Počty pacientů s koronavirem v nemocnicích stále rostou. Podle posledních dat ministerstva zdravotnictví jich ve středu bylo celkem 1563. Z toho těžkých případů ležících na jednotkách intenzivní péče přes 350. Na nejlepším pracovišti intenzivní péče v Česku jsou přesto klidní. "Zatím se k nám covidoví pacienti bez problémů vejdou," ujišťuje Martin Balík, vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice. Během jarní vlny koronaviru se proslavil tím, že jako první lékař v Česku podal pacientovi lék remdesivir. Léčil s ním mediálně známého taxikáře Roberta Markoviče, který se z nemocnice dostal až po dvou měsících náročné hospitalizace. Od té doby lék podal dalším desítkám pacientů.
HN: V pondělí vláda vyhlásila nouzový stav a prezident České lékařské komory Milan Kubek ve stejný den upozornil, že je potřeba dodržovat protiepidemická opatření, jinak hrozí zhroucení zdravotního systému. Některé nemocnice už musí omezovat plánované zákroky. Jaký stav je u vás?
V podstatě jsme schopni poskytovat akutní péči tak, jak jsme jako kardiocentrum a onkocentrum zvyklí. Přivřelo se u nás několik lůžek na kožním a neurologii, to je ale naprosto marginální záležitost. Snažíme se přísun covidových pacientů udržet bez omezení a zároveň držíme i náš standardní provoz. Zatím se k nám covidoví pacienti bez problémů vejdou.
HN: Na vaše oddělení se dostávají jen těžké případy, je to tak?
Pacienty, třeba i s covidem, kteří nepotřebují kyslík a nejsou dušní, posíláme domů. Vědí, že když by měli problém, tak se mají dostavit zpátky. Všechny pacienty bez příznaků se snažíme posílat pryč. Máme u nás desítky pacientů s covidem-19, ale pořád je jich méně než v jiných nemocnicích, kde pacienty dávají i na sociální lůžka, která nahrazují zavřené domovy důchodců. Snažíme se u nás udržet běžnou péči pro běžné pacienty, kterých je stále násobně více než těch covidových.
◼ V úterý lékaři jednotek intenzivní péče z několika nemocnic varovali před podceňováním nemoci covid-19. Lékaři ve výzvě uvedli, že na svých infekčních odděleních bojují o životy lidí, kteří by měli mít před sebou dalších 10 až 20 let kvalitního života.
◼ Podle dat o kapacitách nemocnic zveřejněných serverem Hlídač státu bylo v nemocnicích v neděli 1786 lůžek s umělou plicní ventilací, z nichž bylo 953 obsazeno pacienty s covidem i jinými diagnózami.
◼ Data ministerstva zdravotnictví z úterý uvádí, že v nemocnicích je celkem 1550 pacientů s covidem-19. Z toho těžkých případů ležících na jednotkách intenzivní péče přes 300. "Celkové počty nakažených stále rostou. Ty těžké případy ale naštěstí ne tak moc rychle," uvedl včera na konferenci 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
HN: Kolik pacientů s covidem u vás tedy nyní leží?
V nemocnici jich máme 30, z toho na intenzivní péči je jich 11. Šest z nich je na umělé plicní ventilaci a jeden na ECMO, mimotělní membránové oxygenaci. S kapacitou bychom se ze stávajících 36 lůžek s umělou plicní ventilací mohli dostat až na 55 lůžek a dalších 10 lůžek s plicní ventilací má ještě pediatrie.
HN: Stále platí, že pacienti, kteří u vás v těžkém stavu leží, jsou vesměs lidé z rizikových skupin?
Ano. Jsou to lidé okolo šedesáti, kteří jsou obézní, mají cukrovku a vysoký tlak. Hlavně se jedná o muže. Těžké stavy tvoří čtyři až pět procent ze všech nakažených. Z nich méně než jedna čtvrtina skončí na intenzivní péči, kde už potřebují třeba i plicní ventilaci.
HN: To byl tedy také případ mediálně známého taxikáře Roberta Markoviče, kterého jste léčil a jako první pacient v Česku dostal lék remdesivir?
Ano. Nemohu hovořit o jeho zdravotním stavu, ale i u něj se jednalo o kumulaci těchto rizikových faktorů.
HN: Jak je na tom Markovič nyní?
Pokud vím, tak shodil 20 kilogramů ze své váhy. Nedávno říkal, že se mu dýchá lépe než před covidem. Když tu za námi byl, tak vypadal úžasně.
HN: Existují ale vědecké studie, které dokládají, že velké procento lidí, kteří se z covidu-19 vyléčí, má ještě několik měsíců poškozené plíce nebo srdce. A to i v případě lehké formy nákazy. S tím se nesetkáváte?
Odhaduji, že trvá tak tři měsíce, než se ti lidé vrátí do stavu, v němž byli před nákazou. To se týká obecně závažných forem, které ležely v nemocnici. U pacientů na intenzivní péči to tak také bývá. Záleží na tom, jakou zdravotní péči dostanou. Když špatnou, tak mohou mít měsíce trvající únavový syndrom, bolest hlavy, dušnost a bolest na prsou. To je však často spíš následek invazivní léčby, kterou museli podstoupit.
HN: Když jste pana Markoviče začátkem května propouštěli z nemocnice, tak jste se k roli tohoto léku při jeho vyléčení vyjadřoval velmi opatrně. Říkal jste, že se jeho stav začal zlepšovat už před jeho nasazením. Jak se od té doby změnil váš pohled na tento přípravek?
U pana Markoviče si opravdu nejsme jistí, zda mu pomohl. Mám pocit, že by se z toho dostal i bez něj, proto jsem také v médiích působil tak skepticky. Od té doby už ale máme tři až čtyři velké studie na remdesivir a v Česku jsme ho dali asi 890 pacientům. Vypadá to, že když remdesivir nasadíme u rychlých průběhů infekce včas, tak vyblokuje nástup virové nálože a sníží zátěž pacienta. U těch rychle se rozvíjejících nákaz koronavirem je remdesivir zřejmě efektivní.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
