Kdysi by na spočítání plastových částí v autě stačily prsty jedné ruky, dnes už je potřeba ­kalkulačka. Plast je totiž v automobilu, který tvoří v průměru nějakých 30 tisíc dílů, včetně těch nejmenších šroubů, stále využívanějším ma­teriálem.

"Auto bez plastů je v dnešní době nemyslitelné. Koneckonců zhruba čtvrtina dílů je vyrobena právě z nich," říká Radek Bartoník, ředitel společnosti REHAU ­Automotive, vyrábějící komponenty pro automobilový průmysl. Důvodů je celá řada.

"Ve srovnání s tradičně používanými materiály pomáhají polymery výrazně snížit hmotnost vozidla. To zase ovlivňuje spotřebu paliva a tím snižuje emise oxidu uhličitého. Kromě toho jsou plasty odolnější vůči korozi a snáze zpracovatelné než běžné materiály, jako jsou ocel nebo sklo," vysvětluje Radek Bartoník.

Plasty mají nejen vliv na spotřebu nebo zrychlení, jsou i součástí řady bezpečnostních prvků a také zásadně ovlivnily design. Pro příklady nemusíme chodit daleko do historie, stačí se podívat na auta z přelomu 80. a 90. let a na ta dnešní. Třeba na výplně dveří, které byly kdysi vesměs jen rovnou deskou. Dnes jsou tvarově složitým dílem s opěrkou pro loket, schovanou mřížkou na reproduktory a s odkládací kapsou, třeba na lahev s vodou.

Z kovových světel jsou plastová

Výhod plastů je nespočet a až na některé výjimky v horkých částech motoru je jejich využití nekonečné. Například exteriér elektroautomobilu BMW i3 tvoří termoplast zesílený skelnými vlákny, který se při nárazu do šesti kilometrů za hodinu nepoškodí. Designérům navíc plasty umožňují vytvářet tvary, které dříve nebylo možné vyrobit, a pokud ano, pouze s vysokými náklady.

"Dnes se dá prakticky celá karoserie postavit z plastů," potvrzuje Petr Siebert, designér vyučující na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. "Prudký vývoj vidíme například u plastů s uhlíkovými vlákny, kdy díly z těchto materiálů nahrazují ty kovové a snižují hmotnost. Přidávat se dají i jiná vlákna, tím lze docílit zajímavých estetických vlastností," dodává.

Exteriér elektroautomobilu BMW i3 tvoří termoplast zesílený skelnými vlákny, který se při nárazu do šesti kilometrů za hodinu nepoškodí.
Exteriér elektroautomobilu BMW i3 tvoří termoplast zesílený skelnými vlákny, který se při nárazu do šesti kilometrů za hodinu nepoškodí.
Foto: BMW

V oblasti designu aut nachází plast největší uplatnění v interiéru, ať už jde o zmiňované výplně dveří nebo o přístrojovou desku, sedadla, volant, různé držáky či madla. "Designéři si mohou vymyslet skoro jakýkoliv tvar a technologie výroby plastových dílů jim to umožní vytvořit," je přesvědčený Siebert.

Jako příklad mohou sloužit interiéry, které by svou složitostí a úrovní pohodlí bez plastů jen stěží vznikly. Nebo světla, která urazila od počátku automobilismu obrovský kus cesty.

"Ještě v polovině minulého století měla kruhový tvar a designéři je tvarově nemohli ovlivnit. Tvořily je čočka ze skla, žárovka a reflektor z plechu s povrchovou odrazovou plochou. Po nástupu nových materiálů se radikálně proměnila a dnes jsou důležitým tvarovým prvkem," připomíná Petr Siebert.

Díky plastům nejsou dnes tedy pouze funkční plochou, která svítí, ale jsou součástí designu auta. Jsou celoplastová, tvarově složitá, zabíhají do boků, čehož by bez plastů nebylo možné dosáhnout. Stejně jako osobitého světelného podpisu automobilů.

Recykláty na skrytých místech

Designéři pracují s celou škálou materiálů, od akrylonitrilbutadienstyrenu přes polypropylen, polykarbonát, polyvinylchlorid až po polyuretanové pěny. Podle Petra Sieberta se ale spolu s dalšími odborníky v automobilovém průmyslu snaží množství různých druhů plastů omezit a tím zjednodušit recyklaci vozů. Samostatným tématem je potom využití plastů vyrobených z odpadových surovin.

"Využití těchto materiálů je žádané kvůli ekologii. Bohužel výrobky z nich po estetické stránce neodpovídají dnešním požadavkům v automobilovém průmyslu. Recyklací nelze vždy docílit čistoty základní suroviny, která je nutná pro vstřikování (jedna z nejrozšířenějších technologií zpracování plastů při výrobě automobilů − pozn. red.). Nečistoty se projeví na výrobku jako vada, proto je nutné pro zpracování recyklátů sáhnout po méně náročné technologii, která ovšem zase nesplňuje nároky na přesnost výrobků," upozorňuje Siebert.

Recykláty podle něj většinou nemají stejné vlastnosti jako nové materiály, používají se proto především na místech, která jsou skrytá pohledům cestujících.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Život s moderními plasty.

Související