Pro všechny nové stavební projekty, které získaly stavební povolení po 1. lednu 2020, platí přísnější pravidla. Při kolaudaci budou muset stavby splňovat takzvaný nízkoenergetický standard. Opatření nové směrnice EU se týká všech nově zahájených domů i významných rekonstrukcí.

"Většina v současnosti kolaudovaných budov již podmínku nízkoenergetického standardu splňuje. Překvapit ale možná ještě může stavebníky projektů budovaných svépomocí," říká Jan Kropáček ze společnosti ThermWet, která se specializuje na výrobu systémů centrální rekuperace. Právě ty jsou jedním z důležitých prvků vedoucích k dosažení sníženého energetického standardu.

Opatření je důsledkem implementace evropské směrnice EPBD II z roku 2010. Základní podmínkou, kterou stavebníkům stanovuje, je dosažení "velmi nízké spotřeby" nebo "téměř nulové spotřeby energie". Ta odpovídá již zavedené klasifikaci energetických štítků v hodnotách A-B.

Solární panely i kogenerace

Energetická náročnost budovy je přitom porovnávána s takzvanou referenční budovou. "Referenční budova, vůči níž bude energetická náročnost stavby posuzována, má stejný geometrický tvar, míru prosklení, orientaci i zónování. To, co totiž bude při hodnocení určující, nebude tvar ani velikost stavby, ale způsob řešení její vnější obálky a volba technického zařízení pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, úpravu vlhkosti vzduchu a mechanické větrání, osvětlení a pomocné energie," vysvětluje Jan Frankovič ze společnosti Korado.

12 až 16 let

je návratnost investice vložené do výstavby pasivního domu. Je tedy zřejmé, že po další roky svého „života“ dům „vydělává“.

Nejde přitom o jedinou podmínku novely zákona. Hranice je stanovena nejen pro celkově dodanou energii, ale i pro primární neobnovitelnou energii. Legislativa tak pro dodávku energie podporuje využití obnovitelných zdrojů. Takovými zdroji jsou solární kolektory, kogenerační jednotky, elektrická nebo plynová tepelná čerpadla.

Základem energetických úspor je dokonale těsná obálka domu od základů po střechu. Ta se zjišťuje takzvaným blower door testem, tedy testem vzduchotěsnosti stavby. Na dosažení dobrých tepelně-izolačních vlastností stavby má vliv projekt jako takový, volba materiálů i dokonalé provedení stavebních prací. Dokonale těsná obálka sice zamezí tepelným ztrátám, stejně tak ale i přístupu čerstvého vzduchu, který ve starších domech proudil právě netěsnostmi v obálce.

Rekuperace a pasivní dům

Nízkoenergetické domy proto nejčastěji využívají systém řízeného větrání, který zajišťuje rekuperační jednotka. "Rekuperační jednotky dosahují až 80procentní účinnosti zpětného získávání tepla. Pracují na principu, kdy v rekuperátoru dochází k získávání tepla z odváděného vzduchu a následnému předání tepla přiváděnému čerstvému vzduchu," vysvětluje Jan Kropáček a dodává: "Jednotka tak zajišťuje neustálý přívod čerstvého vzduchu a dosažení požadovaných hygienických limitů a současně snižuje tepelné ztráty výměny."

Novela po stavebnících požaduje nejen snížení spotřeby energie, ale důraz klade i na její zdroje. Neobnovitelná primární energie − tedy veškerá energie získávaná z uhlí, zemního plynu i elektřiny − by se měla pohybovat v hodnotě 100 až 160 kWh na metr čtvereční na rok. Oproti dosavadní legislativě se jedná asi o 20procentní snížení. Přestože se nově postavené domy budou moci pyšnit označením "s velmi nízkou spotřebou" nebo "téměř nulovou spotřebou energie", nebudou nuceny dosahovat nízkoenergetického limitu, jak jej definují například dotační programy. Ty požadují maximální spotřebu energie do 60 kWh na metr čtvereční za rok.

