Na rozdíl od spotřebního zboží je koupě bytu pro většinu lidí unikátní záležitost. Podobné je to s výběrem komerčních prostor, které si firmy pronajímají na pět, deset či více let. Spoléhání se pouze na vlastní úsudek se kvůli komplexnosti problematiky nemusí vyplatit.

Ačkoliv základní kvalitu budov garantují legislativa a příslušné technické normy, od současného stavebnictví zákazník očekává víc − přidávají se environmentální, ekonomické a sociální aspekty jako požadavek implementovat principy cirkulární ekonomiky či minimalizovat klimatickou změnu. Už dávno neplatí, že stačí pouze řemeslné zvládnutí technických parametrů.

Certifikace česká a mezinárodní

V praxi se můžeme setkat s rozličným označením: chytré, šetrné, efektivní, zdravé či zelené. V čem jsou takto označené budovy kvalitnější a o kolik? Nejedná se pouze o marketingový trik nabízejícího? K zorientování může pomoci osvědčení kvality budovy vydané třetí, nezávislou stranou, které − ač zpoplatněno − může být právě tou službou navíc.

"Certifikace je nezávislé potvrzení kvality udělené na základě široké škály kritérií, která budovu posuzují od jejího návrhu přes proces výstavby až po její uvedení do provozu. Uživatel má záruku, že je objekt postaven na základě principů udržitelnosti. Tedy že šetří energie, efektivně hospodaří s vodou a na výstavbu byly použity udržitelné materiály," říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Nejznámějšími mezinárodními certifikáty jsou dnes původně britský BREEAM a americký LEED. Na lokální úrovni jim pak konkurují certifikáty vystavované místními autoritami, v Česku je známý například SBTooLCZ, za kterým stojí mimo jiné experti z ČVUT v Praze. Původně rovněž vycházel z mezinárodního nástroje, s jeho rozvojem čeští odborníci začali kolem roku 2008, kdy ještě nebyly zahraniční systémy v tuzemsku běžné.

"Naší hlavní motivací byla snaha vytvořit systém šitý na míru českému prostředí a legislativě, který bude současně maximálně objektivní a nezávislý. V případě LEED a BREEAM jde o čistě komerční certifikace a zdrojem zisku je množství vydaných certifikátů," říká Martin Volf z Univerzitního centra energeticky efektivních budov při ČVUT. SBTooLCZ využívá v řadě hodnocení českou legislativu a české normové postupy, čímž je pro naše projektanty a specialisty vyhodnocení jednotlivých kritérií jednodušší a srozumitelnější. Díky tomu je i samotné hodnocení zpravidla levnější. Další výhodou je, že metodika vzniká lokálně a může poměrně rychle reagovat na potřeby zdejší společnosti.

"Jednou ze zásadních environmentálních otázek je dnes sucho. SBTooLCZ pracuje s panelem expertů, kteří nastavují váhy mezi jednotlivými kritérii. Pokud tedy převáží odborný názor, že se máme při návrhu budov více zaměřit na práci s dešťovou vodou, snadno upravíme vnitřní mechanismy v certifikaci tak, aby bonifikovala budovy, které sucho řeší," vysvětluje Martin Volf.

Díky nižším nákladům na získání je český certifikát využíván především při výstavbě veřejných budov − škol, nemocnic nebo místních úřadů. Honosí se jím například sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu nebo bytový dům X-Loft v Praze-Libni, který prošel rekonstrukcí.

Trh se posouvá ke kvalitě

Průkopníkem v oblasti certifikace budov byly kanceláře, zájem se však posouvá i do dalších oblastí. Certifikovaná je už řada obchodních center v Praze, Brně i Ostravě, osvědčení získávají logistické areály. "U komerčních objektů je už požadavek na certifikaci novým standardem. Posouvá celý trh k vyšší kvalitě a je inspirací pro rezidenční segment," říká Eva Neudertová, expertka na zelené otázky společnosti Skanska Reality.

Developer stojí za prvním rezidenčním domem u nás, který obdržel certifikát BREEAM, a to na úrovni vynikající. Bytový dům Botanica K v Praze 5 získal osvědčení v roce 2019 a Skanska Reality dnes po Praze realizuje další bytové domy s cílem certifikaci získat.

Dalším trendem je hodnocení už stávajících budov. Například developerská společnost CTP dokončuje certifikaci celého portfolia svých logistických center. "V poslední době se začíná prosazovat nová certifikace WELL, hodnotící kvalitu vnitřního prostředí a dopad budov na zdraví a pohodu člověka," uzavírá Simona Kalvoda.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Kvalita jako služba.

Související