Restaurace či hotely si dnes běžně vybíráme na základě hodnocení a recenzí z internetu. Stále více lidí v Česku tímto způsobem hledá i práci. Za poslední roky vznikla řada portálů, kde mohou zaměstnanci anonymně chválit či kritizovat své zaměstnavatele. A uchazeči o práci tak získají věrnější obrázek o skutečné podobě svého budoucího pracoviště než z náborových kampaní.

"V současné době řada firem kvůli krizi propouští a přibývá uchazečů, kteří si hledají zaměstnání. Hodnocení zaměstnavatelů tak zajímá čím dál více lidí. Díky hodnoticím portálům si i za pět let každý bude moci přečíst, jak se firmy během krize ke svým zaměstnancům zachovaly," říká Adam Hazdra, manažer projektu Atmoskop, který je největším portálem na hodnocení zaměstnavatelů v Česku.

Jak krize proměnila hodnocení firem na Atmoskopu?

Čekal jsem, že přijde vlna rozhořčené kritiky od zaměstnanců, které třeba ze dne na den vyhodili z práce. To se ale zatím nestalo, zaznamenali jsme jen jednotky takových příspěvků. Nekleslo ani průměrné hodnocení firem, ovšem to může ještě přijít na podzim s tím, jak poroste nezaměstnanost. Co se změnilo, je důvod, proč na náš portál lidé chodí. Ještě na začátku roku se tam většina návštěvníků jen porozhlížela, co se na trhu práce nabízí.

Teď si sem asi polovina lidí chodí vyloženě hledat práci.

Adam Hazdra (35)

Manažer projektu Atmoskop, největšího portálu na hodnocení zaměstnavatelů v Česku. Provozuje ho společnost LMC, kde Adam Hazdra pracuje šest let. Od začátku zde měl na starosti především řízení inovačních projektů. Inovacemi se zabýval i v minulosti v rámci agentury Direct People a v Jihomoravském inovačním centru. Vystudoval řízení inovací na Manchester Business School.

Na portálu Atmoskop najdete hodnocení 70 procent zaměstnavatelů v Česku. Jeho šéf Adam Hazdra chce časem pokrýt celý pracovní trh.
Na portálu Atmoskop najdete hodnocení 70 procent zaměstnavatelů v Česku. Jeho šéf Adam Hazdra chce časem pokrýt celý pracovní trh.
Foto: HN – Lukáš Bíba

Kolik firem už lidé na vašem portálu ohodnotili?

Atmoskop jsme spouštěli v roce 2017 s 4500 hodnoceními 500 firem. Dnes máme 141 tisíc hodnocení více než 29 tisíc zaměstnavatelů. Pokrýváme tak přes 70 procent pracovního trhu. Na začátku pandemie jsme zažili výkyv, kdy lidé zcela přestali chodit na náš web a firmy hodnotit. Od května se to však zase dostává zpět na předkrizovou úroveň.

Jak mohou uživatelé zaměstnavatele hodnotit?

Základní dotazník má 21 otázek. Obsahuje tři hlavní kategorie zaměřené na hodnocení firmy jako celku, nadřízených a kolegů. Ptáme se i na spokojenost s platem či mzdou a nakonec mají zaměstnanci možnost vložit otevřené komentáře.

Firmy rozdělujete do kategorií jako smysluplná práce nebo kariérní růst. Podle čeho je tam řadíte?

Jedna z posledních otázek dotazníku je, pro koho je firma vhodná. V odpovědi můžete zaškrtnout jednu asi ze 17 kategorií, jako jsou rodiče s dětmi, lidé bez zkušeností či mezinárodní prostředí. Díváme se, kolik lidí se shodlo, že firma je silná v dané kategorii, a podle toho je do těchto "škatulek" řadíme.

Co Češi na firmách nejvíc oceňují a co kritizují?

Obecně vzato jsou většinou nejvíce spokojeni s kolegy a svým týmem. Nejvíc naopak kritizují nadřízené a výši mzdy. Negativní hodnocení těchto dvou kategorií se často objevuje i v otevřených komentářích, kde pravidelně zaznívá: vyměňte mého šéfa a přidejte mi peníze. Spokojenost s ohodnocením je na úrovni 58 procent a s nadřízenými 63 procent, to jsou dlouhodobě nejhůře hodnocené parametry na Atmoskopu.

Znamená to, že české firmy neumí docenit své zaměstnance a dobře pracovat s managementem?

