Medicína za posledních dvacet let prodělala velký vývoj, umí vyléčit spoustu těžkých onemocnění, všechny pacienty ale uzdravit nedokáže. Na řadu pak přichází paliativní péče, jejímž úkolem je zmírnit těmto nemocným bolesti − ať už fyzické, nebo duševní.

V Evropě každoročně zemře téměř 4,5 milionu lidí, kteří paliativní péči před svou smrtí potřebují. Zhruba 140 tisíc z nich jsou děti. Vyplývá to ze statistik Evropské asociace paliativní péče. "Tato péče se v posledních letech dynamicky rozvíjela napříč celou Evropou," uvedla asociace ve své loňské studii.

Dotace z EU

České ministerstvo zdravotnictví získalo na rozvoj domácí paliativní péče 54 milionů korun z fondů EU v dotačním období 2014-2020. Dalších 46 milionů korun poputuje z fondů na podporu péče v nemocnicích.

78 %
Čechů si přeje zemřít v domácím prostředí.

69 %
Čechů si nepřeje zemřít v léčebně dlouhodobě nemocných, 31 procent v nemocnici.

73 %
je podíl osob, které umírají ve zdravotnických zařízeních v Karlovarském kraji, jde tak o kraj s nejvyšším podílem lidí, kteří zemřou v nemocnici či v hospicu.

30,4 %
je podíl lidí v Moravskoslezském a Pardubickém kraji umírajících doma. Jedná se tak o kraje, kde umírá nejvíce lidí v prostředí svého domova.

Zdroj: Národní datová základna paliativní péče, STEM/MARK, Cesta domů

Evropští odborníci na péči o pacienty s život ohrožující nemocí nicméně upozorňují, že některé státy si vedou mnohem lépe než jiné. Stejný problém lze pozorovat i na národní úrovni − zatímco v některých regionech je ošetřování smrtelně nemocných dobře zajištěné, v jiných je dostupné pouze obtížně.

"Bylo by skvělé, pokud by se nám podařilo tyto nerovnosti v poskytování paliativní péče odbourat," říká výkonná ředitelka Evropské asociace paliativní péče Julie Lingová.

Peníze šly především do vzdělání

Snižování socioekonomických rozdílů mezi evropskými oblastmi je jedním z hlavních cílů regionální politiky Evropské unie. Součástí tzv. kohezní politiky EU je dotování projektů, které pomáhají rozvíjet chudší evropské regiony a dohánět tak jejich bohatší sousedy. Česko tak může využívat evropské dotace na zlepšování zdravotnické péče, včetně té paliativní.

"Do roku 2016 se peníze z evropských fondů využívaly především v oblasti vzdělávání, eventuálně v malých investicích spíše provozního charakteru. Roky 2016 až 2018 již přinesly projekty, které měly a mají snahu vytvářet expertní zkušenosti v oblasti nemocniční paliativní péče," hodnotí roli evropských dotací lékař Ladislav Kabelka, který se dlouhodobě věnuje rozvoji paliativní péče na Vysočině.

V USA 80 procent, v ČR jen pět

Mezi příjemce dotací na rozvoj péče o pacienty s život ohrožující nemocí patří nemocnice, hospice a další podobné organizace napříč republikou, ale i samotné ministerstvo zdravotnictví. To dostalo téměř 100 milionů korun na podporu nemocniční i domácí paliativní péče.

Díky projektům vznikají v celé zemi týmy specialistů, jejichž úkolem je poskytovat péči umírajícím. Řada českých nemocnic totiž dosud neměla vlastní paliativní program, který by na nevyléčitelně nemocné myslel.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví má takový program nyní méně než pět procent zařízení, většina lidí tak umírá v nemocnicích bez přístupu k této odborné péči. Pro srovnání − ve Spojených státech amerických má vlastní program pro pacienty s život ohrožující chorobou 80 procent nemocnic.

Paliativa v číslech

Evropské finance směřují do vzniku paliativních týmů, na vytváření programů, podle kterých je pak péče poskytována, a součástí projektu ministerstva zdravotnictví je také například on-line vzdělávací systém určený pro odbornou i laickou veřejnost. Uživatelé se díky němu mohou dozvědět, co to vlastně paliativní péče je a jaké jsou její principy. Zatímco laici zjistí, jakou mohou očekávat pomoc a oporu ze strany zdravotnického personálu, lékaři a další odborníci se mohou přiučit v organizačních záležitostech, aby dokázali svým pacientům zajistit potřebnou péči.

V Česku tak postupně vzniká povědomí o paliativní péči jako takové, což je pro její další rozvoj klíčové. Týká se to nejen zdravotnických zařízení, která mají péči poskytovat, ale i samotných pacientů. Ti o možnostech této služby mnohdy vůbec nevědí.

Za každou investicí je vidět rozvoj

Zdravotnictví je plně v kompetenci členských států, Evropská unie tak do rozvoje ošetřování vážně nemocných lidí nemůže příliš zasahovat, státům však může poskytovat finanční prostředky. Kvůli koronavirové krizi se pozornost evropských politiků upnula právě k sektoru zdravotnictví, což by se mohlo projevit i v budoucím rozpočtu.

Již nyní je jasné, že Česko získá z evropských fondů 35,7 miliardy eur. Peníze bude moci země využít mezi roky 2021 a 2027, konkrétní rozdělení financí mezi žadatele je především v rukou českých úřadů.

"Vím, že se chystá a spustí nové programovací období. V něm se již, pokud mám dobré informace, plánuje pracovat s většími typy investic. Včetně například vzniku či rekonstrukcí nemocničních paliativních jednotek, výstavby terénních center paliativní péče, většinou i doplněných stacionáři," vysvětluje Kabelka s tím, že navzdory velkým investicím nesmí být opomíjena ani oblast vzdělávání či personálního rozvoje.

Odborník na péči o vážně nemocné dále podotkl, že evropské finance, které dosud směřovaly do paliativní péče, byly prozatím využívány efektivně. "Za každou takovou investicí EU, respektive státu, vidím rozvoj, sice s různou rychlostí a problémy, ale stále rozvoj. V oblasti paliativní péče je, myslím, zcela zásadní toto udržet," uzavřel Kabelka.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Paliativní péče.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru