Bezprostřední okolí budovy ovlivňuje, jak se v ní cítíme, ať už je to náš domov nebo pracoviště. Na developera prozrazuje, nakolik komplexně svůj projekt vnímá. V pražském veřejném prostoru přibyla během léta nová umělecká díla, která místům vdechla jejich jedinečnost.

"Gemma je drobná plastika, vybroušená či vyřezaná do drahého kamene nebo do skla a užívaná jako část šperku či amulet." Tato definice byla inspirací pro vznik sochy coby ženy Gemmy českobudějovickému sochaři Michalu Trpákovi, který ji vytvořil pro zkrášlení prostoru před domem stejného jména v ulici Knovízská v Praze 11. Gemma v jeho pojetí je impozantní dáma z oceli o výšce pět a šířce 4,5 metru. Její nakročená noha je vysoká tak, aby se pod ní dalo procházet. Inspirace broušenými plochami skla nebo diamantů se v jejím případě projevila ocelí perforovanou v ornament či krajku. Vnitřní plochy jsou vykládané fúzovaným sklem, což jsou spékané střepy skla, a podsvícené LED pásky.

Trpákova díla známe například z pěší zóny v Českých Budějovicích, kde je instalováno sousoší Humanoidi. V centru Prahy před hotelem Mosaic House se setkáme se sochami Hledání štěstí, tedy obřími lysohlávkami, nebo s instalací soch s deštníky pod názvem Lehká nejistota v EBC Office Centru. Věnuje se také 3D tisku − Prvok aneb první dům o rozloze 43 metrů čtverečních vytištěný ve 3D z betonu, který jsme v létě mohli obdivovat na pražské náplavce, vyšel z jeho společné dílny s kolegy z uskupení Scoolpt.

Inspirace Kolbenem

Ve Vysočanech, v nově vznikající čtvrti Emila Kolbena v těsném sousedství Pragovky, vyrostl v červnu první ze čtyř Sloupů Emila Kolbena. Autorem této čtveřice děl je sochař Matěj Hájek a první instalací je plastika ve funkčně minimalistickém stylu Rezistor. Má připomínat odkaz slavného českého podnikatele a inovátora, jednoho z našich nejvýznačnějších elektrotechniků a zakladatele slavné ČKD. "Při studii námětu jsem měl možnost poznat detailněji příběh Emila Kolbena.

Jeho život na mě hluboce zapůsobil, a je překvapivé, jak málo jsou fakta o něm známá," odkrývá svou inspiraci a pozadí vzniku sousoší Matěj Hájek.

V nově vznikající čtvrti Emila Kolbena, v těsném sousedství vysočanské Pragovky, byl v červnu vztyčen první ze čtyř sloupů Emila Kolbena připomínajících odkaz slavného podnikatele a inovátora. Autorem čtveřice děl je český sochař Matěj Hájek.
V nově vznikající čtvrti Emila Kolbena, v těsném sousedství vysočanské Pragovky, byl v červnu vztyčen první ze čtyř sloupů Emila Kolbena připomínajících odkaz slavného podnikatele a inovátora. Autorem čtveřice děl je český sochař Matěj Hájek.
Foto: archiv Skanska Reality

Kolben byl přímým spolupracovníkem Thomase Alvy Edisona a v jeho vývojových laboratořích byl jmenován vedoucím inženýrem. V roce 1889 jej Nikola Tesla přizval ke zkouškám vícefázových elektromotorů do své firmy Tesla Electric Company v New Yorku. Tato zkušenost velmi přispěla ke Kolbenově orientaci ve využití střídavého proudu a tím i k jeho celoživotnímu úspěchu. "Navrhl jsem čtyři motivy, které vycházejí ze značení funkcí elektrotechnických schémat. Předlohou jsou tedy dvojrozměrné grafické symboly, které jsem rozpohyboval do prostorových figur. U plastiky Rezistor jsem záměrně užil staré značení pro symbol rezistoru, který se dodnes používá v elektrotechnickém značení v USA. Odkazuji tím k přelomové etapě působení Emila Kolbena v zámoří," komentuje její autor.

Další tři plastiky budou instalovány postupně vždy s každou dokončenou etapou výstavby čtvrti Emila Kolbena během následujících let.

Matěj Hájek je jedním ze spoluzakladatelů umělecké skupiny Ztohoven. Spolupracuje s ateliérem krajinářské architektury LAND05, s nímž se podílel na návrhu veřejného prostoru v nově vznikající čtvrti Emila Kolbena. Zadavatelem díla, stejně jako v případě sochy Gemma, je developer Skanska, pro kterého je komplexní vnímání projektů součástí vlastní DNA.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Reality.

Související