Z ekonomického hlediska se světová pandemie koronaviru zapíše do historie bezprecedentním poklesem hrubého domácího produktu valné části zemí.

Vedle toho však v paměti mnohých setrvají dosud nevídaná opatření vlád, ale také centrálních bank, která se do jisté míry shodují s myšlenkami moderní monetární teorie.

Ta představuje směr ekonomického myšlení, který byl po mnoho let považován za extrémní, a proto se setkával s odmítavým postojem. Představitelé tohoto netradičního proudu požadují užší kooperaci mezi měnovou a fiskální politikou, a tedy zavedení přímého financování vládních útrat centrální bankou. Vedle toho kladou důraz na deficitní rozpočty, které mají sloužit jako řešení široké škály hospodářských problémů, mezi něž patří například i negativní důsledky vnějších šoků do ekonomik.

Ačkoliv je uplatnění moderní monetární teorie diskutováno na čistě teoretické úrovni, opatření, jež byla implementována jak v reakci na světovou finanční krizi, tak pandemii, se v určitých ohledech s myšlenkami směru shodují. Významné měnové autority jako Fed či ECB začaly − ač na sekundárních trzích − opětovně nakupovat vládní dluhopisy. Tentokrát však nákupy dosahují dosud nevídaných objemů, když mimo jiné napomáhají k financování vládních výdajů a ke snižování nákladů na obsluhu dluhu. Samostatnou kapitolu pak představuje britská centrální banka, která svým nedávným rozhodnutím nakupovat aktiva na primárních trzích překročila měnověpolitický Rubikon.

Expanzivní přístup volí taktéž vlády mnoha zemí, když výsledkem takového postoje budou deficity rozpočtů dosahující historických výšin.

Predikovat budoucí vývoj monetární a fiskální politiky není zcela snadné. Lze však předpokládat, že následující období se ponese v duchu uvolněných podmínek a stále významnějších zásahů ze strany vlád a centrálních bank. Navíc události minulých měsíců dokazují, že bezprecedentní situace bývají mnohdy doprovázeny netradičními reakcemi, a tak nelze vyloučit, že dosud nemyslitelné kroky se mohou stát vcelku snadno reálnými.

Proto mohou v budoucnu získávat na významu i teze moderní monetární teorie, a to zejména díky určitým shodným znakům směru a stávajících politik.

Související

Komentáře ke článku

Tomáš Válek 01.10.2020 21:14
Jenže dříve nebo později dorazí inflace. Důvod proč je monetární teorie nesmysl byl krásné vidět v meziválečném Německu nebo v 90.letech v Maďarsku. Dřív nebo později ta důvěra bude zlomena a inflace vyletí.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru