V cizině vlády podporují nákup zelených aut, v Česku nabíječky

Škoda Enyaq, nejnovější české elektrické SUV, vyjde na domácím trhu nejméně na 1 059 900 korun. Stačí ale být občanem sousedního Německa a cena je úplně jiná. Za tu samou verzi tamní zákazník zaplatí v přepočtu 827 tisíc korun, tedy jen o 10 tisíc korun víc než za dieselovou Škodu Kodiaq, která je elektrickému modelu velikostně nejbližší. Německo totiž od letošního června zvedlo dotaci na nákup elektromobilů. Pokud má vůz cenovku do 40 tisíc eur, činí státní příspěvek 9000 eur, tedy téměř čtvrt milionu korun.

V Česku nic takového neexistuje. "Domácnosti mají smůlu, není pro ně určen žádný z programů investiční podpory nebo daňových výhod. Jedinými opatřeními jsou úlevy na parkovném v některých městech nebo úleva od dálniční známky, což je opravdu spíše symbolická podpora. Systematická celostátní podpora pro rozvoj čisté mobility stále chybí," říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Vláda přitom stále oživuje takzvaný Národní akční plán čisté mobility. To je rozsáhlý dokument s vizí toho, jaké kroky by se měly podniknout nejen ke zpomalení růstu světové průměrné teploty, ale i k dosažení klimatické neutra­lity Česka. Jednou z možností je právě zaměření se na ekologický provoz. Podle letos zaktualizovaného plánu má proto v roce 2030 jezdit po českých silnicích půl milionu elektromobilů a 50 tisíc aut na vodík. Zatím se ale taková představa zdá být nereálná.

"Pokud by česká vláda podporu alternativních paliv myslela vážně, pak by musela začít se systematickým programem na pořízení elektromobilů, protože to je jediná přímá a ověřená podpora rozvoje elektromobility v okolních zemích. Vláda ale zatím zůstává pouze u podpory budování sítě dobíjecích stanic," kritizuje Sedlák.

Podpora soukromníků nebude

Z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu se zdá, že se na tom v nejbližší době nic měnit nebude. "Podpora soukromých osob se nyní neplánuje. Úlohou státu je především zajistit infrastrukturu. V současné době si 75 procent nových vozidel pořizují podnikatelé, u vozidel na alternativní paliva je tento podíl dokonce vyšší než 95 procent. I proto ministerstvo podporu směřuje na podnikatele, kteří mají i větší nájezdy u automobilů a nákup vozidla s nízkými emisemi je daleko přínosnější," vysvětluje mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

K podnikatelům je stát naopak poměrně štědrý. Nárok na dotaci měly letos firmy, které chtěly elektrické auto používat k podnikání. Jeho cena nesměla přitom překročit jeden a čtvrt milionu korun a minimální výše dotace činila čtvrt milionu. Malý podnik měl nárok na 30 procent z částky vozu, středně velká firma 25 a velká 20 procent. U užitkových modelů byla pak dotace ještě o pět procent vyšší a neplatil strop pro jejich cenu.

Na rozdíl od Německa a řady dalších zemí, kde si lidé jednoduše koupí elektromobil, ale v Česku dotace probíhají v rámci jednotlivých výzev, které jsou časově i finančně omezené. Například na tu poslední vyčlenilo ministerstvo průmyslu a obchodu nejprve jen 50 milionů korun, pro velký zájem pak přihodilo ještě dalších 100 milionů.

Vláda investuje do nabíječek

Za celou dobu fungování podpůrných programů se už vyplatilo 13 miliard korun, tato suma ale zahrnuje i podporu výstavby dobíjecích stanic. Na ně se chce nyní ministerstvo zaměřit.

"Česko se chce soustředit na podporu výstavby dobíjecí infrastruktury, v zahraničí nestíhají nárůst počtu elektromobilů. Kromě toho je nutné připravit se na příchod autonomních vozidel. Pro další rozvoj aut na alternativní pohon, zejména elektromobility, je třeba, aby se na tuto oblast více zaměřily školy a učiliště, aby jejich absolventi napomohli tuzemským firmám v dalším rozvoji. Trh práce je nutné připravit na nové technologie," doplňuje Filipová.

Podle Martina Sedláka by se ale Česko mělo inspirovat u dalších evropských zemí, které mají mnohem lákavější pobídkové programy. "Zajímavé má například Španělsko. Tamní vláda vytvořila blok programů podporujících nákup elektromobilů domácnostmi a firmami. Domácnost může získat až 5500 eur jako příspěvek na pořízení vozu, a to v případě, že současně dojde k sešrotování starého dieselového automobilu," popisuje.

Velmi podobná pobídka je i ve Francii. Tam lidé dostávají za sešrotované auto 5000 eur na nákup elektromobilu. Finsko zase nabízí finanční podporu ve výši 2000 eur na nové e-auto a zároveň klasická fosilní paliva zatěžuje vyšší daní z pohonných hmot.

"Francie i Německo berou rozvoj elektromobilového průmyslu jako jedno z klíčových opatření resetu ekonomiky, která je zatížená důsledky pandemie koronaviru. Mělo by se z toho poučit také Česko. Automobilový průmysl tu tvoří devět procent HDP. Investice do proměny automobilového trhu pak vedle ekonomiky podpoří i životní prostředí," dodává Sedlák s tím, že je ale potřeba také vzdělávat veřejnost.

"Důležitou součástí debaty je také náprava některých mýtů spojených s elektromobilitou. Edukace by měla pomoci veřejnosti pochopit přínosy čisté mobility," říká.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Elektromobilita.