Čtyřicátý pátý prezident USA byl v úřadu sotva tři dny, když oznámil, že Spojené státy nestojí o chystané Transpacifické partnerství (TPP), které připravoval jeho předchůdce Barack Obama. Ne že by Donald Trump tuto oblast konkurence a soupeření s Čínou podceňoval, byl však přesvědčen, že v jakémkoli dvoustranném vztahu jsou Spojené státy v lepší pozici vzhledem k primátu své ekonomiky ve světě i své vojenské síle. Krátkozrakost této úvahy se ukázala o minulém víkendu.

Patnáct zemí asijsko-pacifického regionu podepsalo během virtuálního summitu dohodu, která zakládá největší zónu volného obchodu na světě RCEP − Regionální ekonomické partnerství. Patří do ní bezprostřední sousedé Číny i země, které znepokojuje rostoucí síla a vliv Pekingu, jako jsou Japonsko, Jižní Korea nebo Austrálie. Nejen tři posledně jmenované za předchozího amerického prezidenta očekávaly, že protiváhou Číny by se mohlo stát právě TTP.

Spojené státy jsou tak nyní v naprosto nezvyklé situaci. V asijsko-pacifickém regionu jsou dvě sdružení zaměřená na společný obchod, v nichž Washington nemá svého zástupce. Nejen to, RCEP pod patronací Pekingu se ustavilo v oblasti strategicky významné pro Spojené státy a bez jejich účasti. Vznikající zóna volného obchodu představuje třetinu světové ekonomiky, v níž žijí přes dvě miliardy lidí. Pokud se účastnické země dohodnou na společných pravidlech či na společných zásadách obchodu, těžko je ti, již budou mimo, obejdou.

Nabízí se tak jedna pesimistická a jedna povzbudivější vyhlídka. Zaprvé je málo pravděpodobné, že nově zvolený, 46. prezident USA Joseph Biden bude mít vzhledem k bezprostřednímu zápasu s pandemií covidu-19 a jejími dopady na ekonomiku dost prostoru věnovat se Číně. Zadruhé, asijsko-pacifická partie není dohrána. Před rokem z RCEP vycouvala Indie, klíčová regionální mocnost, která rovněž bedlivě sleduje rostoucí asertivitu Číny.