To bych neřekl. Fakt, že s tím jsou lidé nejméně spokojeni, neznamená, že na tom firmy nepracují. V době před krizí spousta zaměstnavatelů lidem přidávala a zlepšoval se i přístup firem k zaměstnancům, protože lidí bylo jako šafránu.

Krize možná někde umožní kulturu zanedbávat, ale dlouhodobě spíš čekám vyšší tlak na lepší péči o zaměstnance. Ředitel jedné výrobní firmy mi nedávno řekl: "Pane Hazdro, před rokem jsme brali do HR člověka na sociální sítě, teď abychom tu měli někoho na Atmoskop." Byla to nadsázka, ale ukazuje, že nábor je čím dál komplexnější.

Dozvěděli jste se z firem něco neobvyklého?

Občas nám přicházejí bizarní příspěvky, ale většinou je nemůžeme kvůli našim etickým pravidlům zveřejnit. Jednou například někdo poslal hodnocení zaměstnavatele ve stylu: "Jsem tady spokojený, ale přál bych si, aby náš ředitel neklátil učitelku angličtiny v práci." Jindy zase někdo napsal větu typu: "Máme ve vedení firmy sadistu, masochistu a loupežníka." V obou případech jsme si společnosti vyhledali na LinkedInu a Googlu a hned se nám podařilo zjistit, o koho jde. Příspěvky jsme proto zamítli. Jedno z našich pravidel totiž je, že na základě hodnocení nesmí jít identifikovat konkrétní lidi.

Co dalšího vaše pravidla nedovolují zveřejnit?

Nejčastěji zamítáme vulgarity. Často jde o osočování konkrétních lidí. Jestliže někdo napíše: "Vyhoďte paní Novákovou, protože je kráva", tak to nemůžeme publikovat. Stejně tak nepouštíme dál příspěvky, které někoho viní z nelegální činnosti. Pokud nám lidé píšou, že se ve firmě krade nebo šikanuje, nedokážeme to ověřit. A jsou to závažná obvinění, která mohou firmu poškodit

Současně se zamítavou odpovědí ale hodnotitelům dáváme možnost příspěvek upravit a popsat, co konkrétně se stalo.

Kolik procent recenzí zamítnete?

Asi pět procent hodnocení vracíme zpět k případnému přepsání. Máme férový kodex vyvěšený na Atmoskopu, kde si každý může přečíst, co smí a co nesmí na našich stránkách publikovat.

Jak ověřujete, že jde skutečně o zaměstnance firmy?

Žádáme uživatele, aby k ověření použili pracovní e-mail. Třeba pracovníci ve výrobních firmách ho však často nemají. Proto povolujeme i recenze ze soukromých e-mailů, jež ale označujeme jako nepotvrzená hodnocení. U těch jsme i přísnější, pokud je firmy nahlásí jako nepodložené. V takovém případě dáme hodnotiteli možnost poslat nám potvrzení, že ve firmě pracuje či pracoval, třeba vizitku či kopii smlouvy. Pokud se verifikuje, přesuneme hodnocení do potvrzených. Když ne, smažeme ho. Využíváme i mechanismy na detekci manipulace, aby jeden člověk nemohl publikovat stovky hodnocení.

Jak se firmy staví k tomu, že je zaměstnanci otevřeně recenzují na webu?

Je to různé. Stovky firem s námi aktivně spolupracují. Udělaly interní průzkum, jehož výsledky jsou na Atmoskopu, nebo využívají recenze z našeho portálu ve svém náboru. A pak jsou desítky firem, které prochází šokem z Atmoskopu. Když poprvé zjistí, že o nich píšou bývalí i současní zaměstnanci, tak je to vyděsí. Říkají nám, že se jim to nelíbí a ať komentáře o nich okamžitě smažeme.

A mažete je?

Ne. Jakmile bychom to jednou udělali, byl by to precedens pro další mazání. Naopak chceme pokrýt všechny firmy. Občas ale na základě stížnosti zaměstnavatele příspěvek upravíme. Hodnocení sice procházejí přísnou kontrolou, ale některé věci nemusíme zachytit. Například jedna firma nás požádala o smazání informace o výši nástupní mzdy, kterou zaměstnanec uvedl ve svém příspěvku i přesto, že měl ve smlouvě napsáno, že tuto informaci nesmí zveřejnit. Když nám tuto smlouvu firma ukázala, z hodnocení jsme to vyškrtli.

Chtěly vás už někdy společnosti žalovat?

Zatím k tomu nedošlo, byť některé výměny byly ostré. Atmoskop stojí na svobodě projevu, která je zajištěna Základní listinou práv a svobod. Ta vám umožňuje vyjádřit názor na cokoliv včetně zaměstnavatele. Je to složitě napadnutelná věc, pokud nejste vulgární a neobviňujete firmu nebo konkrétní osobu z nelegální činnosti. I když řeknu, že daná firma je nejhorší zaměstnavatel na světě, je to jen můj názor a ten mohu svobodně šířit. Firmy se s tím musí naučit žít. Internetové hodnocení zasáhlo restaurace, hotely, prodejce spotřebního zboží i lékaře a zaměstnavatelé nejsou výjimkou.

Jak firmy pracují s hodnocením v náboru?

Dávají odkaz na Atmoskop na své kariérní stránky, do inzerátů nebo do materiálů pro nováčky. Třeba dopravní a logistická firma Gebrüder Weiss vypíchla několik bodů z hodnocení na Atmoskopu a dala je na billboard na své výrobní hale. Nákupní portál a srovnávač cen Heureka uvádí hodnocení z Atmoskopu pod každým inzerátem a personalistky z této firmy jej mají i v podpisu e-mailu.

Banka Sberbank zase informace z Atmoskopu využívá při zaškolování nováčků. Firmy s nadprůměrným hodnocením to rády prodávají uchazečům o práci.

Některé firmy dělaly také interní průzkum, jehož výsledky jsou na Atmoskopu. Jak velký je o to zájem?

Průzkumy ve firmách se konaly ještě před spuštěním Atmoskopu, abychom už na začátku měli nějaká data. Jednou ze zapojených společností byla i Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má doteď na Atmoskopu nejvíc hodnocení. Interní průzkum tehdy vyplnilo asi tisíc zhruba ze 3500 zaměstnanců. Druhý nejvyšší počet hodnocení má Česká pošta a třetí ČEZ.

Interní průzkumy však nabízíme firmám i nyní. Dáváme personalistům k dispozici náš dotazník s tím rozdílem, že pak zaměstnanci už nemusí potvrzovat svůj firemní e-mail.

Zlepšují firmy díky recenzím chování k lidem?

Jedna společnost například po přečtení recenzí z Atmoskopu měnila ohodnocení zaměstnanců. Vyšlo jim, že pracovníci v jednom oddělení nejsou příliš spokojeni se mzdami. Chytili se proto za nos a změnili to. Já vždy firmám říkám, aby se dívaly, zda nějaká kategorie nevyčnívá. Jedna banka třeba měla ve všech parametrech kolem 70 procent, ale u stability a budoucnosti firmy jen 55 procent. Rozhodli se proto zaměřit na lepší komunikaci své vize.

Jak vlastně vznikl nápad vytvořit Atmoskop?

Zhruba před šesti lety jsme v LMC začali hledat nové nápady a inovace, jak firmu oživit. Jedna z myšlenek byl Atmoskop. Inspirovali jsme se například americkým portálem Glassdoor, fungujícím na podobném principu. Dělali jsme si i průzkumy, z nichž vyplynulo, že tři čtvrtiny lidí si zjišťují informace o firmě, do níž nastupují. Ovšem jen 10 až 20 procent lidí má možnost zjistit si o zaměstnavateli něco přímo od zaměstnanců.

Věděli jsme proto, že o podobnou službu bude zájem.

Jak vnímáte další weby s recenzemi zaměstnavatelů?

Čím víc takových platforem je, tím lépe. Atmoskop chce mít všechny firmy pokryté hodnoceními a připomíná Booking.com.

Vedle toho existují i zajímavé weby jako Welcome to the Jungle (dříve Proudly) či Cocuma, jež fungují trochu jinak. Dělají galerii nejlepších příkladů zaměstnavatelů. Všichni ale máme společnou misi, aby si lidé vybírali práci podle toho, jak se hodí do dané firmy. Zároveň všichni propagujeme myšlenku "pohlreichizace" firemního prostředí. V Česku třeba pořád 20 procent lidí zažívá v práci šikanu. A věřím, že když ukážeme, že tady něco "smrdí", přivede to celý pracovní trh k vyššímu standardu.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin Práce & Kariéra.

Související