Digitální vzdělávání je diskutovaným tématem již řadu let, v současném kontextu distanční výuky, která je způsobena epidemickou situací, však debata o digitalizaci českých škol rezonuje ve všech sférách společnosti.

Ne vždy je ale digitalizace škol nahlížena v kontextu mezinárodního vzdělávání − inspirace a přínosy mezinárodní spolupráce v oblasti digitálního vzdělávání bývají často opomíjeny.

"Považujeme za absolutně nezbytné zprostředkovat nejen studentům, ale i učitelům škol možnosti získat zkušenosti s životem v propojené globální Evropě. Zavřít se za zdmi školy do lavic a sledovat vnější svět jen skrze stránky učebnice dnes postrádá smysl," komentuje současnou situaci Petr Zapletal, učitel Mendelovy střední školy v Novém Jičíně.

Programy umožňující českým školám na všech stupních vzdělávání spolupracovat se zahraničními partnery v České republice spravuje Dům zahraniční spolupráce. Nejznámějším z nich je Erasmus+, který je často spojován pouze se studijními výjezdy vysokoškoláků do zahraničí. Erasmus+ přitom nabízí možnosti i pro mateřské, základní, střední nebo vyšší odborné školy, stejně jako pro organizace vzdělávající dospělé. Kromě Erasmu+ mohou školy využít i dalších sedmi programů či sítí, díky nimž mohou spolupracovat se zahraničními organizacemi.

Digitální dovednosti jako nutnost

Když na Základní škole Hutník ve Veselí nad Moravou uvažovali nad tím, na jaké oblasti by mohli ve škole zapracovat, volba padla na digitální gramotnost. Pro zvýšení digitálních dovedností nejen svých žáků, ale i učitelů se rozhodli využít možností programu Erasmus+ a se školami ze Španělska, Portugalska, Slovinska, Itálie a Kypru spustili projekt LoL − Literacy OnLine. Nezaměřili se přitom jen na dovednosti ovládat software, ale zejména na tzv. soft skills.

Dům zahraniční spolupráce (DZS) je příspěvková organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Stěžejní činností DZS je správa programů zaměřených na oblast mezinárodního vzdělávání a propagace českého školství v zahraničí.

"Skutečná digitální gramotnost zahrnuje obojí, kombinuje praktické znalosti s kritickým myšlením a pomáhá dětem získat přístup k digitálnímu obsahu, porozumět mu i ho vytvářet," vysvětlují. "Myslíme si, že v dnešní době, ve které je typickým obrázkem teenager hledící na obrazovku svého mobilního telefonu nebo počítače, je důležité naučit se s digitálními technologiemi pracovat a využívat je nejen pro zábavu, ale i ke vzdělávání, seberozvoji nebo práci," vysvětluje Olga Fialová, koordinátorka projektu.

Jako jeden z hlavních cílů si tak ZŠ Hutník stanovila upozornit žáky na nástrahy internetu, jako je závislost na sociálních sítích, fake news nebo kyberšikana. Důležitost digitálního vzdělávání si účastníci plně uvědomili v závěru projektu, který byl ovlivněn nastupující pandemií koronaviru a veškeré projektové aktivity byly okamžitě přeneseny do on-line prostředí.

Zaměřeno na praktické dovednosti

Úroveň svých oborů dlouhodobě zvyšuje prostřednictvím projektů mezinárodní spolupráce v rámci programu Erasmus+ také Mendelova střední škola v Novém Jičíně. Její právě dokončený projekt věnovaný Průmyslu 4.0 byl unikátním propojením potřeb učitelů, žáků a firem v oboru.

"Od samotného počátku projektu využíváme všechny možnosti, jež program Erasmus+ přináší. Posíláme studenty na třítýdenní odborné stáže do šesti evropských zemí. Učitelé vyjíždějí na job shadowing a nově i vést výuku do partnerských škol v zahraničí. V rámci několika projektů spolupráce vedeme projekty anebo jsme partnery projektů s tématy nejen Průmyslu 4.0, ale také internetu věcí, občanské angažovanosti a participativní demokracie nebo sociálního podnikání mladých," popisuje možnosti mezinárodní spolupráce Petr Zapletal, který na Mendelově střední škole projekty Erasmus+ koordinuje.

