Pandemie výrazně ovlivnila způsob práce v kancelářích

Mezinárodní realitněporadenská společnost Knight Frank letos v létě oslovila téměř tisíc firem působících na území Evropské unie včetně České republiky s dotazy, zda a případně jak vnímají proměnu kancelářského trhu po jarní vlně pandemie koronaviru. Výzkum ukázal, že dotázané společnosti ve velké míře zvažují změny v zažitých pracovních stereotypech. Dobrou zprávou je, že v brzké době očekávají ekonomickou obnovu a návrat do období prosperity.

Výsledky výzkumu v oblasti obsazování kanceláří, mapujícího bezmála tisícovku obchodních korporací ve 34 zemích, ukazují, že téměř třetina oslovených evropských společností (29 procent) přemýšlí a hledá způsoby, jak zajistit, aby jejich zaměstnanci mohli pracovat blíže svému bydlišti. Méně než polovina (40 procent) uvedla, že do budoucna budou využívat méně kancelářských prostor než doposud. Zhruba polovina (51 procent) podniků z celé Evropy se snaží v reakci na covid-19 implementovat na svá pracoviště nové strategie, týkající se například možností práce na home officu, vybavení pracovišť oddechovými a relaxační zónami, vhodnými komunikačními prostředky, plochami pro kooperaci a týmové setkávání atd. Pouze 11 procent respondentů uvedlo, že by využilo větší kanceláře, které by jim umožnily dodržování sociálního rozestupu, a jenom osm procent z nich zvažuje přemístění na levnější alternativní trhy.

Infografika: Pandemie výrazně ovlivnila způsob práce v kancelářích

Přestože 59 procent podniků uvádí, že na ně měl covid-19 v krátkodobém horizontu významný ekonomický dopad, 63 procent dotázaných má za to, že ve střednědobém horizontu byl dopad nepatrný či žádný. To by odpovídalo očekávání rychlého zotavení, tedy opětovného prudkého nárůstu po předchozím prudkém poklesu, jak lze zjednodušeně ilustrovat na tvaru písmene V.

"Na základě zkušeností s dlouhodobou prací z domova se společnosti zaměřují na zavádění nových strategií, týkajících se fungování zaměstnanců na pracovištích. Zatímco opatření o sociálních odstupech přetrvávají, zažíváme období experimentů, díky kterým získáváme představu o tom, jak by mohly vypadat kanceláře v budoucnu. Důraz bude kladen na kvalitnější pracovní prostředí s menší hustotou obsazenosti daného prostoru," říká Lukáš Soukup, workplace consultant společnosti Knight Frank.

Hromadné rozšíření práce z domova mělo rozsáhlý dopad na představu o budoucí podobě kanceláří. Zhruba 38 procent dotázaných společností se zajímalo o větší počet coworkingových prostor a téměř polovina (46 procent) naznačila, že kanceláře nebudou obsazovat v takové koncentraci jako doposud. Třetina respondentů (33 procent) se domnívá, že vzhledem k měnícím se požadavkům a nárokům poroste poptávka po nových návrzích řešení kancelářského prostoru.

Vzhledem k tomu, že se bude měnit způsob práce, musí zaměstnavatelé relevantně proměnit podobu kanceláří tak, aby odpovídaly nově vzniklým požadavkům. Prostředí umožňující kooperaci bude potřeba podpořit častějším využitím moderních technologií, aby bylo pro zaměstnance zajištěno bezproblémové budoucí fungování. Nadpoloviční většina dotázaných (54 procent) totiž očekává, že se díky virtuálním interaktivním nástrojům bude realizovat méně pracovních cest do zahraničí. Dynamika, na níž je současná pracovní kultura založená, se mění, a proto společnosti mění strategii pracovního prostředí a podoby práce jako takové, a to napříč celou organizací.

Srovnání s Českou republikou

Firmy sídlící v Česku hodnotí dopad epidemie na budoucí podobu kanceláří jako méně zásadní. Pouze 17 procent firem na českém trhu uvažuje o změnách na pracovišti, na rozdíl od 51 procent evropských společností. I z těchto důvodů není úvaha o měnící se podobě a funkčnosti kanceláří u nás zatím tolik rozšířená, nicméně lze očekávat, že tento trend nastane. Někteří z oslovených českých zaměstnavatelů uvádějí, že aktuálně snižují plochu svých kanceláří. Důvodem jsou úspory z nájmu, i když 36 procent dotázaných má za to, že ve střednědobém horizontu bude ekonomický dopad pandemie minimální. Se zvyšováním prostoru pro zaměstnance a růstem sdílených ploch dochází naopak k přehodnocení potřebné kapacity pracovišť. Češi také oproti ostatním státům projevují větší zájem o coworking (67 procent) a on-line komunikační nástroje (83 procent).

Článek byl publikován v komerční příloze HN Reality.