Celý energetický sektor musí ještě víc než jiná odvětví myslet na životní prostředí. Dělejme vše pro to, abychom naši planetu chránili. Je ale třeba k tomu přistupovat rozumně. Občas mám pocit, že někteří prosazovatelé ekologie se jen vezou na zelené vlně ve snaze marketingově podpořit svou vlastní produkci, která životnímu prostředí nic ozdravného nenabízí, říká Aleš Pospíšil, manažer vnějších vztahů společnosti Centropol.

Dodavatelé energie zákazníkům často nabízejí "zelený" produkt podporující životní prostředí. Máte pocit, že si zákazníci svého dodavatele vybírají i podle toho, jak je ekologicky citlivý?

Záleží na tom, kdo je vaším dodavatelem a jak seriózně k této problematice přistupuje. Každý, kdo dělá něco smysluplného pro zlepšení kvality životního prostředí, si zaslouží pochvalu. Jak ale mohu mít jistotu, že mi do zásuvky proudí skutečně jen zelené ampéry a volty? Fyzikové vám potvrdí, že elektřinu, která k vám proteče rozvodnou sítí, nelze rozlišit podle toho, zda ji vyrobí slunce, uhelná elektrárna, nebo jaderný reaktor.

A která firma je podle vás tím ideálním dodavatelem takzvané čisté energie?

Jestliže mi zelenou elektřinu nabízí firma specializující se výhradně na obnovitelné zdroje a ty koupí od malých českých výrobců ze střech jejich domů, stojí to za úvahu. Dostanu-li ale nabídku od obří korporace, která využívá všechny energetické zdroje a zelené certifikáty, tedy uhlíkové odpustky, sbírá po celém světě, nemám pocit, že pro zdraví země dělám něco zásadního. Ze strany takové firmy to vnímám jen jako marketingový počin.

A co Centropol, ten se na zelené vlně neveze?

Hlídáme si vnitřní náklady, neženeme se do složitých procesů. Jsme ryze českou firmou, která nemusí vytvářet nadměrné zisky očekávané v zahraničí. I to je důvod, proč pro naše zákazníky umíme držet nízké ceny. Tím ale rozhodně neříkám, že nechceme být inovativní a ekologicky přátelští. Pouze se zdráháme rozšířit řady těch, kteří si na své produkty lepí nálepky Green, Bio, Eko, Earth-friendly… aniž to představuje nějakou skutečnou hodnotu. Ve většině případů to přináší jen růst ceny pro konečného spotřebitele. To od nás naši zákazníci neočekávají.

Zákazníci od vás tedy požadují především nejnižší cenu?

Cena je jistě významný faktor, který vede k rozhodování zákazníka, ale určitě ne jediný. Lidi často trápí i jiné věci, které svému dodavateli vyčítají. Stěžují si na nedostatek informací nebo nesrozumitelné odpovědi na jejich dotazy. Zákazník je dnes mnohem náročnější a informovanější a právem očekává, že se k němu jeho dodavatel energií bude chovat férově a bude vycházet vstříc jeho potřebám.

Češi své dodavatele ale přesto příliš nemění. Čím to je?

Faktem je, že v tomto ohledu jsme konzervativnější než většina Evropy. V loňském roce přesto změnilo dodavatele energií zhruba 10 procent odběrných míst. A to číslo bude postupně růst. Když si spočtete, že u rodinného domu můžete na dvouleté smlouvě ušetřit i pět tisíc korun, tak nad touto částkou už asi rukou nemávnete. Tím spíš, že administrativně vám změna dodavatele zabere jen kolem 20 minut. Následně si dodavatelé vše ostatní vyřídí mezi sebou.

Kolik lidí by muselo změnit dodavatele, abychom si vylepšili nelichotivé postavení v rámci EU, kde platíme za energie skoro nejvyšší účty?

Čím více zákazníků se rozhodne změnit dodavatele díky nižším cenám, tím více budou dodavatelé nuceni nižší ceny nabízet. Zkuste si nechat vytvořit kalkulaci třeba u nás v Centropolu. Může se také stát, že až pošleme vašemu stávajícímu dodavateli žádost o ukončení smlouvy, možná vám nabídne lepší cenu a vy mu dáte druhou šanci. A když ne, tak vás s radostí přivítáme mezi naše zákazníky.

Není neochota zákazníků přecházet ke konkurenci spojena i s tím, že znají někoho, kdo dodavatele změnil a nebyl se změnou spokojen?

Mnozí zákazníci tradičních dodavatelů si spíše ještě neuvědomují, že proces změny je jednoduchý a standardizovaný a nedochází při něm k výměně elektroměru, plynoměru či k jiným technickým komplikacím. Pokud si zákazník svého nového dodavatele vybere sám, osloví jej prostřednictvím internetových stránek nebo navštíví kamennou pobočku, nechá si vytvořit kalkulaci a vše vysvětlit, nemusí se změny obávat. Obava je ale určitě namístě, pokud se svěříte do rukou samozvaných aukcionářů.

"Samozvaní aukcionáři", to je zajímavý termín. Máte jimi na mysli telefonisty, s nimiž vysoutěžíte tu zaručeně nejlevnější elektřinu?

Toto považujeme za velký problém. O to větší, že se tito zprostředkovatelé zaměřují především na seniory, které snáze vlákají do pasti. Princip celé aukce spočívá v tom, že zprostředkovatel vytvoří skupinu domácností nebo firem, o které pak jednotliví dodavatelé energií soutěží výhodnější cenou. Když ale těmto zprostředkovatelům odsouhlasíte přihlášku do energetické aukce, v horším případě jim ještě "darujete" exkluzivitu, máte problém. Aukcionáře nezajímá, jestli vám skutečně bude schopen nabídnout tu nejvýhodnější cenu. Zajímá ho především výše provize, kterou dostane od dodavatele energií. Často se stává, že je dopředu domluven pouze s jediným takovýmto dodavatelem, takže ani k žádné aukci nedojde.

To je ale přece jasný podvod, ne?

Rozhodně se jedná o nemorální jednání, které možná obhájíte před trestním soudem, určitě ale ne před zákazníkem. Je smutné slyšet od zákazníka, že podepsal smlouvu s aukční společností, a když ji chce zrušit, nemůže, protože by musel zaplatit tučnou pokutu. Nechceme energetický trh, kde se do nekonečna diskutují pokuty a roste počet nespokojených spotřebitelů. Usilujme o trh, na němž se firmy předhánějí, která má nejlepší servis, skvělé ceny a nejvíce spokojených zákazníků. To je nyní naše jasná priorita!

Článek byl publikován v komerční příloze HN Reality.