Má Facebook sílu jako kdysi ropné monopoly? Je vliv Googlu srovnatelný s "železničními barony" 19. století? Mnozí vlivní američtí politici si myslí, že ano. "Společnosti, které začínaly jako outsideři, se změnily ve svého druhu monopoly," stojí v dokumentu, který vypracoval podvýbor americké Sněmovny reprezentantů a přidal srovnání s érou, kdy ropný trh ovládal kolos Standard Oil a na železnici panoval neregulovaný "přirozený monopol". Ze 449 stran dlouhé zprávy, která je výsledkem ročního vyšetřování zacíleného kromě Googlu a Facebooku i na Apple a Amazon, plyne možnost omezit monopolní sílu tak, jak se to v Americe občas dělá od přijetí prvního antitrustového zákona v roce 1890: rozdělením přerostlé a příliš vlivné společnosti. Kdyby se prosadila nejradikálnější varianta, musel by se třeba Facebook vzdát Instagramu a Google YouTube, u Applu by došlo k zásahu omezujícímu vliv firmy na služby, které poskytuje (včetně inkasování poplatků od vývojářů aplikací), a maloobchodní obr Amazon by jen stěží mohl uplatňovat přímý vliv na prodejní platformy, přes které oslovují zákazníky jeho konkurenti.

K tomu zpráva navrhuje opatření komplikující trik, který digitální obři tak rádi dělají: spolknutí nebezpečného konkurenta a jeho začlenění do vlastního světa. Obchod, jaký provedl před šesti lety Facebook, když za 19,3 miliardy dolarů koupil majitele aplikace na posílání zpráv a internetové volání WhatsApp, by se tak mohl jen těžko zopakovat. Kupec by musel sám prokázat, že převzetí nebude mít na trh škodlivý vliv. Už tato překážka by mohla "přibalování" úspěšných konkurentů k jádru impéria zpomalit. Příznivce svobodných platforem pak nadchne nápad donutit technologické firmy k vytvoření kompatibilních řešení umožňujících snadný přenos dat. Jen tak je možné v době, kdy miliardy lidí investovaly do svých "digitálních životů" spoustu času a energie, uvažovat o konkurenci.

Bohulibé záměry mají jako vždy spoustu háčků a ohrožené internetové supervelmoci na ně začaly okamžitě poukazovat. Třeba Amazon připomněl, že v počátcích provozoval pro sebe a externí dodavatele oddělené platformy. Ovšem koncové zákazníky to mátlo. A jak by konkurentům pomohlo, kdyby je ze svého navštěvovaného webu vypudil? Ani problém, kdo má stanovovat standardy kompatibility, nemá snadné řešení. Protiútok dotčených firem také staví na tom, že antitrustové zákony mají chránit zákazníka, ne pomáhat konkurenci. S tím bude jistě souhlasit i armáda investorů, kteří mají v akciích "gangu čtyř" biliony dolarů. I na jejich opozici každý pokus o regulaci zaručeně narazí. A to je v záloze otázka národních zájmů. Vždyť všechny čtyři vyšetřované korporace mají kořeny pevně v Americe, zatímco relevantní konkurence sílí v zámoří. V první řadě v Číně. A případ sítě TikTok ukázal, jak rychle si může i zdánlivě okrajová novinka podmanit desítky milionů Američanů.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru