většinou ještě více zkomplikovalo.

Zákon, který zamíří do druhého čtení nejspíš na začátku února, začala před třemi lety připravovat předchůdkyně Dostálové ze stejné strany Karla Šlechtová. Je to jeden z nejdůležitějších předvolebních slibů, který hnutí ANO potřebuje stihnout ještě před volbami do sněmovny na podzim příštího roku. Na důležitost zákona upozornil mimo jiné prezident Miloš Zeman. Nová pravidla výstavby mají nabíhat postupně od příštího léta, naplno se podle nich pojede za dva roky.

Zákon narazil na odpor starostů

Návrh zákona čelí silné kritice, která se spustila dřív, než ministerstvo představilo první verzi. Stížnosti měli zprvu především památkáři a ekologové. Vadilo jim, že se na zákonu podílí Hospodářská komora ČR, která zastupuje zhruba 16 tisíc firem a mezi nimi i developery a stavaře. Komora pak začala návrh také kritizovat a distancovala se od něj.

Odpor proti práci ministerstva pro místní rozvoj vygradoval letos v lednu, kdy se ozvali starostové obcí i koaliční ČSSD. Starostům vadilo, že stavební úředníci by měli z obcí kompletně přejít pod stát. Sociální demokraté navíc argumentovali, že to bude drahé. Do věci se nakonec vložil premiér Andrej Babiš (ANO) a přistoupil na několik ústupků. Především obcím slíbil, že jim nadále ponechá stavební úřady.

"Na obcích s rozšířenou působností zůstanou stavební úřady v takzvané přenesené působnosti. Budou rozhodovat o stavbách místního významu," vysvětluje náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj Marcela Pavlová. Dodává, že obecní úřady již nebudou nadále rozhodovat o velkých stavbách, jako jsou třeba dálnice. Vznikne na to specializovaný úřad. Právě to, že dnes o takových stavbách musí rozhodovat i úředníci na malých obcích, jejich povolování zdržuje.

Ponechání stavebních úřadů obcím kritizují někteří opoziční politici, odborníci a také Legislativní rada vlády. Ta ministerstvu v létě doporučila, aby všechny stavební úřady převedla pod stát. Tato původní varianta je podle legislativců i odborníků efektivnější.

Dnes existuje v Česku 12 typů obecních, speciálních a jiných stavebních úřadů. Ty navíc pro různé stavby mohou vést více než deset rozdílných druhů řízení. Ve výsledku pak úředníci nerozhodují na různých místech stejně a projektanti nevědí, jak postupovat, aby jim vyšli vstříc. To vše vede k prodlužování stavebního řízení.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Top realitní fondy.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru