Podzimní teroristické útoky ve Francii i atentát v Rakousku minulý týden měly společné rysy. Pachatele motivovala radikální islamistická ideologie a zneklidňující bylo, že mezi nimi byli jak mladíci, kteří už vyrostli v nové vlasti svých rodičů, tak i jedinci, již na evropský kontinent sotva dorazili. Namístě byla pochybnost, zda a jak funguje ochrana vnějších hranic Evropské unie i ochrana před šířením nenávistných myšlenek v jednotlivých zemích.

Francouzský prezident i rakouský kancléř se dostali pod domácí tlak, a proto ani tolik nepřekvapil úterní virtuální "minisummit", který svolal Emmanuel Macron a k němuž se připojila i německá kancléřka a nizozemský premiér, vesměs představitelé nejužšího unijního jádra. Shoda všech na nutnosti shodného postupu vůči terorismu a na potřebě silnější kontroly hranic se dala předpokládat a hostitel si také pečlivě připravoval půdu. Například minulý čtvrtek navštívil francouzsko-španělskou hranici, kde zdůraznil potřebu reformovat schengenský prostor umožňující volný pohyb osob. Emmanuel Macron tak oživuje změny, které zmiňoval už v kampani před volbami do Evropského parlamentu na jaře 2019.

Aktuální snahy o lepší kontrolu hranic schengenského prostoru i celé EU úzce souvisí s domácí politikou. Macron totiž na jaře 2019 viděl, jak účinně využila téma radikálního islamismu Marine Le Penová ve prospěch populistické pravice. Pokud by se nevymezil vůči pachatelům teroristických atentátů, mohla by se situace opakovat při repríze jejich duelu o prezidentský úřad na jaře 2022 během francouzského předsednictví v Evropské radě. Podobně to platí o mladém rakouském kancléři Sebastianu Kurzovi, který své lidovce dokázal vytáhnout z hrozící bryndy, když právě tímto tématem ukrojil terén domácím populistům z FPÖ.

Zda se podaří posunout plán o reformě Schengenu ke konkrétním změnám, ukáže už prosincový unijní summit, kde Emmanuel Macron hodlá své záměry na přísnější ochranu hranic blíže představit.