Mendelova střední škola spolupracovala na svém projektu Průmysl 4.0 se školami a odborníky v Norsku a Rakousku. V každém roce projektu společně realizovali odborné workshopy pro studenty i pedagogy a dbali i na šíření získaných poznatků, ze kterých tak mohli čerpat i další žáci a učitelé. Při sestavování workshopů školy spolupracovaly s odborníky z praxe a celý projekt zacílily tak, aby rozvíjel oblasti relevantní pro budoucí uplatnění studentů na trhu práce. Studenti a žáci tak třeba zjistili, jak v praxi funguje správa databázových systémů, jak se programují výrobní linky, jak se navrhují a vytvářejí chytré produkty nebo jak se automatizují marketingové a reklamní on-line postupy.

Hlavní je nezaspat

I učitelé, kteří oplývají digitálními dovednostmi na vysoké úrovni, musí své znalosti neustále zdokonalovat, aby udrželi krok s dobou. Zejména v oblasti digitálních technologií není možné se spokojit s tím, co už člověk ví, ale je třeba neustále sledovat nejnovější vývoj. Zapojení do mezinárodních projektů pedagogům pomáhá nejen držet krok s nejnovějšími trendy, ale také získat nové přístupy k výuce nejen digitálních dovedností.

"Učitelé ve vzájemné přeshraniční spolupráci hledají metody, jak inovativní postupy přenést přímo do výuky. Nelze ani docenit, jak mezinárodní spolupráce nakopne motivaci učitelů zlepšit výuku ve škole, jak školu posunout dál, pokud jde o další školní aktivity mimo výuku. Pro každého učitele je nesmírně zajímavé, když může zjistit, jak fungují jeho kolegové v Evropě, jak jinde udržují těsné vazby s firmami, které školám nabízejí pomoc s tím, co a jak učit. Je to dokonalá prevence pádu do hlubin stereotypu, jenž na škole, kde se žije od zvonění ke zvonění, může hrozit," hodnotí přínos mezinárodních projektů pro učitele Petr Zapletal.

Přidaná hodnota mezinárodní spolupráce

Každá mezinárodní spolupráce, ať už je předmětem jejího zájmu cokoliv, vždy přispívá i k rozvoji jazykových kompetencí účastníků. U žáků prohlubuje také mezikulturní porozumění, díky projektům často vznikají mezinárodní přátelství a žáci získávají prostřednictvím společných výjezdů do zahraničí odvahu cestovat i sami. "Žáci mají velký zájem se partnerských projektů účastnit. Vzhledem k tomu, že ve škole každý o mezinárodních aktivitách dobře ví a že studenti jsou dopředu informováni o možnostech svého zapojení, se svou účastí počítají již přirozeně, berou to prostě jako součást studia. Samozřejmě nám pomáhá i to, že si žáci své zážitky ze zahraničních výjezdů mezi sebou sami předávají. To je tak nejlepší reklama a motivace pro ostatní. Pak se dozvídáme, že díky zážitkům z projektových aktivit studenti na prázdniny třeba odjíždějí za brigádou do Norska po vlastní ose," komentuje Zapletal.

Zlepšení komunikačních dovedností v cizím jazyce stejně tak jako vznik neformálních vztahů mezi žáky zapojenými do projektu hodnotí kladně také Olga Fialová. "Děti jsou v kontaktu s vrstevníky z jiných zemí a často si mezi nimi najdou nové přátele. Hlavním komunikačním jazykem je angličtina a díky tomu mají žáci šanci reálně použít to, co se teoreticky učí v hodinách cizích jazyků, a vidí tak, jak důležité je být schopen se s druhými dorozumět." Chuť žáků zapojit se do mezinárodního projektu je patrná i z pravidelných setkání Erasmus clubu, ve kterém se účastníci projektu setkávali každý týden. "Vždy zde panovala výborná atmosféra, žáci měli o téma zájem a byli rádi, že mohou konverzovat v angličtině i nad rámec běžné výuky," hodnotí pravidelná setkání Fialová. Nabyté sebevědomí v anglické konverzaci mohli žáci zužitkovat během několikadenních výjezdů do partnerské školy. Ubytováni byli přímo v rodinách tamních žáků, takže měli možnost poznat nejen místní školu, ale i nahlédnout do každodenního života odlišné kultury.