Tichomořská Nová Kaledonie, která je od roku 1853 součástí Francie, se v neděli v referendu rozhodne, zda se stane nezávislým státem. Naposledy její obyvatelé hlasovali o nezávislosti v roce 2018. Tehdy bylo pro zachování společného státu s Francií 57 procent voličů. Ačkoliv se před referendem neprováděly průzkumy, experti očekávají, že letos počet voličů nakloněných nezávislosti vzroste.

"Pro mě by ale bylo překvapení, kdyby zvítězilo ano nezávislosti," uvedl expert na geopolitiku Pierre-Christophe Pantz. Nezávislosti jsou tradičně nakloněni domorodí Kanakové, kteří tvoří zhruba 40 procent z 271 tisíc obyvatel. Obyvatelé původem z Evropy a Asie spíše tíhnou k setrvání ve svazku s Francií.

Výsledky referenda z roku 2018 byly pro odpůrce nezávislosti překvapivé. Asi 45 procent voličů hlasovalo pro nezávislost a volební účast dosáhla 81 procent.

Jak upozorňuje hongkongský deník South China Morning Post, hlasování bedlivě sleduje i Peking. Čína je v současnosti největším obchodním partnerem Nové Kaledonie a snaží se posílit svůj vliv v této části Tichého oceánu. Souostroví má k dispozici čtvrtinu celosvětových zásob niklu, který je také jeho největším vývozním artiklem. "Pokud se rozhodne pro nezávislost, Nová Kaledonie buď může uzavřít dohodu s Francií, že jí ponechá vojenské základny výměnou za peníze, nebo se může dohodnout s Čínou a připojit se k iniciativě Nové hedvábné stezky," řekl deníku Alexandre Dayant z australského Lowy Institute.

Referendum proběhne bez opatření proti covidu-19, protože Nová Kaledonie patří k několika málo oblastem na světě, kterým se nákaza zatím vyhnula. Jestliže epidemiologická situace je na souostroví klidná, neplatí totéž pro politickou atmosféru. "Jistá forma radikalizace je patrná v obou táborech, dialog byl přerušen," uvádí Pierre-Christophe Pantz.

Jedním z důvodů pro setrvání ve francouzském státě jsou finanční převody. Paříž každoročně posílá souostroví, které tvoří její výspu v Tichém oceánu, zhruba 1,5 miliardy eur. "Bez těchto peněz nemůžeme přežít," tvrdí vedoucí kampaně proti vyhlášení nezávislosti Gil Brial. Podle zastánců nezávislosti je Nová Kaledonie "dostatečně vyspělá", aby se postarala o sebe samotnou, a to jak v politice, tak v ekonomice.

Referendum o nezávislosti je součástí procesu dekolonizace, na němž se Nová Kaledonie dohodla s Paříží po násilnostech z roku 1988. Proces počítá s tím, že se referendum bude opakovat třikrát v dvouletých intervalech. Pokud by zastánci nezávislosti letos neuspěli, další hlasování proběhne v roce 2022. V rámci procesu již Francie převedla na tamní úřady policejní pravomoci, organizaci školství či občanské a obchodní právo.

Související