Charitám i neziskovým organizacím v době pandemie přibývá práce a stoupají náklady. Mnohé se obávají, jestli jim města a obce, na jejichž financích jsou do značné míry závislé a které se samy bojí o svůj rozpočet v příštím roce, nesníží dotace. Osmdesát procent neziskovek očekává, že příští rok nebudou moci plně poskytovat své služby. Města vzkazují, že zatím peníze jsou.

Pandemie koronaviru výrazně ovlivnila fungování neziskových organizací a charit. Stejně tak změnila způsob, jak s neziskovkami spolupracují města a obce. Mnoho z neziskových organizací se muselo situaci přizpůsobit, změnit systém své práce i způsob financování. Například Domov sv. Karla Boromejského v pražských Řepích, jehož posláním je péče o starší a nemocné lidi, má teď kvůli pandemii vyšší náklady na obstarání ochranných pomůcek a dezinfekcí. Příjmy se naopak v důsledku pandemických opatření snížily. Domov totiž nemůže poskytovat některé služby, třeba prodávat obědy veřejnosti. I proto v Domově sv. Karla Boromejského uvítali, že jim městské části, ale i soukromé nadace a nadační fondy vycházejí vstříc. Urychlují procesy, žádosti o granty, dotace vyřizují svižněji a vyžadují méně administrativy.

"Městské části i fondy pružně reagovaly na pandemii. Díky jejich pomoci jsme mohli obstarat tolik potřebné ochranné pomůcky," říká Karolína Straková, fundraiserka v Domově sv. Karla Boromejského. Dodává ale, že některé obce, s nimiž spolupracují, se bojí o svůj rozpočet v příštím roce a nevědí jistě, jestli si budou moci dovolit domov podporovat i nadále.

Neziskovky se bojí, jestli udrží své zaměstnance

A nejsou jediní z neziskového sektoru, kdo se bojí dopadů pandemie covidu-19. Podle dubnového průzkumu Nadace Open Society Fund (OSF) mezi 346 neziskovými organizacemi z celého Česka se většina neziskovek obává, že se v důsledku pandemie dostanou do finančních problémů. Více než 80 procent organizací předpokládá, že nebudou schopny dále poskytovat služby svým klientům.

70 %

neziskových organizací v průzkumu Nadace OSF uvedlo, že pro ně v následujících šesti měsících bude problém vyplatit mzdu svým zaměstnancům, a bojí se, jestli je vůbec udrží.

64 %

neziskovek bude potřebovat finanční podporu pro překlenutí krizového období pandemie.

"Průzkum ukázal, že významná část organizací byla schopna během krize zareagovat a ze svých vlastních zdrojů začít poskytovat pomoc v mnoha různých oblastech. To je skvělá zpráva o české občanské společnosti. Překvapivé ale bohužel není, že mnoho organizací řeší a bude řešit finanční problémy a hodně záleží na dárcích a veřejné správě, jak flexibilně se postaví k tomu, že organizace nebyly z důvodu krize schopny naplnit své plány," říká Robert Basch, ředitel Nadace OSF.

Podle průzkumu bude 64 procent organizací potřebovat finanční podporu pro překlenutí krizového období pandemie, 70 procent organizací uvedlo, že pro ně v následujících šesti měsících bude problém vyplatit mzdu svým zaměstnancům, a bojí se, jestli je vůbec udrží. Bojují s tím, že firmy snižují firemní fundraising a také se v některých případech úplně zastavilo jejich vlastní sociální podnikání, jako například provoz kaváren, cateringu, dobrovolnických aktivit a podobě.

Dětem z nejpotřebnějších neúplných rodin pomáhal Klub svobodných matek se zajištěním IT techniky a připojením pro domácí výuku.
Dětem z nejpotřebnějších neúplných rodin pomáhal Klub svobodných matek se zajištěním IT techniky a připojením pro domácí výuku.
Foto: Klub svobodných matek

Shánějí i soukromé dárce

Podobnou nejistotu pociťuje také organizace Život 90, která pomáhá seniorům. "Neziskové organizace jsou velmi zranitelné, protože z principu nepracují pro zisk. Nejsou často soběstačné a to je vhání do závislosti na politicích, a to i těch lokálních. Koronavirová krize na jaře vzbudila velkou míru solidarity a štědrosti. Situace nyní je ale úplně jiná," upozorňuje výkonný ředitel Jaroslav Lorman. "Všechny nevládní organizace prožívají nejistotu, zda se jim podaří najít dostatek soukromých i firemních dárců, aby mohly existovat dále," dodává Lorman.

Právě v době pandemie je navíc mnoho neziskových organizací, nadací a charit vytíženo více než za normálního stavu. A to nejen finančně, kdy například musí kupovat více ochranných prostředků, ale i organizačně, kdy musí řešit výpadky pracovních sil a distribuci ochranných prostředků. Jejich služby jsou ale často potřeba více než v době před pandemií.

V období pandemie neziskovky víc než kdy jindy spolupracují s městy, obcemi a kraji a snaží se řešit lokální problémy. Spolupráce v době pandemie je nyní intenzivnější i v Diecézní charitě Brno, protože charita potřebuje konzultovat organizaci pomoci pro lidi bez domova s krajem i přilehlými obcemi. "Už teď máme z vývoje docela obavu, protože vnímáme, že v rozpočtech obcí, měst a krajů se škrtá. Zatím se nám podařilo dosáhnout toho, že Jihomoravský kraj i Kraj Vysočina v sociálních službách na příští rok škrtat nebudou. Ale možná nebudou ani navyšovat," shrnuje Oldřich Haičman, ředitel Diecézní charity Brno.

Současně však brněnská charita vidí, že bude potřebovat daleko větší podporu, než tomu bylo za normálního stavu. "Máme zvýšené náklady například na ochranné pomůcky pro našich 1600 pracovníků. Charita za ně dosud utratila přes šest milionů korun," upozorňuje Haičman. Výdaje za dezinfekce, rukavice, speciální obleky a další prostředky pro charitu představují náklad několika milionů měsíčně a o tyto peníze pak žádá města, obce, kraje i třeba ministerstvo práce a sociálních věcí. Haičman dodává, že komunikaci s municipalitami komplikuje i střídání na radnicích. "Pro charitu je vždy náročné, že každé čtyři roky musí znovu vysvětlovat a obhajovat potřeby sociálních služeb a způsob financování nově zvoleným politikům," povzdychl si Haičman.

Města: Nebojte, peníze zatím jsou

Brněnský magistrát ovšem vzkazuje, že nezastavil žádné dotační programy, a navíc umožnil získané peníze využít i jinak, než jaký byl jejich původní účel. Rozvolnil pravidla jejich utrácení, aby se z nich daly pokrýt náklady a ztráty v souvislosti s koronavirovou pandemií.

Pomoci neziskovkám v době pandemie se snaží i další města, například Plzeň. "Neziskovky pružně zareagovaly na nastalou situaci tak, aby mohly nabídnout kvalifikovanou pomoc potřebným. Tím jim vznikly další, nepředpokládané náklady. Město Plzeň v rámci programu Plzeňská protikoronavirová dvanáctka rozdělilo neziskovkám působícím v sociální oblasti mimořádně tři miliony korun například na nákup dezinfekčních potřeb, ochranných pomůcek pro zaměstnance, úhradu přesčasových hodin a podobně," říká Alena Hynková, vedoucí odboru sociálních služeb plzeňského magistrátu.

Města však neziskovkám pomáhají zvládnout pandemickou krizi i jinak než jen zvýšením dotací. Například Ústí nad Labem koordinovalo program sousedské výpomoci, kterého se zúčastnili dobrovolníci z řad skautů, studentů ústecké univerzity a dalších spolků. "Neziskovým organizacím jsme také dodali dezinfekci, gely na ruce i potraviny pro jejich klienty. Navíc podle potřeby uvolňujeme prostředky na krizové řízení," uklidňuje náměstek ústeckého primátora pro sociální služby Tomáš Vlach.

Vědci z výzkumného centra CEITEC zase hned v březnu nabídli vládě pomoc s testováním vzorků brněnských nemocnic.
Vědci z výzkumného centra CEITEC zase hned v březnu nabídli vládě pomoc s testováním vzorků brněnských nemocnic.
Foto: CEITEC

Projekty pomoci v pandemii

CEITEC testoval a rozdával štíty - Poté co vypukla pandemie covidu-19 a v Česku zavládl nouzový stav, velmi rychle reagovalo výzkumné centrum CEITEC. Hned v březnu nabídli tamní vědci vládě svoji pomoc s testováním vzorků brněnských nemocnic. Zařídili tak odběry od lidí, kteří měli příznaky onemocnění. Zároveň se jim podařilo zmobilizovat desítky vědeckých dobrovolníků, kteří byli ochotni okamžitě se zapojit do organizace a práce na testování. Pomohli tak zvýšit množství testů až o stovky denně.

