V klidu a míru žijeme jen teoreticky. Evropa se sice s koncem studené války přestala bát, že k hranicím přitáhne nepřítel ve zbrani, ale soupeření o mezinárodní vliv nezmizelo. Ze zákopů se přesunulo na jiná bojiště. Teija Tiilikainenová stojí v čele Evropského centra pro boj s hybridními hrozbami, kde si země EU a NATO vyměňují zkušenosti, jak odolávat nevojenským nástrojům boje způsobujícím rozsáhlé škody, i když ne klasickými zbraněmi. "Jsou to nekonvenční nástroje mezinárodní politiky. Metody, které čerpají ze strachu a domácích problémů jiné společnosti," popisuje finská vědkyně a bývalá státní tajemnice v rozhovoru pro HN. Tiilikainenová koordinuje spolupráci například pro boj v kybernetickém či informačním prostoru, kde jsou zbraněmi propaganda, dezinformace, radikální skupiny, hackeři či psychologické operace.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.