Těžební společnost St-Georges Eco-Mining z Kanady hodlá oživit dlouho spící těžařský průmysl na Islandu za využití četných zdrojů obnovitelné energie, které tento ostrov nabízí. Cílem firmy je, aby její zlato bylo co nejvíce ekologické a sociálně zodpovědné. Generální ředitel Vilhjálmur Thór Vilhjálmsson předpokládá, že takové zlato se bude prodávat s přirážkou.

Firma se sídlem v Montrealu dokončila v září práce na hloubení 124 metrů hlubokého vrtu v Thormódsdaluru a výsledky průzkumu by mohla zveřejnit tento měsíc. Předchozí vrtné sondy naznačily, že ložisko může obsahovat až 415 gramů zlata na tunu, i když k určení velikosti ložiska jsou nutné ještě další výzkumy, řekl agentuře Bloomberg Vilhjálmsson.

Pokud bude naleziště dostatečně velké, plánuje společnost St-Georges těžit za pomoci robotů. Zařízení firmy pak mají primárně používat elektřinu vyrobenou z geotermálních a vodních elektráren státní elektrárenské firmy Landsvirkjun. Plány společnosti přicházejí poté, co se cena zlata v srpnu vyšplhala na rekord. Od začátku letošního roku zlato podražilo už o více než 20 procent.

81 milionů

korun hodlá v nejbližších letech vynaložit kanadská firma St-Georges Eco-Mining na průzkum těžby zlata na Islandu.

V případě tak čistého životního prostředí, jako je na Islandu, může případná těžba zlata vyvolat mezi 364 tisíci obyvateli ostrova zděšení, protože toto odvětví má pověst znečišťovatele a ničitele krajiny. Vilhjálmsson však slibuje, že provoz jeho firmy bude jiný. "Naší myšlenkou je minimální narušení terénu," říká. St-Georges hodlá využít veškerý vytěžený materiál ze země. Po oddělení minerálů se má zbytek použít ve stavebnictví.

Kanadská firma vlastní veškeré licence na průzkum těžby zlata na Islandu. Minulý měsíc totiž koupila místní firmu Melmi EHF, která vlastnila i většinový podíl v projektu Thor Gold v Thormódsdaluru. To je zhruba 20 kilometrů východně od hlavního města.

Vilhjálmsson dříve pracoval na těžařských projektech v Grónsku a v Africe. Je optimistou a věří, že experimentální těžba na Islandu začne v tomto desetiletí. Očekává, že v nejbližších letech firma vynaloží za průzkum na Islandu téměř 500 milionů islandských korun (zhruba 81 milionů korun).

"Předpokládáme, že s využitím zelené energie, kterou Island nabízí, bude naše těžba nákladově efektivnější, než kdybychom používali fosilní paliva," dodal Vilhjálmsson. Doufá, že jejich model těžby bude použitelný po celém světě.

Kromě zlata má firma povolení i k průzkumu těžby stříbra a mědi celkem na třech místech na Islandu. Požádala také o dalších 11 licencí.

Analytik organizace Bloomberg Intelligence se zaměřením na těžbu a kovy Grant Sporre je však skeptický vůči tržní příležitosti, ve kterou kanadská firma doufá. Upozorňuje, že neexistuje univerzální standard pro to, co podnik označuje za zelené zlato.

Těžba zlata na Islandu byla zahájena začátkem 20. století. Zlato v Thormódsdaluru bylo objeveno v roce 1905 a o čtyři roky později založil básník a podnikatel Einar Benediktsson těžařskou společnost s investory z Norska, Británie a Německa. Firma v letech 1911 až 1925 získaný zlatý koncentrát posílala ke zpracování do Německa. Pak se ale zájem trhu vytratil. Znovu se objevil až v roce 1989, kdy dva islandští geologové studovali přítomnost zlata v geotermálním systému Nového Zélandu a Japonska. To spustilo místní výzkum financovaný islandskou vládou.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru