V pořadí už šestý žebříček Významných právniček, žen s velkým vlivem na obor a své okolí, vyhlásil časopis Právní rádce z vydavatelství Economia. Na čelných pozicích žen, které ve světě práva něco znamenají, se už několikátý rok po sobě opakují některé osobnosti. Například vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, soudkyně Ústavního soudu a kandidátka na post soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková či advokátka a místopředsedkyně České advokátní komory Monika Novotná.
Mezi královny českého práva se ale propracovaly i zcela nové tváře, další profesní ikony, které posouvají hranice svých oborů. Jsou to dámy, které dokážou inspirovat ostatní a ukázat cestu i těm, kdo si třeba svou pozici v právu teprve dobývají.
Absolventka pražské právnické fakulty je osmým rokem nejvýše postavenou ženou mezi žalobci. Vrchní státní zastupitelství v Praze pod jejím vedením mělo na starosti například případ exposlance Davida Ratha nebo pražské městské žalobkyně Dagmar Máchové obviněné ze zneužití pravomoci.
Právo v roušce a pomoc obětem násilí
Jednou z nich je zakládající partnerka advokátní kanceláře Sedlakova Legal Jana Sedláková. Místo na výsluní si vydobyla především svým projektem Právo v roušce. Během jarní vlny koronavirové pandemie dala dohromady skupinu 12 dalších advokátních kanceláří a daňových expertů, kteří na stejnojmenném webu bezplatně zpřístupnili právní doporučení, postupy a vzory právních dokumentů připravených pro tuto krizovou situaci.
Běžně se advokáti z těchto kanceláří střetávají v soudních síních, kde se každý bere za práva svého klienta. Na jaře ale spojili své síly a dali vzniknout unikátnímu projektu. "Pro řadu lidí jsou teď služby právníků nedostupné, ať už finančně, časově nebo i logisticky. Věříme, že možnost jednoduše si potřebné dokumenty stáhnout z pohodlí domova ušetří mnohým z nich nejen výdaje, ale hlavně starosti. A o to nám šlo. Každý by měl pomoct, jak umí. Takhle to umíme my," vysvětlovala Jana Sedláková důvody vzniku této iniciativy.
S podobným příběhem uspěla i advokátka Lucie Hrdá, která se ve své praxi zaměřuje na témata domácího a sexuálního násilí. Jako krizová interventka je aktivní na sociálních sítích, kde vedle zajímavých postřehů k této problematice zveřejnila kontakt s nabídkou bezplatné právní pomoci obětem zneužívání a násilí během lockdownu. Hrdá předtím 11 let působila jako poradkyně Bílého kruhu bezpečí. Osvětě o domácím násilí a obětech sexuálních deliktů se dlouhodobě věnuje i v rámci publikační činnosti.
Jedna ze dvou soudkyň Ústavního soudu zvažuje, že tuto brněnskou instituci opustí. Rozhodla se kandidovat k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kde by mohla příští rok na podzim zaujmout uvolněné místo po Aleši Pejchalovi.
Žebříček Významné právničky je rozdělen do kategorií podle jednotlivých právnických profesí. Nominovat do něj kandidátky mohl přes web každý. Redakce Právního rádce takto nasbírala několik stovek nominací. U každého ze jmen porovnávala řadu atributů.
Hodnotil se především vliv na společnost, kancelář či instituci, v níž kandidátka působí. Stejně tak redakce zohledňovala dosažené výsledky práce právniček. Ať už šlo o úspěšně dosažené případy u soudu, pokud jde o advokátky nebo státní zástupkyně, citovanost, případně míru potvrzených rozhodnutí vyššími instancemi v případě soudkyň nebo publikační aktivitu prakticky u všech adeptek. Redakci neuniklo ani to, nakolik se o dotyčné za uplynulý rok psalo a mluvilo, zda a v jakých souvislostech vystupovala v médiích nebo jak se o její práci vyjadřovali nadřízení a kolegové.
Úspěch v zahraničí
Nebylo možné opomenout ani úspěšné reprezentantky právnických profesí za našimi hranicemi. Mezi oceněnými proto nechybí jak místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, tak například soudkyně Tribunálu Soudního dvora EU Petra Škvařilová-Pelzl nebo stálá představitelka ČR při OSN Marie Chatardová.
Během jarní vlny koronavirové pandemie založila iniciativu Právo v roušce, která bezplatně pomáhala lidem s orientací v nenadálé situaci. Dala dohromady tým 12 advokátních kanceláří a dalších expertů a společně zpřístupnili doporučení, postupy a vzory právních dokumentů.
Své místo mezi úspěšnými potvrdila i předsedkyně Zvláštního tribunálu pro Libanon Ivana Hrdličková. Úkolem tohoto mezinárodního soudu ustanoveného na základě dohody mezi vládou Libanonu a OSN je vyšetřit a potrestat pachatele vraždy bývalého premiéra Rafíka Harírího a dalších 22 lidí z února 2005. Od doby norimberského procesu je to první mezinárodní soud, kde je možné vést řízení i v nepřítomnosti obžalovaných. Ivana Hrdličková, jinak soudkyně Krajského soudu v Hradci Králové, byla zvolena do čela tohoto tribunálu.
Z dalších soudců Právní rádce do čela žebříčku vybral charismatickou ústavní soudkyni Kateřinu Šimáčkovou. Brněnská instituce střežící dodržování základního zákona nemá ve svých řadách žen nazbyt. Šimáčková společně s místopředsedkyní soudu Miladou Tomkovou jsou jedinými představitelkami něžného pohlaví v nejvyšších patrech české justice. A nyní hrozí, že se tento deficit dál prohloubí. Šimáčková se rozhodla ucházet o místo české soudkyně u Evropského soudu pro lidská práva, které se za rok uvolní s koncem mandátu současného českého soudce Aleše Pejchala. "Myslím si, že díky svým více než třicetiletým právnickým zkušenostem bych mohla být ve Štrasburku užitečná," zdůvodňovala své rozhodnutí kandidovat.
Mezi debutantkami žebříčku v kategorii soudkyň je i expertka na insolvenční právo, místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové Jolana Maršíková. Sama je autorkou mnoha publikací o insolvenčním řízení, připravila učební skripta insolvenčního práva a je lektorkou na Justiční akademii. Současně předsedá komisím, které zkouší znalosti zájemců o profesi insolvenčního správce. Na krajském soudu vedle rozhodování sporů na obchodním úseku řídí úsek správního soudnictví a veřejných rejstříků.
České stavebnictví je machistické, protože žijeme v macho společnosti, říká první žena ve vedení Veluxu
Z právniček, které našly uplatnění v politice, výběr vyzdvihl současnou ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, její náměstkyni Kláru Cetlovou, šéfku resortu financí Alenu Schillerovou a její náměstkyni Lenku Dupákovou. Ta vede sekci mezinárodních vztahů a finančních trhů a desátým rokem přednáší na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V žebříčku významných právniček v této kategorii nechybí rovněž zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, finanční arbitr Monika Nedelková nebo zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.
V kategorii podnikových právniček uspěly například prezidentka Unie podnikových právníků Marie Brejchová, zástupkyně ředitelky sekce pro oblast legislativy na Svazu průmyslu a dopravy Jitka Hlaváčková nebo výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Pravidelně bývá vyhlášení žebříčku spojeno s galavečerem, který je příležitostí k setkání všech oceněných. Letos poprvé ale vládní omezení neumožnila ani v odloženém termínu tuto společenskou událost realizovat.