Komunitní zahrádka v energeticky úsporném projektu Zelená Libuš v Praze 4
Komunitní zahrádka v energeticky úsporném projektu Zelená Libuš v Praze 4
Foto: JRD

Většina domů dříve postavených vyzařuje do okolí určité teplo. Pasivní dům si ho naopak úzkostlivě chrání, k čemuž slouží silná vrstva tepelné izolace. Větrání, kterým u běžného domu uniká z interiéru ven velké množství tepla, je řízeno pomocí vzduchotechnické jednotky s rekuperací tepla. Okna pro pasivní domy slouží jako solární kolektor. Propustí sluneční energii dovnitř a mají velmi malé tepelné ztráty. Ty jsou vcelku tak nízké, že uživatel nepotřebuje běžný systém vytápění.

Život v pasivním domě neznamená pouze úsporu nákladů, ale mnohdy může jeho obyvatele zbavit zdravotních problémů, které je doposud trápily. Rekuperační zařízení filtruje vzduch a tím ho zbavuje škodlivých nečistot a prachu. Díky tomu není třeba se bát plísní, netvoří se průvan a v místnostech panuje stálá tepelná pohoda ve všech ročních obdobích.

U nízkoenergetického domu je spotřeba tepla při běžném provozu domu nižší než 50 kWh/m², což je ve srovnání s běžnými domy zhruba čtvrtina. Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kWh/m² vytápěné plochy. Návratnost investice do pasivního domu je 12 až 16 let. Vezmeme-li v úvahu, že dům stavíme na mnoho desítek let, je z uvedeného zřejmé, že po uplynutí doby návratnosti dům ještě několik desetiletí "vydělává".

Nástup chytrých domů

Nové domy musí podle Jakuba Jiříčka nahradit až 20 procent energie z primárního zdroje. "To znamená, že dům si musí elektřinu vyrobit sám buď ze slunce, nebo pomocí tepelného čerpadla. Dnes jsou velkým trendem inteligentní budovy, které umí velmi šetrně hospodařit s energií, například optimálním nastavením vytápění, větrání a osvětlení, pokud bych zmínil jen tři dílčí věci. Přibližně 30 procent energie používané v budovách je vyplýtváno kvůli neúčinnému řídicímu systému budov," dodává Jiříček.

Snížit energetickou náročnost budovy lze i osvětlením, na které by se měl klást velký důraz už během projektové přípravy stavby. Chytré řízení systému osvětlení dovede uspořit energetické náklady v řádu desítek procent: "Volbou vhodného svítidla, například s inteligentním systémem detekce pohybu, lze výrazně snížit spotřebu energie, protože se svítí jen tam, kde to je skutečně potřeba. Systém dokáže rozpoznat denní dobu a přizpůsobit tomu barvu či intenzitu světla, což vedle úspor přispívá i ke zdravému pracovnímu prostředí v budově," říká Jan Kavka z české firmy Modus, která vyrábí svítidla i také pro veřejné stavby a průmyslové objekty.

Další zpřísnění se chystají

Pro stavební firmy a developery, kteří se věnovali oblasti úspor již v minulých letech, není letošní změna legislativy výrazným předělem. "Vyhláškou nastavený standard je velmi rozumný, dobře zvolený. Ke splnění hranice stačí použít kvalitní izolace domu. Vzhledem k tomu, že norma NZEB 2020 přesně odpovídá tomu, jak domy pět let stavíme, tak jsme nemuseli zavedením vyhlášky měnit ani ceny domů," konstatuje David Mencl, ředitel společnosti Ekonomické stavby.

Ani současná opatření však podle odborníků neznamenají konečný stav v cestě za úsporami. "Splnění současného standardu bylo technicky snadné. Další zpřísňování ale již bude klást mimořádné nároky na projektování domu a jeho orientaci na světové strany na pozemku. Je nepochybné, že to v důsledku výrazně znevýhodní pozemky s horší orientací, což povede k dalšímu nedostatku kvalitních stavebních pozemků a tím i ke skokovému nárůstu jejich ceny," uzavírá David Mencl.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Energie.

Související