Komunikace a jednání přes internet jsou stále běžnější součástí našich životů, situace okolo pandemie přesun lidí do "virtuálna" pouze urychlila. Ačkoliv on-line svět není spojen s rizikem nákazy koronavirem, zcela bezpečný přece jen není.
Jedno z rizik je spojeno s nepoměrně složitějšími způsoby identifikace osob, se kterými přes internet jednáme. Důvěryhodná identifikace nemá jen soukromoprávní konotace, jako je platnost nebo vynutitelnost smlouvy. Právo stanoví v některých případech podnikům dokonce povinnost identifikace klientů konkrétním způsobem, nesplnění rovná se přestupek. Jde zejména o zákon proti praní špinavých peněz − tzv. AML zákon, který čekají v brzké době změny týkající se on-line (AML) identifikace.
Tento zákon má svůj předobraz v evropských právních předpisech, konkrétně v tzv. AML směrnici. Ta stanoví "minimální standard", který jednotlivé členské státy musí v oblasti boje proti praní špinavých peněz dodržovat.
Držitel prestižního ocenění Právník roku v oblasti práva ICT za rok 2014. Je vedoucím specializace právo ICT v advokátní kanceláři Rowan Legal a zapsaným mediátorem. Ve své praxi se dlouhodobě věnuje projektům v oblasti blockchainu, outsourcingu IT, cloud computingu, elektronického dokazování, kybernetické bezpečnosti, ochrany osobních údajů a dodávek informačních systémů.
Směrnice, respektive její poslední novela, pak reflektuje také pokračující přesun lidských aktivit na internet. Směrnice tak sice stanoví některé konkrétní způsoby on-line identifikace, současně však umožňuje členským státům, aby ve svých lokálních předpisech upravily využití dalších, inovativních metod digitální identifikace.
Není proto obecně vyloučeno, aby národní úpravy dovolovaly identifikaci využívající např. biometriky či videohovoru. Některé tyto způsoby již využívají například v Německu a Rakousku.
Česko nicméně patří spíše k těm obezřetnějším. Tento přístup se přitom pravděpodobně nezmění ani s připravovanou novelou AML zákona. Z aktuálního znění novely totiž vyplývá, že výše zmíněné způsoby identifikace ve většině případů možné nebudou a on-line identifikaci bude v Česku možné provádět v zásadě prostřednictvím dvou metod: prostředku pro elektronickou identifikaci, vč. bankovní identity (BankID), a korunových plateb.
V případě BankID lze zjednodušeně říci, že AML identifikace proběhne dotazem do banky klienta, která jeho totožnost potvrdí (proces identifikace může vypadat jako běžné přihlášení se do internetového bankovnictví). Vedle BankID pak budou využitelné i jiné prostředky pro identifikaci, zejména e-občanské průkazy.
Korunová platba − zaslání kopie průkazu totožnosti a provedení kontrolní platby z účtu vedeného u banky − je již nyní běžně využívaná metoda identifikace, avšak omezená na konkrétní produkty. Novela toto omezení odstraňuje a rozšiřuje možnost využití metody skoro na všechny případy (opět byla doplněna výjimka pro provozovatele hazardních her, pozn. aut.). Novela ale také některé podmínky zpřísňuje a celý proces využití korunové platby komplikuje.
Je tedy patrné, že české podniky musí i do budoucna počítat s relativně omezenými možnostmi v oblasti AML identifikace. S ohledem na navrhované změny si myslím, že do budoucna lze spíše očekávat postupné opouštění nyní užívané korunové platby. O to zajímavější bude sledovat, jaké změny přinese na trh BankID.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Cashless Future.
