Pandemie koronaviru se projevila v souvislosti s rozšířením práce z domova i v prodeji tiskáren a spotřebního materiálu. Roste zájem o menší multifunkční zařízení, která se hodí jak do kanceláře, tak pro častější práci doma. Roste také podíl skenování, i když typický poměr naskenovaných a vytištěných stránek zatím výrazně hraje ve prospěch tisku. Digitalizace dokumentů a jejich elektronický oběh je však jednoznačným trendem.

Kdo z pamětníků by si nevzpomněl na revoluci v tisku, která přišla ruku v ruce se sametovou revolucí v roce 1989, kdy přišly do kanceláří malé a spolehlivé rastrové jehličkové tiskárny Epson. Trhu v jehličkovém tisku dnes dominují dva výrobci − Epson a Oki. Jehličkové tiskárny však z pracovních stolů vymizely, protože vydávají zvuk jako u zubaře a pro kvalitnější tisk jsou nepoužitelné. Svoje místo si však našly ve zvláštních provozech, například v pekárnách, protože dokážou tisknout i v prašném prostředí.

Druhů tiskáren a technologií tisku se v průběhu času objevilo více, ale pro kancelářský tisk se dnes používají prakticky pouze laserové a inkoustové tiskárny.

Laserové tiskárny pracují na principu světelného přenosu tiskové předlohy přes světelně citlivý kovový válec s vrstvou polovodiče na povrchu. Existují přitom v zásadě dva druhy laserového tisku − s pohyblivým a nepohyblivým ústrojím. V prvním případě laserový paprsek prochází deflektorem, který v závislosti na přivedeném napětí propouští nebo nepropouští laserový paprsek. Rotující zrcátko přitom rozprostírá paprsek po celé šířce válce. Toner se na válci uchytí jen na osvětlených místech, obtiskne se na papír a je k němu tepelně fixován. V druhém případě je soustava laseru a pohyblivé optiky nahrazena nepohyblivou řadou nebo maticí laserových LED v těsné blízkosti světelně citlivého válce pokrývající celou jeho šířku. Výhodou LED tisku je, že neobsahuje deflektor s pohyblivými díly. Více než 90 procent poruch v IT totiž připadá na pohyblivé díly.

S laserovým tiskem přišla firma Xerox u kopírek a první dostupnou osobní laserovou tiskárnu přivedla na svět firma Hewlett-Packard. Lídry trhu laserového tisku jsou dnes HP, Canon a Konica Minolta. Oki zase vyrábí tiskárny s laserovou LED technologií.

Inkoustové tiskárny také využívají dvou základních technologií − teplou a studenou. V termální inkoustové tiskárně pracuje tisková hlava s tepelnými tělísky zahřívajícími inkoust. Při zahřátí vznikne v trysce bublina, která způsobí vymrštění inkoustové kapky na papír. U běžných kancelářských tiskáren bývá tisková hlava součástí patrony (cartridge) s náplní inkoustu.

Ve "studené" piezoelektrické tiskárně je tisková hlava tvořena komůrkami z destiček piezoelektrických krystalů schopných měnit svůj objem (tvar) vlivem elektrického napětí. Tím se komůrka (za studena) smrští a vypudí kapku inkoustu, který není tepelně namáhán. U piezoelektrického tisku tisková hlava zpravidla vydrží několik desítek až stovek tisíc stran.

Lídry trhu v inkoustovém kancelářském tisku jsou Epson (piezoelektrický tisk, zcela opustili laserový), samozřejmě HP a Canon; Brother nabízí všechny technologie (v inkoustovém tisku piezoelektrickou).

Laser, nebo inkoust?

Výběr optimální technologie záleží na nejčastější tiskové úloze, množství tisku měsíčně, četnosti barevného tisku, formátu tisku a podobně. Záleží i na výrobci zařízení, jakou technologii který model nabídne.

Pořizovací ceny laserových a inkoustových tiskáren začaly splývat už před lety, a to jak u osobních tiskáren, tak u kancelářských. Cena laserového tisku byla od začátku nízká a jeho provoz je tichý a rychlý. Barevný laserový tisk byl donedávna drahý, vytištěné dokumenty jsou však barevně stálé; tisk fotografií nebo letáků na laserovkách není tak kvalitní jako z inkoustovek. Toner pro laserovky nepodléhá stáří − vždyť jsou to "jen" saze, třebaže už synteticky vyráběné.

O nízkou cenu za potištěnou stranu bojovaly také inkoustové tiskárny, až se v některých případech dostaly i pod cenu laserového tisku, zejména díky velkokapacitním náplním. Nevýhodou inkoustových tiskáren je možnost zasychání inkoustu, zejména u piezoelektrických, čímž dojde ke znehodnocení tiskové hlavy. Při vyšších rychlostech inkoustového tisku může docházet ke krabacení papíru vlivem vlhkosti inkoustu.

Proč hned tisknout, když lze dokument naskenovat, případně převést text z papíru do digitální formy?
Proč hned tisknout, když lze dokument naskenovat, případně převést text z papíru do digitální formy?
Foto: Konica Minolta

Laserový tisk má také několik nevýhod. "Těmi hlavními jsou vysoká spotřeba elektrické energie, produkce ozonu, tepla a prachu. Jde o kontaktní technologii, takže se součásti tiskárny, jako je válec, transferový pás a fixace, opotřebovávají dotykem o potiskovaný materiál. I při tisku třeba malého loga se díly dotýkají celé plochy papíru, to často vede ke vzniku pruhů v obraze," vysvětluje Martin Lucký, obchodní specialista Epsonu. Oproti tomu u inkoustové technologie, ať už jde o termální nebo studenou piezo technologii, se papír tiskové hlavy nedotýká a hlava přejíždí pouze přes místa, kde tiskne. "To umožňuje inkoustovým technologiím potiskovat materiály vícevrstvé nebo citlivé na teplo a tlak," dodává Lucký.

Ve většině kanceláří se dnes používají laserové nebo LED tiskárny. Technologie ale podle Marka Sojaka, marketingového manažera HP, nehraje důležitou roli: "Primárně jde o ekonomickou výhodnost a bezproblémovost celého tiskového řešení, to znamená dostupnost zařízení, bezpečnost či správu. Inkoustový nebo laserový tisk vybíráme podle potřeb a požadavků zákazníka, například pro barevné tisky jednoznačně převládá inkoustová technologie."

Podle Petera Halma, ředitele Xeroxu pro Česko a Slovensko, je však laserová tiskárna pro firemní tisk vhodnější vzhledem k nákladům na provoz, delší výtěžnosti toneru a rychlosti tisku. "Zdánlivou nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady. Ale to v době, kdy si tisková zařízení pronajímáte nebo platíte celé tiskové řešení jako službu, nepředstavuje už problém."

Tiskárna jedině se skenerem

Většina chodbových kancelářských tiskáren se dodává jako multifunkční zařízení, tedy tiskárna ve spojení se skenerem. Souvisí to s digitalizací − proč hned tisknout, když lze dokument naskenovat, případně převést text z papíru do digitální formy?

"V kancelářích pozorujeme stále náročnější požadavky na rychlost a kvalitu tisku, dále pak skenování a automatický oběh dokumentů," potvrzuje Michal Peter, obchodní manažer společnosti Brother. "Zaregistrovali jsme také vyšší poptávku po malých kancelářských zařízeních. Kvůli aktuální situaci se dovybavují domácí pracoviště."

V poslední době je podle Václava Dvorského, marketingového manažera firmy Kyocera Document Solutions Czech, největší zájem o barevná multifunkční zařízení formátu A3. "Vychází z potřeb firmy, kde chytrá multifunkce tvoří vstupní bod pro digitalizaci dokumentů a jejich následný oběh ve firmě. Zároveň tato zařízení poskytují vysoký tiskový výkon, mají nízké náklady na tisk a lze je jednoduše začlenit do stávající architektury tiskového prostředí firmy."

Nový rozměr kanceláří

Pandemie koronaviru se projevila v souvislosti s rozšířením práce z domova i v prodeji tiskáren a spotřebního materiálu do starších modelů. "Největší zájem registrujeme o vstupní profesionální modely barevných multifunkčních zařízení, které se hodí do kanceláře, případně i pro častější práci v domácnosti. Části zákazníků dostačuje práce s černobílými multifunkcemi. Ty v posledních letech v mnoha případech nahradily samostatné tiskárny," popisuje Lenka Niemiecová, marketingová manažerka Oki Systems. "V souvislosti s koronavirem jsme zaznamenali také vyšší zájem o spotřební materiál ke starším modelům. Ukazuje se, že kvalitní tiskárny zákazníkům slouží běžně i sedm a více let. Skenuje se zhruba desetkrát méně, než se tiskne, tedy na jeden sken připadá 10 výtisků, podíl skenování ale roste, proto jsou třeba stále robustnější a spolehlivější skenery. To naznačuje, co dnes obnáší běžný kancelářský provoz. Statistiky říkají, že podíl objemu A3 tisku bývá nižší než tři procenta, takže tvoří ve firmách jen malý zlomek úloh, a to samé platí o skenování ve formátu A3," doplňuje aktuální kancelářské trendy Niemiecová.

"Klasická kancelář získala jiný rozměr, nejde o jedno dedikované místo a zároveň je zde tlak na oběh dokumentů v jiné než papírové podobě. Současná situace tento trend jen urychlila. Díváme-li se na tiskový segment ve střednědobém horizontu, sníží se podíl tisku, ale na významu nabude digitální forma oběhu dokumentů. Zařízení nebo tisková řešení nebudou situována jen v kancelářích, ale půjde o kombinaci s domácími pracovnami," dodává Petr Hnilička, produktový specialista Canonu.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin ICT revue.

Související