Evropská unie ve snaze více využívat obnovitelné zdroje by měla v tomto desetiletí výrazně zvýšit množství energie vyráběné v pobřežních vodách. Počítá s tím plán, který zveřejnila Evropská komise (EK). Členské státy Evropské unie by podle něj měly více využít potenciál všech evropských moří k výrobě energie z větru, slunce či vln. Jen objem pobřežní větrné energie by měl do roku 2030 vzrůst na pětinásobek současné hodnoty, do poloviny století by měl být 25krát vyšší než dnes.

Plán není pro členské státy závazný, ale může ovlivnit budoucí podporu investic do energetické sítě.

"Evropa už dnes velmi úspěšně vyrábí u pobřeží energii z obnovitelných zdrojů. Chceme, aby z toho byla ještě větší příležitost pro čistou energii, kvalitní pracovní příležitosti, udržitelný růst a mezinárodní konkurenceschopnost," prohlásil místopředseda unijní exekutivy Frans Timmermans. Ten je odpovědný právě za přechod ke klimaticky šetrnému hospodářství.

300 gigawattů

by měla vyprodukovat zařízení vyrábějící energii z větru umístěná u pobřeží.

Podle plánu komise by jen kapacita zařízení vyrábějících energii z větru měla z dnešních 12 gigawattů (GW) vzrůst do konce desetiletí na 60 a v polovině století pak dosáhnout 300 GW. Státy by do té doby měly rovněž vyrábět ze slunce, mořského příboje či jiných mořských zdrojů dalších 40 GW energie.

Potenciál k výrobě větrné energie nabízejí podle komise všechna evropská moře, od Severního a Baltského přes Středozemní až po Černé.

Brusel odhaduje, že ke zprovoznění všech pobřežních zařízení na výrobu plánovaného objemu energie bude potřeba investic v objemu 800 miliard eur (přes 21 bilionů korun). Komise proto hodlá státům a firmám usnadnit získávání peněz na jejich výstavbu z unijních fondů a přizpůsobit tomu pravidla pro státní podporu soukromých podniků.

Z evropských zemí je lídrem ve výrobě energie v pobřežních vodách Velká Británie. Stát, který EU v lednu opustil, má na svém území 45 procent všech větrných elektráren postavených na moři. Druhé je s 34 procenty Německo. Třetí Dánsko má už pouze osmiprocentní podíl.

Německo v létě prohlásilo, že hodlá zvýšit produkci ze současných 7,5 GW na 30 GW v roce 2030 a na 40 GW za dalších deset let. Vlastní projekt chystá také Francie, která by mezi lety 2022 a 2027 ráda postavila zařízení s kapacitou 3,5 GW. Švédská firma CorPower Ocean navíc testuje výrobu energie z mořských vln.

Ve světě sází na získávání energie z pobřežních vod nejvíce Čína. Podle dat z roku 2018 investovala takřka polovinu všech peněz vynaložených ve světě na budování větrných elektráren na moři. Jiné země jsou zdrženlivější. Například Spojené státy před pár dny odložily rozhodnutí o stavbě vůbec první takové elektrárny u vlastního pobřeží.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru