Pokud budou Maďarsko a Polsko i nadále trvat na svém vetu, pak přistoupíme k radikálnějšímu řešení a schválíme evropský plán obnovy pro 25 členských států (tedy bez těchto zemí), řekl v rozhovoru pro Journal du Dimanche státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune. Zopakoval vlastně jen to, o čem se mluvilo už minulý týden v Evropské komisi, kdy se tento okleštěný plán objevil poprvé. Jen připomeňme, že Maďarsko a Polsko odmítají jako podmínku získání unijních peněz dodržování vlády práva. Obě země s ní mají totiž podle unijních orgánů vážný problém, zejména co se týká nezávislých soudů či médií. Politici Maďarska a Polska ale tvrdí, že tato podmínka porušuje unijní smlouvy a zasahuje do jejich vnitřních záležitostí.

Na první pohled se člověk musí přiklonit k názoru Evropy. Polsko a Maďarsko se viditelně vydávají směrem, který s evropským pojetím nezávislosti a práva nemá nic moc společného. Problém je, že jakmile připustíme vyloučení dvou zemí z fondu pomoci, připouštíme vlastně úvahy o dvourychlostní Evropě (což čeští politici ještě nedávno zásadně odmítali) či obecně o vyloučení zemí z unie.

Související
20. 11. 2020

Netlačme na roztržku kvůli rozpočtu EU

Komentář Ondřeje Housky Posledním stadiem komunismu je nacionalismus, říká se. Viděli jsme to, když se hroutilo komunistické panství ve střední a východní Evropě,...

A s tím jako obyvatelé země, jejíž politici velmi často válčí s Bruselem a kde má třeba jednotná měna euro téměř nejnižší podporu z celé sedmadvacítky, bychom souhlasit neměli. Protože i bez ohledu na názor české vlády (nejen té současné), že všechny kroky, které dělá, dělá podstatně lépe než ostatní a než radí komise, Brusel, Frankfurt, by se Česká republika mohla ocitnout mezi zeměmi, jež budou už za okrajem unie. A které tedy nebudou mít nárok třeba na společné peníze, ale například také na společný trh.

Takže bez ohledu na to, co si soukromě myslíme o směřování našich sousedů z Visegrádu, z pragmatického pohledu bychom je měli vlastně podpořit. Protože jestli se dnes mluví o plánu pro 25 zemí bez Polska a Maďarska, příště klidně v té výjimce může být Česko, ať už z jakéhokoliv důvodu. Což není vyhlídka, která by zemi, jež se prezentuje jako srdce Evropy, měla lákat.

Související

Komentáře ke článku

Václav Hendrych 08.12.2020 12:22
Absolutně nesoulasím. Vláda práva je podle mě jedním z pilířů Unie. Pokud ji Maďarsko a Polsko neuznávají, těžko mohou požadovat evropské peníze. A pokud by nás náhodou na okraj Evropy začal kormidlovat Babiš (kvůli jeho byznysu tomu moc nevěřím), pořád je to (bohužel) zvolený představitel státu. Pochopitelně by mě to mrzelo, ale mrzí mě i spousta jiných věcí na téhle vládě.
Tomáš Válek 08.12.2020 09:21
To snad nemyslíte vážně. Proto že Maďarsko a Polsko zbourali právní stát, je máme hájit, že by se nám to mohlo stát taky? Snad přesně naopak, buďme rádi, že si Andrej Babiš více cení dotací než vzniku na něm závislé justice. Navíc Polsko a Maďarsko nejsou naši spojenci, jen nás používají jako zástěrku a každá naše vláda jim to na to stále skáče.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru