Jak se změnila polygrafie od doby, kdy váš otec Karel Matějček roku 1992 založil firmu Komfi, která se zabývá mimo jiné výrobou polygrafických strojů?

Na prvním místě bych zmínila technologie. Stejně jako jiná odvětví, i polygrafii automatizace poznamenala na všech úrovních. S tím souvisí také to, že dříve museli lidé u strojů zastat mnohem více práce a byli zručnější. Mít dnes kvalifikovanou obsluhu je poměrně vzácné. To samozřejmě platí obecně, nejen v našem oboru.

Technologie ovšem zvyšují nároky na rychlost…

Přesně tak. Nároky na rychlost zpracování zakázky jsou dnes neuvěřitelně vysoké. To, co se dříve zpracovalo za týden, je v současné době dokončeno během jednoho dne. Této změně přispěla velkou měrou digitalizace, která je nyní hodně v kurzu. Výsledkem bylo, že se práce přesunula z malých tiskáren do velkých firem, které dokážou vyrobit kompletní zakázku od A po Z, a tudíž ji dodat v rekordně krátkém čase.

Takže zvládáte více větších zakázek?

Ano i ne. V posledních letech je naprosto běžné tisknout a třeba i laminovat řádově kusové zakázky. Dříve by tiskárna zakázku pod 600 kusů ani nepřijala.

Jana Slováková

◼ Vystudovala management a ekonomiku na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Do rodinné firmy Komfi, která se zabývá mimo jiné výrobou polygrafických strojů, nastoupila v roce 2003.
◼ O tři roky později absolvovala licenční studium polygrafie na katedře chemie a fotofyziky Univerzity Pardubice. Zpočátku se věnovala zahraničnímu obchodu, poté se začala zabývat propagací firmy, nyní vede obchodní a marketingové oddělení.

Co chtějí firmy nejvíce tisknout?

V poslední době vidíme, že ubývá klasických reklamních materiálů, ale významně roste segment obalů. V našem případě jde spíše o luxusnější obaly, jako je třeba kosmetika. Ale i zde je společným jmenovatelem menší objem výrobních zakázek. Totéž platí o další významné oblasti − výrobě knih. Dnes se i knihy vyrábí v nákladech od jednotek kusů. U laminací se pak setkáváme s čím dál širší škálou laminovacích fólií. Některé jsou přitom opravdu speciální, například holografické fólie nebo fólie pro studenou laminaci.

Jak vypadají postupy, které se takovým požadavkům i materiálům musí přizpůsobit?

K tomu slouží takzvané "in-line" výrobní linky, kde spolu jednotlivé stroje různých výrobců komunikují. Tyto automatizované postupy vznikly právě díky požadavku na menší zakázky. Výsledkem je například výroba knihy, kdy je obálka opatřena QR kódem. Po jeho načtení tiskový stroj vytiskne správný obsah k dané obálce a další stroje dokončí výrobu knihy dle objednávky zákazníka.

Jsou české polygrafické stroje na světové úrovni, nebo oproti ostatním zemím v něčem zaostáváme?

Česká strojařina má ve světě stále dobré jméno a na mnoha příkladech vidíme, že české stroje opravdu dosahují světové úrovně. Více než 30 procent naší produkce vyvážíme do USA a dodáváme významným hráčům na polygrafickém trhu hned v desítkách kusů. Tito zákazníci našimi stroji vybavují všechny své pobočky a my naopak umíme přizpůsobit stroj na míru jejich požadavkům. Protože jsme firma, která polygrafické stroje nejen vyrábí, ale intenzivně se věnuje také jejich vývoji, každý z nových projektů je pro nás výzvou.

Jak rychle se české firmy zvládly přizpůsobit nové covidové situaci?

Co se týká covidu, je zřejmé, že letošní rok je velmi složitým obdobím. Těší mě, když ve svém okolí vidím firmy, které se nenechávají strhnout danou situací a hledají cesty a nové způsoby, jak tuto těžkou dobu přečkat co nejlépe. Snažíme se o to i my a zavádíme taková opatření, která nás i v případě výskytu nákazy udrží "bojeschopnými". Věříme, že celou situaci zvládneme bez výraznějších následků. Vždy jsme v rámci firmy hospodařili tak, abychom dokázali překlenout případné horší časy. To se nám osvědčilo během krize v roce 2009 a k tomu samému směřujeme i nyní.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Obaly a polygrafie.

Související