Přechod tuzemských škol na on-line výuku má jeden nečekaný efekt. Bezprecedentní situace, která vznikla kvůli pandemii a za běžných okolností by asi nenastala, posunula úroveň digitalizace českého školství více, než se to podařilo všem politikům a expertům za posledních 20 let. Jen na notebooky, software, kamery, mikrofony a konferenční systémy posílá ministerstvo školství základním školám 1,3 miliardy korun. Peníze by jim měly dorazit do poloviny října.

Některé školy díky nástupu on-line výuky dokázaly nejen zvýšit úroveň digitálních dovedností, ale zároveň upravit obsah vzdělávání i způsob pedagogického přístupu k žákům. "Některé školy například zjistily, že někteří žáci projevují významně vyšší zájem a účast během distanční výuky," podotýká expert na vzdělávání Bohumil Kartous.

I proto nyní ministerstvo začíná testovat kombinovanou výuku, kdy by tu klasickou ve třídách doplnila on-line výuka a stalo by se to standardní situací i v dobách po pandemii.

Kdo musí učit distančně

Měsíc a půl po začátku školního roku se žáci a studenti škol musí učit pouze distančně. Od středy 14. 10. se zavřely všechny školy s výjimkou mateřských a speciálních. Na školách je zakázána i prezenční praktická výuka, na vysokých školách se mohou konat pouze zkoušky s účastí do 10 osob. Výjimku mají studenti lékařských oborů, kteří se účastní klinické a praktické výuky, a ti, kteří vykonávají pedagogickou praxi ve školách. V základních uměleckých školách je zrušena i individuální výuka. Na kolejích mohou být ubytováni pouze studenti, kteří nemají jiné bydliště v Česku.

"Vyhlásíme pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání, kam se budou moci školy dobrovolně přihlásit, pokud si budou chtít pod záštitou ministerstva zkusit, zda dokážou s kombinovanou formou pracovat," říká Jaroslav Faltýn, ředitel odboru základního uměleckého vzdělávání a mládeže na MŠMT.

On-line zapojí více expertů

Například na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) se nyní, stejně jako na všech ostatních školách, učí pouze distančně. Podle Jiřího Remeše, prorektora pro pedagogickou činnost ČZU, však tento alternativní způsob vzdělávání není dlouhodobě plně rovnocenný s klasickou výukou.

"Vzdělávací proces není pouze předávání informací či znalostí. Velmi důležitý je kontakt mezi pedagogem a studentem, zejména na vysoké škole, kde se výuka ve vyšších ročnících výrazně individualizuje. Studium je více dialogem a diskusí při hledání nových cest a profilování studenta. Podobně důležitý je i osobní kontakt mezi studenty," myslí si Remeš.

Na druhou stranu se na ČZU jasně ukázalo, že řada postupů, které dříve učitelé nechtěli připustit nebo prostě nebrali na vědomí, funguje a dá se dobře využít. "Například on-line přenosy přednášek jsou téměř plnohodnotnou náhradou kontaktní teoretické výuky. Tyto technologie také umožňují mnohem operativnější zapojení zahraničních odborníků do výuky i dalších činností na vysokých školách. Také řízení univerzit a jejich fakult může být díky tomu efektivnější," vyjmenovává Remeš.

Svůj průzkum si k tomuto tématu udělalo i Vysoké učení technické v Brně (VUT). Vyplynulo z něj, že jarní nečekané uzavření škol a náhlý přechod na distanční výuku hodnotí jeho studenti v průměru dvojkou (kdy hodnocení je stejné jako ve škole). Nyní, od druhého týdne podzimního semestru, většina studentů hodnotí on-line výuku ještě lépe, tedy jedničkou. Vyzdvihují především to, že velká část přednášek a cvičení jim zůstává dostupná i po skončení streamování.

"Je to pro mě pohodlné, protože si poznámky píšu elektronicky tužkou na tabletu a prezentace můžu vkládat rovnou do poznámek," uvedl při dotazu na kvalitu distanční výuky student VUT Filip Rákoczy.

Michal Kaderka z profesního sdružení Učitelská platforma si myslí, že osobní kontakt během výuky je nenahraditelný.
Michal Kaderka z profesního sdružení Učitelská platforma si myslí, že osobní kontakt během výuky je nenahraditelný.
Foto: Unsplash

Studenti to nesou dobře

Zdaleka také neplatí, že by učení se doma, u monitoru počítače, bylo pro studenty méně náročné než na přednáškách. ČZU mezi svými studenty provedla průzkum zaměřený na dopady opatření v souvislosti s pandemií. Z výsledků je zřejmé, že pro většinu posluchačů znamenal nouzový stav zvýšení studijní zátěže, zejména s ohledem na nárůst časových nároků na samostudium a on-line výuku.

"Nouzový stav v jarním období byl pro studenty stresující, ale zdá se, že z psychického hlediska se s ním srovnali relativně dobře," říká proděkan Remeš. Opakování tohoto stavu v zimním semestru však může být podle něj problém. Studenti chtěli, aby se výuka zahájila a probíhala standardním, prezenčním způsobem. "To jsme ale bohužel nemohli splnit vzhledem k epidemické situaci," vysvětluje. Na dobu, až přejdou nejtvrdší pandemická opatření a školy se znovu otevřou, se ale i ČZU koncepčně chystá.

"Vytvořili jsme koncept hybridní výuky, kdy se ta přímá kontaktní kombinuje s výukou on-line, zejména pro studenty, kteří se nebudou moci hodin osobně zúčastnit. Příprava si vyžádala i nemalé investice do vybavení učeben, abychom to byli schopni zajistit v plné šíři," říká Remeš. Vedení školy vypracovalo také metodické pokyny, proběhly i kurzy a školení pro pedagogy.

Že je osobní kontakt během výuky nenahraditelný, si myslí také Michal Kaderka z profesního sdružení Učitelská platforma. Žáci se socializují, učí se spolupracovat či je formuje vztah, který mají se svým vyučujícím. To vše se při distanční výuce oslabuje. "Zároveň se ale distanční výukou učí sebeřízení a organizovat svůj čas. Ona tedy pozitiva přináší, ale v případě několikaměsíčního uzavření škol má více negativ než pozitiv," soudí Kaderka.

On i Bohumil Kartous navíc dodávají, že distanční výuka prohlubuje rozdíly v přístupu k výuce. Hlavně děti ze sociálně slabých rodin nemusí mít dostatečné počítačové vybavení a přístup k internetu. Dobře se neučí ani dětem, které žijí se svými sourozenci a rodiči v jedné místnosti. Bezpochyby lépe naopak snáší uzavření škol děti, jež jsou ve škole obětí šikany.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Inovativní vzdělávání.

Související