Stejně tak se CEITEC snažil pomoci zejména lidem v první linii, tedy hlavně zdravotníkům a ošetřovatelům. Ve spolupráci s Magistrátem města Brna a Společností Podané ruce se vědci zaměřili na bezplatné testování sociálních pracovníků, lidí pečujících o seniory nebo na ty bez domova. V dubnu se k ochraně lidí v první linii připojili vědci, technici a dobrovolníci a zareagovali na kritický nedostatek ochranných pomůcek. Nejprve společně s iniciativou 3D tiskem proti COVID-19 pomáhali tisknout přibližně 600 ochranných štítů denně, později zvýšili produkci na dva tisíce štítů denně. Štíty pak rozdávali ve zdravotnických zařízeních, mnoho jich dali i do domovů seniorů a v poslední fázi výroby o ně projevily zájem i školy. Kromě výroby štítů vědci z CEITEC také zapůjčili kamery pro měření zvýšené lidské teploty do brněnské Dětské nemocnice.

Výzkumné centrum zůstává v pohotovosti i ve druhé vlně epidemie a vyvíjí například nové, rychlejší testování nemocných. Zároveň také bezplatně nabízí své laboratoře a jejich špičkové přístrojové vybavení pro výzkum vakcíny či léku na covid-19 jak tuzemským, tak i zahraničním vědcům.

Pomoc svobodným maminkám - Klub svobodných matek se zaměřuje na pomoc matkám samoživitelkám. V době pandemie maminkám posílá například jednorázovou pomoc dva tisíce korun na koupi potravin a léků. Jak vedení organizace upozorňuje, 60 procent z platu jako ošetřovné může být pro řadu samoživitelů likvidačních.

Kromě toho klub v Praze 7 otevřel Fashion Charity Shop, což je charitativní obchod zaměřený na sbírku dámského oblečení od firem i široké veřejnosti. Část věcí jde do prodeje za zvýhodněné ceny a veškerý výtěžek pak putuje do programů pomoci. Některé kousky oblečení jsou určeny přímo pro maminky samoživitelky. Nedávno se konala první dvě kola předávání materiální pomoci, kdy si maminky braly především zimní bundy a boty.

Ředitelka a zakladatelka Dana Pavlousková říká, že rok 2020 je kvůli pandemii koronaviru zatím pro tuto organizaci největší zkouškou. "Na příspěvcích samoživitelům v náhle neřešitelné situaci rozdáváme každý měsíc stovky tisíc korun," říká Pavlousková. Léto organizace zahájila kampaní na displejích v autobusech, platila dětem z neúplných rodin letní tábory, v jejím e-shopu lidé mohli nakupovat dětem zážitky, jako třeba návštěvu zoo, a hradila jim školní pomůcky, notebooky a kroužky v programu Back to School. Dětem z nejpotřebnějších neúplných rodin pomáhali se zajištěním IT techniky a připojením tak, aby jim umožnili domácí výuku. Celkem tak pomohli třem stovkám dětí.

Spojímese.cz spojuje dobrovolníky s potřebnými - Pokud má někdo v době pandemie chuť pomáhat, ale neví přesně, kde a komu, je tu pro něj webový portál Spojímese.cz. Zdarma a bez registrace propojuje dobrovolníky a firmy s lidmi, kteří hledají pomoc. Na tomto webu jsou desítky nabídek pomoci, služeb či zboží. Na portálu je zaregistrováno již kolem 600 dobrovolníků a téměř tisícovka poptávek. Lidé zde nabízejí pomoc s nákupem potravin, drogerie nebo také s nákupem vánočních dárků. Lidé tady darují jídlo, oblečení, hračky i nábytek, organizují tu venčení psů i asistenci seniorům a dalším potřebným. Dostupné je zde i bydlení zdarma výměnou za pomoc nebo hromadně organizované šití roušek. Webů s dobrovolnickou pomocí se v době pandemie rozběhlo více. Například projekt SousedskáPomoc.cz sdružuje dobrovolníky po celém Česku, kteří zajišťují doručování léků, potravin a dalších nezbytností seniorům, lidem v karanténě a každému, kdo to potřebuje.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Nejlepší nadace a fondy.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru